Štětec (jak se co dělá - video)

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá

Ve videu uvidíte:

• pleny pro děti se používají od 40. let minulého století
• jednorázové pleny si většina rodičů chválí
• důležité jsou polymerové vysoce absorpční částice
• ty se smíchají s nacupovaným papírem a vznikne materiál podobný vatě - jádro pleny
• vata se upraví do pásu, ten se olemuje dalšími pruhy materiálu a okraje se slepí
• pás se stlačuje aby byl pro děti pohodlný
• pás jádra se nařeže na části
• jinde se vytvoří další pasy s plastu a textilu
• pak se přidají pasy manžet a lemů
• přidají se upínáky
• všechny vrstvy se spojí dohromady za pomocí počítačové kontroly
• boční části plen jsou poskládány
• pleny se rozstříhají na jednotlivé kusy
• lis stlačí hotové pleny
• lopatky je složí na půl
• pak se dokončí složení
• balí se pro distribuci
• suchá plena váží 45 gramů
• mokrá přes 500 gramů
• polymery se změní v gel a vážou vlhkost

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá

• zlaté řetízky se vyráběly již v starověku, jako symbol urozenosti, bohatství a božství
• v současnosti jsou tyto řetízky dostupné pro širokou veřejnost
• čisté zlato je žluté a celkem měkké
• proto se do zlata přidává měď pro načervenalou barvu a mosaz pro nižší bot tání
• dle obsahu příměsí je zlato 14 nebo 18 karátové
• směs se taví při 1010°C
• slitina se pak nalije do odlévacího stroje a je ochlazena na 300°C
• kov se vytvaruje v hranatou tyč, aby šla snáze roztáhnout
• tyč se roztahuje ve válcovací stolici dokud není tenká asi 4 mm
• dalším válcováním a protahováním vznikne zlatý drát tenký, jako lidský vlas
• Vzory řetízků:
• copánkový vzor
• benátský styl
• pavoučí styl
• figaro styl
• jednoduchý styl
• hotové řetízky se zahřejí na 815°C a tím se zataví jednotlivá očka
• přidají se spojky s puncem o kvalitě zlata
• řetízky se nakonec pokoví 14 nebo 18 karátovým zlatem

Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá - video

**

Kypřící prášek do pečiva

Odpuzuje jak mravence, tak i mšice - rozhrábnout a poprášit lžící prášku mraveniště, mravenci by měli odejít jinam.

Jarová voda - hubí mšice.
Pomerančový olej (Rock Effect v Obi či Hornbach) - hubí mšice, molice, svilušky, třásněnky, červce – puklice (v raném stadiu) .

FORMITOX na mravence - krystalický
Insekticidní nástraha k hubení mravenců pronikající z venku do budov, rybenek, švábů, rusa domácího a mouchy domácí ve formě zelených, ve vodě rozpustných krystalků.
Krystalky nesypte volně na zem, ale na podložku ze skla, nebo
z plastu protože se krystalky časem rozpustí a mohly by poškodit
podlahu , například parkety a podobně. Mravenci si krystalky odnesou
do hnízda a po jejich konzumaci se otráví. Neumísťovat v dosahu dětí.

Biolit Plus proti mravencům
je vysoce účinný a trvanlivý povrchový sprej na hubení mravenců a jiného lezoucího hmyzu v domácnostech. Byl speciálně vyvinutý pro hubení běžně se vyskytujících mravenců v domácnosti. Účinnost přípravku po zaschnutí zůstane zachována až 8 týdnů, pokud není povrch omyt, otřen nebo vystaven přímému slunečnímu svitu. Dobu účinnosti snižuje také pórovitost ošetřovaného povrchu. Výrobek je doplněn trubičkou, pro aplikaci do dutin.

Raid na mravence
RAID proti mravencům jsou insekticidní nástrahy k hubení mravenců druhu Lasius emarginatus (mravenec domácí) a Lasius Niger (mravenec obecný), kteří, hlavně v jarním období, pronikají často z vnějšího prostředí do obytných prostor. Nástraha není účinná na mravence faraóny. Balení obsahuje dvě staničky. Návod na použití: Staničky od sebe odlomte a 1 až 2 položte co nejblíže místa, kudy mravenci do místnosti, bytů nebo domů pronikají. Většinou jsou to místa kolem dveří, oken, prostory mezi stěnami místnosti a podlahou, apod. Mravenci požírají nástrahu, po nějaké době hynou a přestanou takto chráněné prostory navštěvovat.

ORION pastičky na mravence
NÁSTRAHA NA MRAVENCE nepřetržitě působí tři měsíce. Návnada je ukryta v plastových obalech, které zabraňují lidem a zvířatům přístupu k návnadě. Po požití návnady se mravenci vracejí do svých úkrytů, kde hynou.

BIOLIT Nástraha proti mravencům
Doba účinnosti až 6 měsíců, vynikající potravinová atraktivita, hubí i zbytek hmyzí populace. Nástraha spolehlivě hubí mravence domácí (rodu Lasius). Obsahuje atraktivní potravinovou složku, která přiláká lezoucí hmyz. Po požití se hmyz vrací do svých úkrytů, kde hyne. Přilákaný hmyz roznáší nástrahu do svých hnízd, tím je zabezpečeno hubení zbytku populace, včetně nově líhnoucí se z vajíček a larev. Dlouhodobé testy prokázaly 80% snížení zamoření

EFFECT nástraha na mravence
Effect nástraha na mravence je určena k účinnému hubení všech druhů mravenců a jejich hnízd. Nástraha má zpožďující účinek - mravenec jí odnese do hnízda, a tím celé hnízdo zničí.

Substral jed na mravence
Jed - Granulát na hubení mravenců má rychlé a účinné působení s dlouhodobým efektem - ničí i hnízda. Prostředek je účinný jak na mravence při použití doma, tak na terase a chodnících. Granulát může být použit jako požerová návnada nebo jako tekutý roztok ke kontaktnímu hubení mravenců.

Prasknutá šablona
- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.