Jak si postavit roubený dům čtyřdílný seriál AJ

Pokud nemáte kachny, co žerou slimáky (Indický běžec), 
tak vyzkoušejte velmi jednoduchý trik.

Kartony od mléka, voda, pivo, sůl:
Prázdné obaly od trvanlivého mléka, které mají tu větší zátku.
Zátku odšroubovat a položit mezi řádky.
Do prázdných kartonů nalit směs z 1 litru vody, 250 ml piva a 3 lžiček soli.
Zastínit travou - slimáci nalezou dovnitř do obalu a pamlsek je usmrtí.
nebo
Půlka melounu bez dužniny -  naplněná touto směsí piva a soli.

Piliny
Dřevné piliny po řezání dřeva kolem okurků, či jiných rostlin.
Slimák se pilinám vyhne, protože se v nich nemůže pohybovat.
Pás, kruh - pilin by měl být široký 10 cm a vysoký 1 cm.
Nutno obnovovat.



Plastová deska:
Mezi řádky záhonků, nebo dle dalších zkušeností, řádně zalijte,
posypte zelenou travou tak 5 cm vrstvu a na to fólii a položte prkno, 
nebo něco co zabraňuje vysoušení např. střešní tašky podobně.

Získáte dvojí užitek: 
půda tak nevysychá a 
slimáci pak vyhledávají tato vlhká místa - stačí pak denně prohlédnout,
kolik se jich tam shromáždí a pak je dát sežrat třeba slepicím?

Po hodině jeden slimák a několik malých šnečků viz foto:

Sazečku skladuji na suchém místě s teplotou nad 0°C,
tedy na místě, kde nemrzne.
Jako podklad se mi nejvíce osvědčila suchá pšeničná sláma.
Měsíc před výsadbou jí dám do místnosti, kde je +15, aby
se probudila a na záhonu nešla do květu.

Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 5 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
http://tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Jednoduchý návod, jak rychle skládat trika a košile.

**


**