Igelitové tašky (jak se co dělá - video)
AD MOB
Jak se dělají igelitové tašky - Jak se co dělá
- igelitové tašky se vyrábí z granulí polyetylenové pryskyřice
- granule se roztaví ve vytlačovacím stroji při teplotě +240°C
- stroj vytlačí fólii tvaru válce v délce desítek metrů
- válec se rozřízne na dvě fólie
- fólie se rozřízne na požadovanou šířku
- fólie se navine na cívku - role
- z jedné role 158 kg vážící se vyrobí 35 000 tašek
- důležitý je i potisk fólie
- každá barva se aplikuje jiným válcem
- nyní je fólie připravena na řezání tašek
- na tašky lze natavit zapínací plastový zip
- okraje tašek se zatavují při +150°C
- i relativně malý závod může vyrobit 1 milion tašek za den
Jak se dělají igelitové tašky - Jak se co dělá - video
**
359LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Kalkulátor - výpočet čísla bot dle délky chodidla a obráceně
Velikost bot v EURO [steh] se vypočítá takto:Výsledné číslo bot = ( délka chodidla plus 1,5 cm pro pohodlí) / 0,667;
Zaokrouhlit nahoru o půl čísla, či na celé číslo.
Toto číslování má především obuv z Číny a Asie.
Anglické velikosti obuvi (velikosti pro dospělé) se počítají takto:
Číslo bot = ( délka chodidla plus 1,5 cm) dělená 2,54 x 3 - 25.
Metrické číslování - k délce chodidla v cm se připočítá 1cm a zaokrouhlí se na celá čísla,
nebo jejich poloviny směrem nahoru. Např. 24,8 cm + 1 cm = 25,8 tedy metricky 26
Délku chodidla změříme tak, že patu dáme ke stěně a od stěny změříme až po konec palce.
Lépe když měření provede jiná osoba, aby noha byla správně zatížena.
Nebo chodilo položíme na lista papíru a někdo jíný nám jej obkreslí.
Nutnost je, aby tužko byla stále kolmo k papríu, abychom zakreslili největší rozměr paty a prstů.
Chodidla měříme večer, kdy jsou nejvíce roztažená a oteklá.

Kalkulátor
Zadání potvrďte ENTER, nebo použíjte zvyšovací šipky.Výsledek:
S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.
Naprostá většina lidí je schopna dělat racionální rozhodnutí v soukromí, ale jakmile má tyto rozhodnutí uskutečnit veřejně, tak to raději vzdá a nechá se převálcovat hlupáky a to je veliká škoda. Každý člověk je v něčem geniální, umí něco, co ostatní ne. Má talent na zpěv, nebo je vnímavý, vyzná se v lidech, řemeslně zručný. Každá vlastnost nechť je Vám ku prospěchu. Naučte se to, aby Vám Vaše vlastnosti sloužily ku prospěchu. Jestliže máte zásadní pravdu, neopouštějte jí. Když jí neopustíte, tak i Vaši protivníci Vás začnou vnitřně uznávat a vážit si Vás. Z malých zrníček úspěchů si složíte svůj budoucí osud.
Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá
- zimní bundy jsou různé, ale jen kvalitní zimní bunda ochrání před silným mrazem
- kvalitní zimní bundy jsou sice drahé, ale jsou lehké, nepromokavé, pohodlné a zachrání lidský život
- nejdříve se přípravy návrh, který počítač upraví na různé velikosti
- materiál se položí ve více vrstvách a na něj se přišpendlí nákres
- vrstvy se rozstříhají elektrickými nůžkami na jednotlivé díly
- vnitřní bunda tepelně izoluje a vnější chrání proti nepřízni počasí
- vnitřní bunda má nylonovou podšívku
- na ní se položí tlustá polyesterová vrstva
- vrstvy se sešiji k sobě
- odstříhají se přebytečné okraje
- díly se obšijí lemovacím stehem
- vnější bunda se skládá ze silného nylonu, který propustí páru zevnitř, ale nepropustí déšť zvenčí
- pod ní je podobná vrstva, ale z většími dírkami
- nakonec se svrchní a spodní bunda sešijí dohromady, ale jen na nejnutnějších místech, aby se neporušila tepelná izolace bundy
- speciální zip je vyroben z odolného nylonu, jezdec je pokrytý niklem čímž vydrží 7x více
Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá - video
**
Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.
Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů mnohem více.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.
Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů mnohem více.
Editace: 17.8.2018 - 13:36
Počet článků v kategorii: 359
Url:jak-se-delaji-igelitove-tasky
AD