Igelitové tašky (jak se co dělá - video)

Nádoba může být kbelík, vysoká plechovka od okurek a podobně.
Uděláme sklopné prkénko, které se převáží když myš poleze k návnadě
a po převážení prkénka myš spadne do nádobky s vrstvou rostlinného oleje.
Mastné tlapky již nejsou schopny přisávat se na stěny kbelíku a myš z něj nevyleze.

Jak se dělá javorový sirup - Jak se co dělá

• javory nahromadí škrob během růstové sezony
• s jarním táním se enzymy přemění na cukr
• voda proudící z kořenů promíchá cukr do mízy
• Indiáni uctívaly javory
• brzy na jaře prosekli kůru a mízu zachytávali do nádoby
• mízu vařili v hliněných nádobách
• dnes se míza zachytává pomocí trubiček
• brzy na jaře po mrazech se do stromu navrtají dírky
• z nich se odvádí místa plastikovými trubičkami
• nesmí se poškodit kůra aby míza nezvětrávala a stromy netrpěly
• hadice od stromů vedou do sběrny
• cukr tvoří 2,5 procenta mízy zbytek je voda
• ze 40 litrů mízy je jeden litr sirupu - voda se odpaří vařením
• speciální přístroje dokážou mízu zahustit a tím se nemusí tak dlouho vařit
• je nutno odstranit 66% vody
• obsah cukru se měří pomocí hustoměru
• sirup se filtruje od nečistot a vápníku
• plní se do láhví při teplotě +82 stupňů aby vydržel 4 roky ve sklenici
• javorový sirup je 100% přírodní a má méně kalorií jako med
• obsahuje draslík, vápník a hořčík
• výborný je i na palačinky

Jak se dělá javorový sirup - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Tepelné čerpadlo pracuje na opačném principu ledničky.
Zatímco lednička potřebuje okolní vzduch na ochlazení media,
tepelné čerpadlo z okolního prostředí teplo odebírá.
Kompresor stlačí ohřátý plyn , který odebral energii z okolí,
které musí být teplejší, než je teplota plynu, aby se plyn ohřál.
Stlačením dojde ještě k dalšímu ohřátí, jako když pumpujeme
kolo, tak i pumpa se zahřeje a tím i stlačený plyn.
Plyn kondenzuje na kapalinu a putuje do výměníku, kde předá teplo
otopné vodě.
Dále pokračuje přes škrtící ventil a po průchodu tímto ventilem
se mění na plyn a ochladí se, jako když prudce unikne CO2 ze
sifonové bombičky. Takto ochlazený plyn putuje dále do výměníku
kde odebírá teplo okolnímu médiu - například může to být voda
z rybníka. Po zahřátí putuje opět do kompresoru a celý cyklus se
opakuje.

Obrázek funkce tepelného čerpadla:

Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.

Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.

Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf

[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf

Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD


Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.

MY PROJECT Infračervený teploměr Kaufland v době zveřejnění příspěvku stál 350 kcz, 14 euro

V návodu je uvedeno, že zařízení slouží jen k orientačnímu zjištění teploty a není určeno pro profesionální měření.
Lesklý alobal bude při měření vykazovat jinou hodnotu, než matný, černý povrch.
Také dutiny, nebo vypoukliny budou vykazovat odlišné hodnoty, díky spojení, nebo rozptylu záření.
Stěna, která je celá ze stejného materiálu a má po celé ploše stejný povrch, je pro měření rozdílu teplot, ideální.
Zařízení je vybaveno laserem a je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození zraku atd., čtěte pozorně návod na používání.

Použití, kvůli čemu byl zakoupen a funkci splnil dostatečně:

• zobrazení tepelných ztrát u oken, dveří a izolace
• teplota ohřívaných nápojů, kapalin, vody v zavařovacím hrnci, mléka, čaje (namířilo se šikmo na hladinu, aby pára nevnikala do přístroje a měření bylo dostatečně přesné)
• měření teploty v mrazácích a lednicích
• měření zahřívání se brzd, kol, ložisek u dopravních prostředků
• měření teploty spalinových cest a prostoru hoření u krbů, grilů, pečících trub i jiných tepelných spotřebičů
• měření teploty elektrosoučástek, rozvodných desek atd.
• měření povrchových teplot laserem teplotní rozsah -50 až + 380 °C

Upozornění:
S teploměrem je třeba se naučit správně měřit a pochopit, co je to emisivita povrchu materiálu a emisivita dokonale černého tělesa, jinak budete zklamání.
Čím blíže se emisivita měřeného objektu blíží číslu 1.000, tím přesnější bude měření.
Nicméně k určení teploty stěn - kde je nejchladnější a tím největší ztráty tepla, bude tento teploměr sloužit dobře i bez mimořádných znalostí v oboru fyziky.
Článek o emisivitě a problematice měření, viz odkaz níže.
https://www.blue-panther.cz/emisivita

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=EoRc9HvY1rc Infračervený teploměr Parkside PTIA 1 -50 ° C / + 380 ° C
https://www.youtube.com/watch?v=92UdIBXzzPw Parkside Jiří Bekr

---

Dodržujte provozní teplotu - v případě na obrázku je okolní teplota pod 0 stup. Celsia a přístroj měří nepřesně, protože jeho provozní teplota je 0 až 40 stup. Celsia

Date: 22.12.2021 - 10:07