Broušené diamanty (jak se co dělá - video)
Jak se dělají broušené diamanty - Jak se co dělá
- diamant je krystal tvořený především uhlíkem
- diamant je nejtvrdší přírodní nerost
- broušením diamantu se zlepší světelný odraz a i hodnota diamantu
- diamanty mají vice odstínů
- bílé odstíny jsou nejžádanější pro šperkařství
- úprava začíná odřezáním kazů a chyb
- diamant se řeže bronzovým kotoučem smáčeným diamantovým prachem s olejem
- rozříznutí průměrného diamantu trvá až 4 hodiny
- zarovnání se provádí na kameni z litiny za pomocí oleje a diamantového prachu
- fazety jsou plošky různých tvarů, které odrážejí světlo
- fazety musí mít svůj úhel a tvar, aby diamant na světle zářil
- začíná se horní fazetou, která má největší plochu
- hmotnost se váží na karáty 1/5 gramu
- briliantový výbrus má 58 fazet a používá se nejčastěji již od 17. století
Jak se dělají broušené diamanty - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Magnetická deklinace δ
Deklinace δ je rozdíl/úhel mezi zeměpisným severem a magnetickým severem. (Magnetický sever se neustále mění a tím střelka kompasu neukazuje přesně na zeměpisný sever). V roce 2010 byla hodnota magnetické deklinace +3°12 minut, přičemž každý rok se odchylka zvýší přibližně o 6 minut. Střelka kompasu směřovala mírně na východ, a to o přibližně o 3°.Solární panely, satelitní TV antény na domech, či vinohrady jsou směřovány jižním směrem
POZOR! Antény pro příjem internetu mohou být směřovány různým směrem!Určení světových stran dle hodinek
- malá ručička nechť směřuje ke slunci
- v letní čas musíme odhadnout směr malé ručičky o hodinu méně
- jih se pak bude nacházet mezi malou ručičkou a 12 hodinami
- pokud máme jen digitální hodinky, můžeme si ciferník namalovat do písku, či hlíny
Dle hvězd
- najdeme Velký vůz
- prodloužíme zadní čelo Vozu 5 krát vzhůru a nejdeme Polárku v Malém voze, v špici oje a tím směrem je sever
Dle Měsíce
- čím je výše, tím je více jižním směrem
- D - tvar, dorůstá a bříško míří na západ
- C - couvá a bříško míří na východ
Dle stromů osamocených na návrších - letokruhy, kameny, mraveniště
- větve jsou olámané více od severu- více mechu/lišejníku je ze severní strany kmene, ale i kamenů
- kůra buků je od severu tmavější
- letorosty jsou hustější - blíže u sebe ze severní strany
- velká mraveniště lesních mravenců jsou od severu strmější
Date: 13.07.2020 - 11:20
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Na 100 metrů čtvereční se doporučuje 100 až 120 gramů.
Hustota setí: 100 - 120 g/100 m2
Nicméně, když zaorávám jen nízkou do 15 cm výšky, seji hustěji,
půl až 1 kilogram na ar == 100 m2.
Hustější také brání klíčení nežádoucích plevelů a půda tak nevysychá.
Řídká mi v roce 2018 zaschla a zbytek sežraly larvy bělásků.
Hustota setí: 100 - 120 g/100 m2
Nicméně, když zaorávám jen nízkou do 15 cm výšky, seji hustěji,
půl až 1 kilogram na ar == 100 m2.
Hustější také brání klíčení nežádoucích plevelů a půda tak nevysychá.
Řídká mi v roce 2018 zaschla a zbytek sežraly larvy bělásků.
Protože by se vápno snadno deštěm smylo přidává se do vápna fermež lněná.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.
Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.
Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.
Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.
Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.
Kupte si hrnec jak s termostatem, tak i s časovačem, tepelně izolovaný (dvojitá stěna, jako u termosky) šetří elektřinu.
Současné hrnce mají i display kde můžete vidět stav procesu zavařování a drží lépe zvolenou teplotu.
Před prvním použitím čtěte pečlivě návod výrobce, pokud předepisuje vyvaření hrnce 15 minut tak je proveďte,
ale někdy při prvním použití dojde k vypalování nějakých látek takže v místnosti bude asi pěkný smrad,
dobré provádět na verandě či dvorku. Při dalším použití už smrad nebyl cítit.
Sklenice někdo dává jen na dno do jedné vrstvy i když některé hrnce mohou mít i více sklenic nad sebou.
Zdá se že spodní se nejvíce prohřívají a horní pak již nejsou tak sterilizované.
Vody dávám do zavařovacího hrnce tolik, aby dosahovala do 3/4 výšky sklenice.
Nenechávejte horkou vodu v hrnci a do ní nevkládejte studené sklenice jinak popraskají!
Vodu před novou dávkou zchladím na +30 částečným vypuštěním horké a přidáním studené.
Teplotu můžete poprvé zkontrolovat i teploměrem na zavařování, abyste mohli zjistit případnou odchylku,
u mně naměřil lihový teploměr více o +2 stupně, ale pak teplotu držel přesně po celou dobu zavařování.
Bylo mi poraděno, že nechat o něco déle sklenice zavařovat než je předepsáno, ale to bude asi
u starších typů hrnců, kdy například ohřeje na +80 a znovu sepne při +70, pak je výsledná teplota
+75 a tím pádem je nutné déle nechat sterilizovat.
Po skončení procesu se má horká voda vypustit do kovové nádoby a sklenice nechat vychladnout v hrnci,
nebo pokud chceme znovu zavařovat, tak vyndat sklenice na ručník a pak je překrýt dalším ručníkem,
aby velmi pomalu chladly a nepukaly.
Video zavařování třešní návod recept tutoriál diskuse
**VIDEO YOUTUBE
Současné hrnce mají i display kde můžete vidět stav procesu zavařování a drží lépe zvolenou teplotu.
Před prvním použitím čtěte pečlivě návod výrobce, pokud předepisuje vyvaření hrnce 15 minut tak je proveďte,
ale někdy při prvním použití dojde k vypalování nějakých látek takže v místnosti bude asi pěkný smrad,
dobré provádět na verandě či dvorku. Při dalším použití už smrad nebyl cítit.
Sklenice někdo dává jen na dno do jedné vrstvy i když některé hrnce mohou mít i více sklenic nad sebou.
Zdá se že spodní se nejvíce prohřívají a horní pak již nejsou tak sterilizované.
Vody dávám do zavařovacího hrnce tolik, aby dosahovala do 3/4 výšky sklenice.
Nenechávejte horkou vodu v hrnci a do ní nevkládejte studené sklenice jinak popraskají!
Vodu před novou dávkou zchladím na +30 částečným vypuštěním horké a přidáním studené.
Teplotu můžete poprvé zkontrolovat i teploměrem na zavařování, abyste mohli zjistit případnou odchylku,
u mně naměřil lihový teploměr více o +2 stupně, ale pak teplotu držel přesně po celou dobu zavařování.
Bylo mi poraděno, že nechat o něco déle sklenice zavařovat než je předepsáno, ale to bude asi
u starších typů hrnců, kdy například ohřeje na +80 a znovu sepne při +70, pak je výsledná teplota
+75 a tím pádem je nutné déle nechat sterilizovat.
Po skončení procesu se má horká voda vypustit do kovové nádoby a sklenice nechat vychladnout v hrnci,
nebo pokud chceme znovu zavařovat, tak vyndat sklenice na ručník a pak je překrýt dalším ručníkem,
aby velmi pomalu chladly a nepukaly.
Video zavařování třešní návod recept tutoriál diskuse
**VIDEO YOUTUBE
Editace: 17.8.2018 - 13:26
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-brousene-diamanty