Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Je používání řepky olejné jako biopaliva ekologické?


AD MOB

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:

Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou.jpg


351LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


207

Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu | nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu


Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
254

Keramické nože (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-keramicke-noze


Jak se dělají keramické nože - Jak se co dělá

  • Japonsko dávnověká tradice mečířů a mistrů ostrých čepelí
  • jedna firma na ostrově Kyushu - Kjúšú začala vyrábět čepele z keramiky
  • keramické nože nahrazují nože z nerez oceli
  • výhody keramický čepelí: nereziví, chemicky odolný, netupí se, nevznikají skvrny na něm, neabsorbuje pachy, neničí vitamíny
  • keramika čepelí je na druhém místě v tabulce tvrdosti za diamantem
  • v Západní Austrálii na předměstí Perthu se nachází důl Dardanab
  • těží se v něm zirkon - hlavní složka pro keramické čepele
  • zirkon je třeba vyrýžovat na obřích strojích z namleté horniny
  • těžší sedimenty se pak elektromagneticky třídí a znovu rýžují
  • čistý zirkon putuje do Číny na další zpracování
  • pak zirkon putuje do japonského města Sendaj do firmy Kyocera - výroba keramických nožů
  • zde se prášek zirkonia naformuje ve vysokotlakém lisu
  • pod tlakem 300 tun se vylisuje tvar nože velmi křehké
  • výlisky nožů se tvrdí v ohni při 1400°C 48 hodin a dosáhnou extrémní tvrdosti
  • nože je třeba nabrousit a to provádí profesionální mistři
  • nože se brousí na kotoučích pokrytých diamantovým prachem
  • do nožů se přimíchává kov aby byly odhaleny v detektorech

Jak se dělají keramické nože - Jak se co dělá - video

**

297

Sklo tepelně tvarované (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-sklo-tepelne-tvarovane


Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá

  • skleněné ozdobné předměty se tvoří foukáním a tvarováním za tepla
  • při foukání skla se vhání vzduch to rozžhavené skleněné baňky za stálého otáčení
  • při tvarování skla se žhavé sklo tvaruje do formy
  • na výrobu těchto předmětu (talířů, táců) se používá tabulové sklo
  • na papír se nakreslí obrys táce a položí tabule skla
  • nožem na řezání skla se obřeže tvar táce na sklo
  • gumovým tloučem se tlačí na sklo vedle obrysu a tak, aby sklo puklo v obrysu
  • přebytečné sklo se odřízne a rozlomí - zůstane sklo ve tvaru obrysu táce
  • sklo tvaru talíře se položí na kresbu a obkreslí se obrysy a doplní barvy, povrch se může í stříkat pistolí na nanášení barev
  • sklo se vloží do formy, která snáší vysoký žár
  • v peci se pak sklo rozžhaví na 843°C, je vláčné jako karamel a vlastní vahou klesne do formy čímž kopíruje její povrch, jako lívanec vložený do talíře

Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá - video

**

99

Dávkovač jedu granulí na hubení hlodavců | davkovac-jedu-granuli-na-hubeni-hlodavcu-id-513


Granule je nutné dávkovat, aby je pozřelo, co nejvíce
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
69

Materiály vhodné k zateplení | materialy-vhodne-k-zatepleni-id-317


Extrudovaný polystyren (XPS)
- nízký součinitel tepelné vodivosti 0,03 W / mK
- nízká objemová hmotnost
- nenasákavost
NEVÝHODY:
- destrukce při teplotě nad 70 ° C
POUŽITÍ:
- izolace podlah, stěn, základů atd.

Perlit se vyrábí z expandovaných hornin
- snáší vysoké teploty
- je nasákavý
- používá se jako násyp nebo příměs do malt a betonu
- zlepšuje tepelnou izolaci omítek a betonů
- je odolný proti hnilobě i škůdcům


Pěnový polyetylén
- součinitel tepelné vodivosti 0,04 W / m3
- je ohebný, pružný a nenasákavý
- destrukce při teplotách nad 80 ° C
- izolace potrubí např. v plovoucích podlahách, stěnách atd.


Pěnový polyuretan
- součinitel tepelné vodivosti je 0,02 až 0,035 W / m3
- měkký polyuretan se nazývá molitan
- tvrdý pěnový polyuretan se požívá na rovné i šikmé střechy, jako hydroizolace a ochrana proti vlhkosti

Pěnové sklo ze skleněné drtě a práškového uhlí
- nenasákavé
- snese extrémní teploty
- vysoká pevnost v tlaku
- požití v místech velké zátěže izolace (střechy, terasy, zdi)

Minerální vlna z roztavených hornin buď skleněná, nebo kamenná
- skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická, lze ji stlačit, smotat
- kamenná vlna má několikanásobně větší hustotu než skleněná vlna vyrábí se ve formě desek a nemění objem
- součinitel tepelné vodivosti je 0,035 až 0,076 W / m3
- snáší vysoké teploty
- nesmí přijít do kontaktu s vodou (nasákne)
- použití na izolaci střech, stěn, potrubí, podlah

Heraklit dřevěná vlna lisovaná s cementem do desek
- výborně se na heraklit nahazuje malta - omítka
- akumuluje teplo
- nehořlavý
- pohlcuje hluk
- tepelně-izolační vlastnosti jsou horší jak u předešlých materiálů
- pro tepelnou izolaci nutno kombinovat s minerálními vlnami


Editace: 2016-05-29 10:07:58
Počet článků v kategorii: 351
Url:je-pouzivani-repky-olejne-jako-biopaliva-ekologicke

AD
11 Share
Share
Tweet