Kuželky (jak se co dělá - video)
AD MOB
Jak se dělají kuželky - Jak se co dělá
- kuželky - bowling velmi populární sport v USA s miliardovými zisky
- první forma primitivního bowlingu ve starém Egyptě
- 1871 první kuželkářská dráha v Edinburghu
- stroj na stavění kuželek se vyrábí od roku 1945
- stavěč kuželek musí odstraňovat spadené kuželky a nakonec postavit novou sadu do 8,5 sekund
- spadené kuželky putují za dráhu kde jsou nabrány do karuselu hlavou vzhůru
- kuželky jsou rozloženy do nosníku a stroj je znovu postaví
- koule za dráhou vlastní vahou si otevře otvor do kterého propadne a je hnána zpět do zásobníku
- koule bowlingová váží až 7 kg a je zhotovena z umělé hmoty
- koule musí vydržet 50 her denně po dobu 5 let
Jak se dělají kuželky - Jak se co dělá - video
**
350LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Je to takový luxusní foliovník. Výrobce uvádí, že musí být postaven na chráněném
místě proti větru a taky větší vrstva sněhu by jej zbortila, takže sníh odhazovat,
nebo možná bude lépe polykarbonátové desky na zimu vysunout aspoň ze střechy.
Jinak je to třída HOBBY, takže konstrukce je na hranici únosnosti.
Na obrázcích můžete vidět spojovací místa, což byl celkem oříšek, jak skleník složit.
Dva lidé jsou nutnost. Dva dny budou mít co dělat než skleník složí (pokud již skleník
skládali někdy předtím, tak jej složí za den.
místě proti větru a taky větší vrstva sněhu by jej zbortila, takže sníh odhazovat,
nebo možná bude lépe polykarbonátové desky na zimu vysunout aspoň ze střechy.
Jinak je to třída HOBBY, takže konstrukce je na hranici únosnosti.
Na obrázcích můžete vidět spojovací místa, což byl celkem oříšek, jak skleník složit.
Dva lidé jsou nutnost. Dva dny budou mít co dělat než skleník složí (pokud již skleník
skládali někdy předtím, tak jej složí za den.
V České republice roční množství slunečního záření je mezi 950 a 1 250 kWh/m2/ rok
Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá
- tři druhy ražených mincí
- běžné platidlo, které používáme
- mince ze vzácných kovů, jako investice
- pamětní a sběratelské mince
- 640 př.n.l. ražba mincí - Lýdijci v Malé Asii (Turecko)
- 600 př.n.l. ražba mincí již rozšířena i do Řecka
- 500 př.n.l. Čína razí mince i z jiných kovů než jen zlata a stříbra
- současné mince se vyrábí také z levnějších kovů, než je zlato a stříbro
- materiál současných mincí: měď, nikl, hliník atd.
- pamětní mince se razí z bílého stříbra
- roztavené stříbro se odlévá do bloku
- blok se postupně protahuje válcovou stolicí až se ztenčí na tloušťku mince
- z plechu se vylisují zatím jen kolečka - prázdné mince
- mince se olemují a opláchnou - leští se pomocí kuliček v míchacím válci
- kov se musí žíhat aby se zbavil křehkosti
- po schválení obrázku který bude na minci nastane proces gravírování
- stroj vytvoří do sádrového kotouče profil mince
- pak se vytvoří gumový odlitek tohoto reliéfu a z něj epoxidový odlitek
- na pantografu - zmenšovacím stroji, který vytvoří zmenšeninu předlohy z bronzu
- bronzový model dokončí rytec a přidá data, rok a zemi původu
- bronzový model se znovu na pantografu zmenší a vzniká matrice - negativní část mince z kvalitní oceli
- dle matric se vytvoří negativní razidla, musí být jak pro rub tak pro líc mince
- s razidly se již razí mince
Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá - video
**
Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá
Na videu uvidíte:- šlapadla existují již od 18. století
- moderní šlapadla řídí počítač, který volí program dle běžcovi kondice
- výroba rámu z hliníku
- motory pohánějící pás jsou řízeny stroboskopickými impulzy
- zařízení se dá po cvičení složit do menší velikosti
- montáž řídícího systému
- instaluje se i snímač frekvence běžcova tepu
- náklon pásu je měnitelný (běh po rovině či do určitého stoupání)
- závěrečná kontrola šlapadla
Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá - video
**
Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.
Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 5 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )
Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.
Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138
Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.
Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.
Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!
Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
http://tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.
Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 5 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )
Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.
Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138
Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.
Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.
Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!
Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
http://tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf
Editace: 17.8.2018 - 13:48
Počet článků v kategorii: 350
Url:jak-se-delaji-kuzelky
AD
