Podpěra větve ovocných stromů

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".

Jak zabránit vysychání (syntetické, olejové) barvy v plechovce, kterou jsme nespotřebovali celou.

Pokud je víčko nezdeformované, na povrch barvy v plechovce nalijeme trochu ředidla, které je určeno k ředění barvy v plechovce.

Víčko řádně nasadíme a zatlačíme (někdo poklepe i malým kladívkem kolem celého víčka, aby řádně dosedlo.

Celou plechovku pak vložíme do mikroténového sáčku, vytlačíme vzduch, aby sáček dolehl těsně k plechovce a konec sáčku zatočíme popřípadě uděláme uzel, nebo přelepíme izolepou, aby se nerozmotal.

Jak připravit rybízový sirup za syrova

.

• (čerstvě) natrhaný rybíz opereme pod tekoucí vodou (rychle chytí plíseň, proto je nejlepší jej do 24 hodin zpracovat)
• odšťavňujeme buď v elektrickém odšťavňovači, nebo v ručním mlýnku, či v malém lisu na ovoce (zde je třeba mít rozemletý rybíz a lisovat pomalu, aby rybízová kaše nestříkala ven mezi destičkami lisu, vhodné pro lisování jednoho a více 12 litrových kbelíků rybízu )
• šťávu dáme do nádoby takového objemu, aby 2x přvyšovala objem šťávy ( 10 litrů šťávy - 20 litrová nádoba)
• na 1 litr šťávy vysypeme do nádoby 1 kg cukru ( na 10 litrů 10 kg) - někdo přidává vodu do šťávy až 1,5 litru vody na litr šťávy, ale snižuje tím koncentraci suroviny i cukru a zvyšuje náchylnost šťávy k plesnivění a tím k znehodnocení - uvědomme si, že plísně, které napadají potraviny jsou vlastně houby a tudíž jsou některé druhy prudce jedovaté, zkažené zavařeniny či šťávu nekonzumujte
• přidáme konzervační přísadu, kde máme vytištěno na obale na kolik litrů šťávy postačí obsah jednoho sáčku
• můžete přidat i kyselinu citronovou
• nechejte 24 hodin odležet za občasného míchání, aby se cukr všechen rozpustil ve šťávě
• nalijte do čistých petláhví až po okraj
• pevně zašroubujte
• uložte v suchu, temnu a chladu
• výhodnost - z jednoho litru sirupu připravíte i 20 litrů limonády, tedy náklady na jeden litr limonády se pohybují mezi 1 až 2 KCZ (pokud používáte vlastní vodu a rybíz).

Nápoje vyrobené z domácího rybízového sirupu nezpůsobují nechutenství a nemají nepříjemnou pachuť na jazyku a pocit poleptání hrtanu, jako limonády z některých umělých sladidel. Některá umělá sladidla se leckdy vylučují i potem a nepříjemně páchnou.

U tepelných čerpadel určených k vytápění je dobré bydlet u rybníka, nebo
mít studnu, kde se stále mění voda. Tepelné čerpadlo pak velmi rychle odebírá
teplo z této vody a provoz není tak ztrátový, jinak ani vytápění tepelným
čerpadlem není levná záležitost. Je třeba mít i levnou elektřinu - tarif.
Někdo používá tepelné čerpadlo i v panelovém bytě pro jeho snadnou montáž,
v létě chladí, v zimě hřeje.

Ekonomické je topit dřevem, nebo peletami. Kotle na pelety jsou rozměrově srovnatelné
s kotli na plyn. I komín jsem viděl vyvedený jen přes stěnu na ulici, jako u
turbokotlů. Můžete dostat i dotaci na pořízení kotle.

ECOSE® Technology je minerální vlna používající se k zateplení budov, střešních prostor, stropů, stěn a podobně.

Výrobce ECOSE® Technology je Knauf Insulation.
Velkou výhodou kromě izolačních vlastností je, že ECOSE® Technology neobsahuje formaldehyd, akryláty, fenoly a při její výrobě se firma snaží, o co nejekologičtější průběh i konečný výsledek, proto se do výrobku nepřidávají ani umělé barviva, nebo bělidla.