Podpěra větve ovocných stromů

Jak se dělají písty - Jak se co dělá

• písty jsou součástí motorů, kompresorů, pump atd.
• píst je pohyblivá zátka jezdící ve válci nahoru a dolu, která buď stlačuje vzduch, nebo naopak na ní tlačí rozpínající se plyn při jeho hoření například u motoru automobilu a výsledná energie se pak přenáší pomocí ojnice na klikový hřídel, kterým otáčí a odtud se kroutící moment převádí přes převodovku a další soukolí na hnanou nápravu vozidla
• písty se vyrábějí z hliníkové tyče, hliník je lehký a odolný proti korozi
• tyč se nařeže na špalíky, forma lisu a špalíky se nahřejí na 426°C - tvářecí teplota
• lis z namazaného špalíku vylisuje výkovek - hrubý tvar pístu
• provádí se další dvojí zahřátí na teplotu pro stabilizaci materiálu pístu
• písty se soustruží a vyvrtají se malé mazací dírky po obvodě
• po obvodě se vysoustruží zpravidla 3 drážky, 2 pro pístní kroužky a jedna pro stírací kroužek, který zajišťuje mazaní pístu a odstranění přebytečného maziva
• pístní kroužky působí, jako těsnění a zlepšují výkon motoru
• vyvrtá se otvor pro pístní čep, který spojuje píst s ojnicí
• píst se seřízne - odfrézuje v místě díry pro čep za účelem snížení jeho hmotnosti a tím i případných vibrací motoru
• upraví se hlava pístu, vše musí být velmi přesné, otáčky motoru současných automobilů jsou v rozsahu 1500 až 6200 otáček za minutu
• píst se ještě jednou přesně osoustruží a vyvrtají se díry pro mazání pístního čepu
• písty se označí písmeny a číselnými hodnotami
• písty se ručně odjehlí, odstraní se ostré přechody a zbytky vytažené soustružením
• vystruží se a vybrousí otvor pro pístní čep

Jak se dělají písty - Jak se co dělá - video

**

Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 5 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
http://tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf

Pokud nemáme zakoupenou již přímo namíchanou penetraci
můžeme si udělat svou vlastní.
Složení penetrace omítky:
1 díl Duvilax BD-20 příměs do stavebních směsí
1 díl cementu
a až 8 dílů vody dle nasákavosti povrchu, aby penetrace pronikla řádně do povrchu

Tuto penetraci můžeme použít na oloupaná místa omítky pokud se již omítka více
nedrolí, jinak je třeba místo očistit následovně:

• omítky otlouct na cihlu
• mírně vyškrábnout spáry mezi zdivem, aby nová omítka se přichytla ve spárách
• očistit zdivo drátěným kartáčem
• vysát prach vysavačem
• napenetrovat
• našpricovat - špric 0,5 až 1 díl vápna (vápno proto, aby se špric udržel na zdivu ) , 1 díl cementu , 2 až 3 díly písku plaveného - říčního
• omitnout jadrovou omitkou (např. CEMIX)
• vrchní omítku pak zvolit buď štukovou , sádrovou a podobně

Duvilax ( BD-20 - označení ) je příměs do stavebních směsí
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:

• zpracovatelnost směsi
• přilnavost
• pružnost
• konečnou pevnost
• snižuje propustnost vody

Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html

Označit rovnou linku můžeme pomocí
šňůry značkovací s křídou a vodováhou http://www.marbol.cz/snura-znackovaci-s-kridou-a-vodovahou/226

Nasypeme barvivo do nádobky značkovače (poslouží i nastrouhaná barevná křída ), jeden konec šňůry
zachytíme na hřebíčku, nebo přidrží spolupracovník.
Šňůru natáhneme až k místu kde má linka končit, napneme,
nadzvedneme asi 15 cm kolmo nad stěnu (jako tětivu luku)
a pustíme proti stěně. Část barvy se odstředivou silou přemístí
na stěnu a označí linku, kterou pak jen zvýrazníme, nebo
po jejím okraji lepíme BLUE DOLPHIN - pásku na malbu i fasádu.
Tato páska je lehce snímatelná a nezanechává zbytky lepidla a
umožní malovat rovný okraj, protože pokud
štětečkem přetáhneme mimo, tak barva zůstane na pásce,
ale pod pásku se nedostane (tvrdí výrobce), jelikož páska je nad horním okrajem linky.




Po malování a zaschnutí barvy pásku odstraníme.