Beton poměr písku a cementu

Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá

• zubní kartáček pochází z Číny okolo roku 1600
• 1780 - hromadná výroba zubních kartáčků v Anglii
• štětiny se používaly z prasete
• rukojeti se dělají z plastu na vstřikovacím lisu
• v hlavici může být téměř 60 otvorů pro štětiny
• štětiny zubních kartáčků jsou z nylonu
• v každém otvoru hlavice je zhruba 24 štětin
• štětiny jsou ohnuty na půl a ukotveny v otvoru pomocí drátku
• štětiny mohou být rovné, nebo zubaté - každý styl má jiné čistící účinky
• různobarevné štětiny nemají vliv na čištění zubů, ale jsou vkládány do hlavice jen z estetických důvodů

Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá - video

**

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá

• údajně Belgičané začali opékat zemáky místo ryb v 17. století
• během I.světové války jsou hranolky oblíbeny mezi americkými vojáky sloužícími v Belgii a Francii proto v angličtině se nazývají "francouzské brambory"
• vhodné jsou oválné zemáky pro delší hranolky
• čím méně cukernaté jsou brambory, tím déle je dužnina bíla
• brambory rotují v klecovém bubnu kde se zbaví hlíny a klíčků
• pak se myjí a třídí dle velikosti
• dále se brambory napaří a tím se snadno na válcích s kartáčky loupačky zbaví slupky
• dělníci vyřadí vadné, zelené, poškozené, špatně oloupané brambory
• brambory se nařežou na hranolky
• hranolky se opticky kontrolují kamerou
• hranolky se zbaví cukru vyplavením aby po usmažení měly všechny stejnou barvu
• hranolky se bělí v horké a pak studené vodě
• hranolky se smaží asi 2 minuty v neztuženém rostlinném oleji
• zbaví se přebytečného oleje odkapáním na pásu
• zmrazí se při -15 až -25°C
• balí se do sáčků
• zákazník pak jen dosmaží asi 2 až 3 minuty v oleji a může konzumovat po přidání soli a octu

Jak se dělají hranolky - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá

• prachové peří je ne břiše hus, kachen a dalších vodních ptáků
• prachové peří je tvořeno navzájem propletenými vlákny, které tvoří kapsy
• vzduchové kapsy izolují před chladnou vodou
• peří se víří v komorách, nejlehčí prachové vystoupá nejvýš a přechází do další komory
• prachové peří se vyčistí, zbaví bakterií, roztočů a mastnoty
• přidají se antibakteriální a proti plísňové prostředky
• kontroluje se objemová hmotnost peří
• peří se nafouká do sypkoviny do jednotlivých kapes, které se pak prošijí na stroji
• sypkovina je hustá tkanina ze 100% bavlny a peří se z ní nedostane otvůrky ven

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá - video

**

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".