Jak na mandelinky - postřík

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

U někoho stačí 2 tabletky B-komplexu, tak hodinu před odchodem do přírody

.

RAID spirála proti komárům má prý 100% účinnost

spirála proti komárům, muchničkám, pakomárům a jinému bodajícímu hmyzu, která se zapálí a nezhasíná ve větru,účinná na zahradách,terasách,balkónech nebo při táboření a působí po dobu přibližně 8 hodin.

Autan Active Lotion

je repelentn ve formě čirého roztoku, který zajišťuje dlouhotrvající efektivní ochranu kůže hlavně proti komárům, klíšťatům, nebo ovádům

Alpa proti komárům

.

Údajně jednoduchý přípravek, který pomáhá proti komárům jako repelent

200 ml sklenička alpy a do ní 30 kousků hřebíčků,
který používáte na přípravu svařeného vína.
Nechat hřebíček vyluhovat a po 24 hodinách se s tím můžete
mazat - pokud nemáte alergii na některou složku!
Hřebíček ponecháme v láhvi i po 24 hodinách.
Účinek i dříve již po 4 hodinách louhování hřebíčku v alpě.

Elektronické poplašné zařízení - alarmy - mají mnoho výhod, ale i nevýhod. Často se spustí jen při výpadku elektrického proudu a podobně. Lupič, který zná jejich umístění je může obejít, deaktivovat nebo vyřadit z provozu.
Studie prokázali, že tam, kde začali ke střežení objektů využívat hlídací psy, tam klesl počet pokusů o vyloupení až na nulu.
Jednak dle štěkotu strážný, či majitel za pár dnů rozezná o jaký štěkot se jedná. Bezpečně lze pak určit, zda pes štěká na cizího člověka, nebo jen oznamuje, že je na obchůzce.
Zloděje navíc odradí ostré psí zuby a navíc pes, jako jeden z mála strážců, je ochoten při výkonu služby obětovat i vlastní život za svého pána.

Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.

Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů  mnohem více.

Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.

Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.