Invazní plevely seznam nejzákeřnějších
Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus)
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu
Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.
Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.
Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.
Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD
Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.
Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole
Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.
Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení
Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.
Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.
Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu
Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.
Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.
Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.
Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD
Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.
Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole
Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.
Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení
Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.
Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.
Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak si snadno z prken vyrobit úhelník 30x40x50 cm
Prkna musí být delší. Po spojení se zkrátí - zaříznou.
Důležité je, aby prkna byla spojena v poměru 30x40x50 centimetrů.
Nejdříve si spojíme prkna pro 30 a 40 cm ramena.
Pak od šroubu spoje naměříme 30 na prvním a 40 cm na druhém prkně.
Na třetím prkně si vyznačíme znaménka pro otvory ve vzdálenosti 50 cm.
Sešroubujeme ve vyznačených místech.
Přečnívající konce se odříznou a máme úhelník.
Další poměr je 708x708x1000 milimetrů
Date: 12.06.2020 - 11:37Zahradní vrták do vrtačky.
Připomíná šnek ve mlýnku na maso.
Upíná se do ruční aku vrtačky, nebo do větší elektrické vrtačky.
Šikovný zahradní vrták, diky kterému vyhloubíte dírku na cibulku
tulipánu apod. nebo sazenici za pár vteřin.
https://www.xdomacnost.cz/zahradni-vrtak-p-3097.html
Připomíná šnek ve mlýnku na maso.
Upíná se do ruční aku vrtačky, nebo do větší elektrické vrtačky.
Šikovný zahradní vrták, diky kterému vyhloubíte dírku na cibulku
tulipánu apod. nebo sazenici za pár vteřin.
https://www.xdomacnost.cz/zahradni-vrtak-p-3097.html
Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá
- zmrzlina se vyráběla již před vynálezem chladniček, ovšem byl to luxus jen pro majetné občany
- přísady se vkládaly do mísidla jenž bylo v nádobě s ledem a slanou vodou což vedlo k ochlazení směsi pod pod mrazu, protože sůl rozpouští led, ale zároveň při tomto procesu dochází k ochlazení okolí, protože při změně ledu ve vodu se teplo spotřebovává - opačný proces je při kondenzaci par, kdy se teplo uvolňuje například před bouřkou
- po vynálezu chladících zařízení nastala revoluce zmrzlinářského průmyslu
- Výroba zmrzliny:
- základní surovina je čerstvá smetana, která se napustí do mixéru, kde se smíchá se sušeným mlékem, stabilizátory a emulgátory
- stabilizátory brání zmrzlině v krystalizaci
- emulgátory umožní provzdušnění směsi při šlehání
- dále se přidává cukr a kukuřičný sirup
- směs se musí zahřát na 72°C na 30 minut, aby došlo k pasterizací - usmrcení bakterií
- další proces je homogenizace, zmrzlina získá na hladkosti
- zmrzlina se chladí a přidá se vanilkový koncentrát
- zmrzlina se dále chladí a šlehá, aby vznikal odlehčená, nadýchaná tuhá hmota
Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá - video
Jak se dělají válečky - Jak se co dělá
- válečky se používají od roku 1940
- vynález používají malíři a natěrači
- látka se zpracuje na pruh
- na trubku se nanese kvalitní epoxidové lepidlo
- stroj navine látku kolem tyče mírně zešikma, aby postupovala od jednoho konce k druhému
- konce trubek se omotají lepící páskou
- trubky se po zatvrdnutí lepidla nařežou na válečky
- nejběžnější délka válečků je 19 a 24 cm
- vlákna na válečku se projedou kartáčem, aby se nadzvedla a načechrala
- upraví se konce válečků
- vyrobí se rukojeti k válečkům na vstřikovacím lisu z plastu, popřípadě z ohnutého drátu o průměru 10mm a plastové rukojeti
- na držák se navleče váleček do otvorů ložisek ve válečku
Jak se dělají válečky - Jak se co dělá - video
Editace: 1533025885
Počet článků v kategorii: 364
Url:invazni-plevely-seznam-nejzakernejsich-id-2289