Čelní svítilna se třemi světly

Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá

• plynový krb umožňuje čisté spalování, kdy odpadem je sice CO2, jenž údajně způsobuje oteplování planety, ale kouř neobsahuje navíc oxidy síry, jako při spalování hnědého uhlí, čímž je toto spalování o něco ekologičtější
• výhody plynového krbu jsou dále i ty, že pokud jste například nemocí upoutání na lůžko, nemusíte štípat dříví, či doplňovat jeho zásoby do místnosti
• nejdříve se připojí šroubení k regulačnímu ventilu
• pak se ventil i zapalovací plamínek připevní k rámu
• plamínek hoří neustále a umožňuje snadné znovu zapálení plynu velkého hořáku
• vše se dá ovládat pomoci dlouhých hřídelí z vně krbu
• namontují se hořáky a omezovací trysky
• propojí se elektroinstalace
• pokud zapalovací plamínek z nějaké příčiny zhasne, termočlánek zajisti zastavení přívodu plynu
• vyzkouší se všechny spoje zda plyn neuniká
• umělá polena se vyrábí z keramiky a ohnivzdorné pryskyřice
• vypálí se v peci při teplotě přes 200°C
• poleno se namočí do žáruvzdorné barvy a po vytažení a odkapání se vytvoří detaily ohořelého dřeva, vše se vypálí - barva snese až téměř 1300°C
• součástí dodávky jsou i lávové kameny, které umožní dojem žhavého popele pod poleny

Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají pouta - Jak se co dělá

• pouta jsou donucovací prostředek, kterým se zajišťuje podezřelá osoba z páchání trestné činnosti
• pouta do roku 1862 byla volná
• od roku 1862 jsou opatřeny stavitelnými rohatkami a západkami, což umožňuje pevné přitisknutí kolem zápěstí zadrženého
• pouta se vyrábí z ocelového pásu, ze kterého se nastříhají jednotlivé díly
• do patřičných dílů se vyfrézují zuby rohatky, každá pouta mají dvě rohatky
• oka pout se vyrábí z tyčoviny soustružením a vrtáním, pouta mají dvě oka a dva články řetězu, které je spojují - články se musí svařit, aby se nedaly natáhnout
• jednotlivé díly pout se poskládají do přípravku a snýtují dohromady
• pouta se tepelně upraví pro získání větší tvrdosti a houževnatosti
• nyní se vloží západky s pružinami a zajistí se čepy
• na pouta se vyrazí sériové číslo pro přesnou policejní evidenci
• ostré hrany se zaoblí otáčením pout v bubnu spolu s kameny
• pouta se zkouší silou větší než 200 kg a musí zůstat spojená

Jak se dělají pouta - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Sazečku skladuji na suchém místě s teplotou nad 0°C,
tedy na místě, kde nemrzne.
Jako podklad se mi nejvíce osvědčila suchá pšeničná sláma.
Měsíc před výsadbou jí dám do místnosti, kde je +15, aby
se probudila a na záhonu nešla do květu.

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá

• větrné elektrárny vyrábí elektrický proud z větru, který otáčí vrtulí připojenou k alternátoru
• vítr je ekologický a obnovitelný zdroj energie

Výroba větrné elektrárny do 500 watt

• vrtule se vyrábí z latí cedru
• hrubý výřez se provede pásovou pilou
• profil vrtule se provádí na kopírovacím stroji dle šablony
• vrtuli je nutno naprosto dokonale vyvážit a povrchově upravit vhodnými nátěry
• připraví se alternátor
• důležité jsou uhlíkové kartáče, které budou sbírat vyrobenou elektřinu ať je vrtule natočena jakýmkoliv směrem
• regulátor otáček vrtule při silném větru vrtuli brzdí a musí být také dokonale vyvážený
• směrovka vrtule reaguje na směr větru a natáčí vrtuli proti němu

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.