Gardena Combisystem 3108-20 Sběrač ovoce recenze

Poznatky o dalekohledech

Pohled na Slunce přes dalekohled (bez příslušných clon a filtrů) vede téměř k okamžité slepotě!

Stručný obsah

• na běžné pozorování přírody levné kapesní mono, nebo binokuláry 12x25 např. od firmy Levenhuk
• pro profesionální pozorování přírody v ruce binokuláry 8x56 Meopta, Levenhuk, Nikon apod.
• pro profesionální pozorování přírody se stativem pozorovací dalekohledy
• pro začínající astronomy dětské do 100 euro - 2 500 korun (v případě nezájmu o pozorování se prodají s minimální ztrátou)
• pro pokročilé astronomy objektiv minimálně s průměrem 70mm!

Nejlepší značky teleskopů

Pozor, většina předních světových výrobců má i levné výrobky, ale kvalita se projeví až s cenou!
- Orion United Kingdom (Velká Británie) telescope www.orionoptics.co.uk
- Gskyer (Německo-Čína) gskyer.com
- Celestrom www.celestron.com (levné výrobky nemají dobrou pověst)
- Sky-Watcher skywatcher.com zakladatel pochází z Tchaj-wanu
- Meade www.meade.com/telescopes.html
- Bresser původně německá, dnes dceřiná společnost (Meade) bresser.de/c/en/bresser-gmbh/company-profile/
- Levenhuk levenhuk.cz
- Meopta ČR, jeví se, že vyrábí jen dalekohledy špičkové úrovně zatím chybí astronomické teleskopy eshop.meopta.cz/dalekohledy/

Zaostření binokulárního dalekohledu (dva objektivy - myslivecký)

• zavřeme pravé oko (tam kde je dioptrická korekce na okuláru) a zaostříme na předmět hlavním zaostřovacím prvkem, který se nachází někdo uprostřed, mezi dvěma tubusy dalekohledu a to pouze jen pro levé oko, které máme přiloženo k levému okuláru
• pak levé oko zavřeme a díváme se do pravého tubusu pravým okem
• doostříme jej již jen pomocí dioptrického kroužku na okuláru pro pravé oko
• nyní otevřeme obě oči, díváme se na objekt oběma očima a zkontroluje zda je vše v pořádku a pokud ne, tak celý postup zopakujeme

Zásady před koupí dalekohledu:

1. začíná se od levného, víceúčelového (například v Lidlu mívají levné monokulární dalekohledy, velmi skladné, vejdou se do kapsy, cena kolem 10 euro - 250 korun tolik nebolí, pokud dotyčný ztratí zájem o pozorování a taková kukátka najdou uplatnění při procházkách v přírodě atd.)
2. pro pozorování přírody, bez stativu-stojanu, jsou velmi vhodné a levné kapesní dalekohledy 12x25 z lidl-shop.cz pro děti, ale vyhrají si i rodiče
   
   - nebo mnohem dražší a těžší dalekohledy pro myslivce 8x56,
   což značí 8x zvětšení a 56mm průměr objektivu. Vyšší zvětšení nezajistí kvalitnější obraz, protože se nám třesou ruce a to se projeví tím, že oko již není schopno chvějící se zvětšený obraz řádně vyhodnotit.
3. trpělivost přináší růže (neunáhlit se, pokud zájem přetrvává několik měsíců, je možno se podívat po lepším zařízení)

Astronomie

1. pro začátečníky v astronomii lze zakoupit dětské dalekohledy za rozumnou cenu (znovu si rodiče ověří zda zájem o pozorování je opravdový a nezrujnuje to jejich kasu. Navíc, levné dalekohledy lze prodat s menší ztrátou jak velmi drahé)
2. dalekohled ihned po koupi ztrácí až 40% na ceně (u levného do 2 000 ká to tak nebolí, ale u dalekohledu za 50 000 je to už bolestivé. Má to však výhodu, že můžete koupit zánovní dalekohled vysoké kvality v bazaru za téměř poloviční cenu)
   

Pojmy a základní popis astronomických teleskopů

1. čím větší průměr objektivu (apertura v mm), tím větší zvětšení může dalekohled dosáhnout a tím větší světelnost - Aperture ratio (f/)
2. světelnost roste s průměrem objektivu a klesá se zvětšením objektu
3. čím větší světelnost, tím lépe, tím jasněji se bude jevit pozorovaný objekt
4. dosah magnitudy, hvězdné velikosti - limit value (mag) - čím vyšší číslo, tím menší (vzdálenější) objekty můžeme pozorovat
5. minimální průměr objektivu 70mm - pokud to myslíme s astronomií vážně a jsme pro věc zapáleni, tak 70mm objektiv bude pro začátek minimum, dovolí totiž zvětšení až 140x s tím, že nejlepší výsledky budou při zvětšení 45x
6. maximální možné zvětšení získáme když průměr objektivu v milimetrech násobíme 2x
   objektiv 150mm x 2 = 300x zvětšení (kvalita obrazu však již nebude tak vysoká jako při optimálním zvětšení - málokdy je možno využít maximální zvětšení, proto je lépe sledovat hodnotu optimálního zvětšení)
   
7. optimální (nejvhodnější) zvětšení jsou 2/3 průměru objektivu např.
   objektiv 150 mm / 3 x 2 = 100x zvětšení (můžeme tak odhadnout, jestli dalekohled bude vhodný pro naše účely)
   
8. zvětšeni 30x - pro základní pozorování hvězdokup, jasných mlhovin a jiných nepříliš jasných objektů.
9. zvětšeni 25x - minimum pro pozorování Saturnových prstenců
10. optimální zvětšení pro pozorování planet od 120x zvětšení
11. 150mm objektiv dovolí max. zvětšení až 300x a sledovat:
    - dvojhvězdy, vzdálené od sebe méně než 1 úhlová vteřina.
    - dosah magnitudy až 14.
    - Měsíční struktury menší než 1,8 km v průměru.
    - prachové bouře na Marsu.
    - až 7 satelitů Saturnu.
    - spoustu malých planetek.
    - mnoho kulových hvězdokup je rozlišeno po jednotlivé hvězdy až do centra.
    - mnoho detailů mlhovin a galaxií.
    
12. pro pozorování povrchu Měsíce optimální zvětšení od 120x do 200x
    
    
13. nekvalitní dalekohledy sice zvětší objekt X krát jak mají uvedeno na obalu, ale zvětšený objekt bude spíše připomínat rozmazaný flek
14. váha - hmotnost- hvězdářské dalekohledy mohou dosahovat značných hmotností (i 10 a více kg), foto na internetu nic neříká o jeho váze (s těžkým dalekohledem nebude tak jednoduché vyrazit na pozorování noční oblohy za město)
15. drahý dalekohled je nutno vidět při koupi, zkontrolovat všechny části dle seznamu dílu, zkontrolovat balení, zda nebylo poškozeno, škrábance, oděrky, prach na součástech značí, že je nutno se výrobku vyhnout)
16. drahý dalekohled kupujte s člověkem, který tomu rozumí - ideální je, když už někdo takový dalekohled má a Vy si jej můžete vyzkoušet a víte do čeho jdete
17. Čočkový (refraktor) dalekohled
    + méně náchylný na otřesy
    + jednodušší údržba
    + ostrý obraz,
    - chromatická vada, barevné okraje světlých objektů
    Na obrázku Gskyer frefractor telescope.
    
18. Zrcadlový (reflektor) dalekohled
    + odpadá chromatická vada barevných okrajů
    - větší náchylnost na poškození otřesy a znečištění
    - aberace/odchylky,
    - dlouhá doba potřebná pro tepelnou stabilizaci při přenosu z místnosti na venkovní prostor
    - nucená ventilace od průměru 150 mm.
    Na obrázku Celestron reflector telescope.
    
19. Katadioptrický hvězdářský dalekohled
    + použití sférického povrchu zrcadel umožňuje zvětšení průměru objektivu
    + cena, jsou levnější než jiné technologie
    + nižší hmotnost
    
    Na obrázku katadioptrický hvězdářský dalekohled a schéma.
    

---

Barlowova čočka

Barlowova čočka se vkládá za čočku objektivu (spojku) a tím rozptýlí nepatrně paprsky ze spojky a prodlouží se tím ohnisková vzdálenost objektivu, čili je dosaženo vyššího stupně zvětšení obrazu.

Ohnisková vzdálenost čočky

Místo, kde se spojí za čočkou paprsky, které vchází do čočky rovnoběžně.
Čím větší ohnisková vzdálenost, tím menší zakřivení čočky, ale i menší zorný úhel.
Například čočka "rybí oko" má velké zakřivení, tím i velký zorný úhel, ale malou ohniskovou vzdálenost a velkou deformaci výsledného obrazu.

U rozptylné čočky, která rozptyluje paprsky, zmenšuje obraz, bude pomyslné ohnisko vyjádřeno zápornou hodnotou a graficky se znázorní před čočkou.

Date: 04.08.2020 - 12:09

Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.

Co je to kogenerace?

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.

U bramborových listů napadených plísní (hnědé téměř kruhovité skvrny, které každým
dnem rychle přibývají) a nemá již význam použít postřik, nebo postižené listy odstraňovat
hlídáme stav, kdy plíseň napadá stonek - nať.
Po nati velmi rychle přechází níž na kořenový systém a tím i na samotné hlízy.
Pokud je tedy napadená i nať, je lépe ji těsně nad zemí odstranit (kosou,
křovinořezem, srpem), nať nechat uschnout a pokud to místní předpisy
dovolují, je lépe tuto nať spálit, než dávat do kompostu.
Plíseň se již na zdravou část nati nešíří a zemáky dozrají v hlíně
do stavu, kdy je již můžeme sklízet.

Ohon může kometu i předběhnout

Z našeho světa jsme zvyklí, že když jedeme na kole, tak vlasy, nebo oblečení plápolají za námi. Tento jev způsobuje odpor vzduchu, který stojí na místě (kdy nefouká vítr) a my se pohybujeme. Okolní vzduch nás brzdí a co je lehčí, tak za námi plápolá.

Ne toliko u komety. Ve Vesmíru je vzduchoprázdno - vakuum, ale každé těleso něco vyzařuje např. elektromagnetické vlny - proud částic. Čím je těleso teplejší a větší, tím větší proud částic z něj vystřeluje. U Slunce tomuto jevu říkáme Sluneční vítr a sluneční záření. Sluneční záření dokáže vyvinout 10 000 krát větší tlak na plochu, než Sluneční vítr.

Právě tyto radiace způsobí, že chvost komety směřuje vždy po směru tohoto větru/záření.
Plyny směřují vždy kolmo od Slunce, ale na prachové částice a úlomky již působí daleko více gravitace Slunce a vytvářejí zakřivenou stopu. Pokud se kometa blíží ke Slunci, tak nám to připadne normální, pokud se od Slunce vzdaluje, tak nás to překvapí.
V případě Slunečního větru a záření je to přeci jen lehčí na pochopení proč se tak děje.
Částice vystřelované ze Slunce mají mnohonásobně vyšší rychlost (450km/s Sluneční vítr) (a fotony se šíří rychlostí světla), než vzdalující se kometa (např. 70km/s) a vytváří tlak na její ohon a tlačí jej směrem od Slunce. Proto její prachoplynný chvost jí může předběhnout, i když se vzdaluje od Slunce.

Co se děje s ohonem komety

Ohon komety (plyny a prach) je z velké části nenávratně ztracen.
Někdy ani jádro komety nepřežije přiblížení ke Slunci a rozpadne se působením gravitace a tepla.
Občas některá kometa dopadne i na povrch Slunce. Date: 25.07.2020 - 09:04

Pačok je vyhašené vápno rozpuštěné - rozmíchané ve vodě a slouží k
vyhlazení vápenných omítek a jejich penetraci (velmi řídké, jen obarvená voda na bílo).
Pačok se někdy místně nazývá i řídká fajnová omítka - finální štuk,
který lze nanášet štětkou k vyhlazení nerovností konečné vrstvy omítky.
Pačokování - vylepšení, vyhlazení nerovností na omítce.