Víno (jak se co dělá - video)
Jak se dělá víno - Jak se co dělá
- 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
- v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
- vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
- na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
- čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
- hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
- pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
- pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
- na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
- Výroba vína:
- hrozny se omyjí a rozdrtí
- lisováním se z směsi získá mošt
- mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
- s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
- bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
- červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
- růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
- červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
- během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
- s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
- po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
- víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
- při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
- barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
- na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
- korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
- víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně
Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak poznáme že máme v místnosti myš
- typický zápach hovínek a moči
- hovínka - mají tvar a velikost loupané rýže, ale jsou černá
- nakousané potraviny, sáčky a obaly potravin - otvor je roztřepený a u něj leží kousky odkousaného obalu
- nastražíme do rohů místnosti pasti s návnadou - myši raději kolem stěn a v koutech šmejdí, pokud se do jednoho týdne v jedné z pastí chytí myš tak máme jasno
Obrázek myších hovínek - trusu ve srovnání s hlavičkou zápalky. Hovínka jsou již vysušená, myš je zde zanechala asi před 3 měsíci.
- typický zápach hovínek a moči
- hovínka - mají tvar a velikost loupané rýže, ale jsou černá
- nakousané potraviny, sáčky a obaly potravin - otvor je roztřepený a u něj leží kousky odkousaného obalu
- nastražíme do rohů místnosti pasti s návnadou - myši raději kolem stěn a v koutech šmejdí, pokud se do jednoho týdne v jedné z pastí chytí myš tak máme jasno
Obrázek myších hovínek - trusu ve srovnání s hlavičkou zápalky. Hovínka jsou již vysušená, myš je zde zanechala asi před 3 měsíci.
Pomůcka pro pokládání dlaždic - lepení obkladů
Návod na použití:Mezi položené nebo čerstvě nalepené dlaždice vložíte tento úchyt, přitahujete matici až dlaždici vyrovnáváte s okolními. Po zatuhnutí pojiva úchyt snadno uvolníme. Výsledek je vyrovnaná podlaha či stěna z dlaždic.
**VIDEO YOUTUBE**VIDEO YOUTUBE
Date: 03.06.2020 - 10:15
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
Jak se dělají náplasti - Jak se co dělá
- náplasti - na poranění po říznutí, nebo otlaku od těsných bot a podobně
- ETS je látka elastická jen jedním směrem a tvoří přilnavou část náplasti
- na jednu stranu látky se nanáší vrstva lepidla
- látka se ohřeje na 49°C a tím se v lepidle vytvoří malé otvory
- látka se stočí do role
- další látka na polštářky je také v roli a stroj jí nařeže na proužky
- nyní se spojí užší proužek polštářku s širším pruhem pokladu a další proužek tvoří ochranný papír (dle technologie výroby)
- dále se již spojené pruhy perforují pro snadné odtrhávání
- náplast se sterilizuje, balí, potiskne se obal
Jak se dělají náplasti - Jak se co dělá - video
Cena je orientační, v provozovně bude určeno množství nežádoucích příměsí a kvalita suroviny!
Platí: čím čistější surovina, tím více peněz.
Fe železo, litina, ocel 3 - 5,50 KCZ za kilogram
Nástrojová ocel ,chrom,vanad,wolfram a jejich sloučeniny 20 - 50 KCZ / kg
Nerez 20 - 35 KCZ / kg
Cu měď 100 - 140 KCZ / kg
Cu-kabely až 40 KCZ / kg
Mosaz 40 - 80 KCZ / kg
Bronz 50 - 100 KCZ /kg
Hliník 15 - 35 KCZ / kg
Al - kabely 3 KCZ / kg
Olovo:
Pb - kusové měkké, čisté 25 KCZ / kg
Pb - automobilové akumulátory 8 - 10 KCZ / kg
Pb - záložní zdroje od počítačů 8 KCZ / kg
Pb – mašle 24 KCZ / kg
Cín 10 - 20 KCZ / kg
Nikl čistý, nový i starý a jeho slitiny 170 KCZ
Titan čistý nový, starý a jeho slitiny 20 KCZ
Slinuté karbidy 300 KCZ a více / kg
Elektromotory obyčejné 16 KCZ / kg
Ledničkové kompresory 9 KCZ / KG
Papír a plasty
Smíšené papíry 0,10 KCZ / kg
Kartony, lepenky 1,00 KCZ
Časopisy 1,50 KCZ
Noviny 1,50 KCZ
Plastové folie - čiré 2,00 KCZ
Plastové folie - barevné 1,00 KCZ
Platí: čím čistější surovina, tím více peněz.
Fe železo, litina, ocel 3 - 5,50 KCZ za kilogram
Nástrojová ocel ,chrom,vanad,wolfram a jejich sloučeniny 20 - 50 KCZ / kg
Nerez 20 - 35 KCZ / kg
Cu měď 100 - 140 KCZ / kg
Cu-kabely až 40 KCZ / kg
Mosaz 40 - 80 KCZ / kg
Bronz 50 - 100 KCZ /kg
Hliník 15 - 35 KCZ / kg
Al - kabely 3 KCZ / kg
Olovo:
Pb - kusové měkké, čisté 25 KCZ / kg
Pb - automobilové akumulátory 8 - 10 KCZ / kg
Pb - záložní zdroje od počítačů 8 KCZ / kg
Pb – mašle 24 KCZ / kg
Cín 10 - 20 KCZ / kg
Nikl čistý, nový i starý a jeho slitiny 170 KCZ
Titan čistý nový, starý a jeho slitiny 20 KCZ
Slinuté karbidy 300 KCZ a více / kg
Elektromotory obyčejné 16 KCZ / kg
Ledničkové kompresory 9 KCZ / KG
Papír a plasty
Smíšené papíry 0,10 KCZ / kg
Kartony, lepenky 1,00 KCZ
Časopisy 1,50 KCZ
Noviny 1,50 KCZ
Plastové folie - čiré 2,00 KCZ
Plastové folie - barevné 1,00 KCZ
Editace: 24.8.2018 - 11:43
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-dela-vino