Víno (jak se co dělá - video)
AD MOB
Jak se dělá víno - Jak se co dělá
- 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
- v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
- vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
- na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
- čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
- hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
- pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
- pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
- na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
- Výroba vína:
- hrozny se omyjí a rozdrtí
- lisováním se z směsi získá mošt
- mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
- s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
- bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
- červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
- růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
- červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
- během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
- s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
- po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
- víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
- při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
- barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
- na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
- korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
- víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně
Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video
**
346LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).
Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.
Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).
Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.
Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.
Nejlepší místa pro pasti v místnostech, kde se objevily myši, jsou
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.
Kupte si hrnec jak s termostatem, tak i s časovačem, tepelně izolovaný (dvojitá stěna, jako u termosky) šetří elektřinu.
Současné hrnce mají i display kde můžete vidět stav procesu zavařování a drží lépe zvolenou teplotu.
Před prvním použitím čtěte pečlivě návod výrobce, pokud předepisuje vyvaření hrnce 15 minut tak je proveďte,
ale někdy při prvním použití dojde k vypalování nějakých látek takže v místnosti bude asi pěkný smrad,
dobré provádět na verandě či dvorku. Při dalším použití už smrad nebyl cítit.
Sklenice někdo dává jen na dno do jedné vrstvy i když některé hrnce mohou mít i více sklenic nad sebou.
Zdá se že spodní se nejvíce prohřívají a horní pak již nejsou tak sterilizované.
Vody dávám do zavařovacího hrnce tolik, aby dosahovala do 3/4 výšky sklenice.
Nenechávejte horkou vodu v hrnci a do ní nevkládejte studené sklenice jinak popraskají!
Vodu před novou dávkou zchladím na +30 částečným vypuštěním horké a přidáním studené.
Teplotu můžete poprvé zkontrolovat i teploměrem na zavařování, abyste mohli zjistit případnou odchylku,
u mně naměřil lihový teploměr více o +2 stupně, ale pak teplotu držel přesně po celou dobu zavařování.
Bylo mi poraděno, že nechat o něco déle sklenice zavařovat než je předepsáno, ale to bude asi
u starších typů hrnců, kdy například ohřeje na +80 a znovu sepne při +70, pak je výsledná teplota
+75 a tím pádem je nutné déle nechat sterilizovat.
Po skončení procesu se má horká voda vypustit do kovové nádoby a sklenice nechat vychladnout v hrnci,
nebo pokud chceme znovu zavařovat, tak vyndat sklenice na ručník a pak je překrýt dalším ručníkem,
aby velmi pomalu chladly a nepukaly.
Video zavařování třešní návod recept tutoriál diskuse
**
Současné hrnce mají i display kde můžete vidět stav procesu zavařování a drží lépe zvolenou teplotu.
Před prvním použitím čtěte pečlivě návod výrobce, pokud předepisuje vyvaření hrnce 15 minut tak je proveďte,
ale někdy při prvním použití dojde k vypalování nějakých látek takže v místnosti bude asi pěkný smrad,
dobré provádět na verandě či dvorku. Při dalším použití už smrad nebyl cítit.
Sklenice někdo dává jen na dno do jedné vrstvy i když některé hrnce mohou mít i více sklenic nad sebou.
Zdá se že spodní se nejvíce prohřívají a horní pak již nejsou tak sterilizované.
Vody dávám do zavařovacího hrnce tolik, aby dosahovala do 3/4 výšky sklenice.
Nenechávejte horkou vodu v hrnci a do ní nevkládejte studené sklenice jinak popraskají!
Vodu před novou dávkou zchladím na +30 částečným vypuštěním horké a přidáním studené.
Teplotu můžete poprvé zkontrolovat i teploměrem na zavařování, abyste mohli zjistit případnou odchylku,
u mně naměřil lihový teploměr více o +2 stupně, ale pak teplotu držel přesně po celou dobu zavařování.
Bylo mi poraděno, že nechat o něco déle sklenice zavařovat než je předepsáno, ale to bude asi
u starších typů hrnců, kdy například ohřeje na +80 a znovu sepne při +70, pak je výsledná teplota
+75 a tím pádem je nutné déle nechat sterilizovat.
Po skončení procesu se má horká voda vypustit do kovové nádoby a sklenice nechat vychladnout v hrnci,
nebo pokud chceme znovu zavařovat, tak vyndat sklenice na ručník a pak je překrýt dalším ručníkem,
aby velmi pomalu chladly a nepukaly.
Video zavařování třešní návod recept tutoriál diskuse
**
Jak se dělají píšťalky - Jak se co dělá
- píšťalka funguje na principu vířícího vzduchu v otvoru, kterým píšťalku opouští
- kulička v komůrce způsobí trylkovaní tónu
- z mosazného plechu se vystřihne tvar pláště píšťalky - obdélník s přisedlými kolečky, které budou tvořit kryt válce pro kuličku
- výlisek se vytvaruje do tvaru píšťalky a vyrazí se logo
- z dalšího proužku plechu se vytvaruje spodní část píšťalky - buben s jazýčkem
- díly se spojí k sobě tak aby vznikla mezera pro únik vzduchu, kterým píšťalka píská
- dále se připojí závěsné očko pro tkaničku, na které obvykle píšťalka visí na krku
- při 600°C se jednotlivé díly pevně spojí pájením
- kulička v píšťalce je ze syntetického korku a nepohlcuje vlhkost, proto se nikdy nelepí na stěny
- luxusní píšťalky jsou pokryty 24 karátovým zlatem
Jak se dělají píšťalky - Jak se co dělá - video
**
Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá
- plynový krb umožňuje čisté spalování, kdy odpadem je sice CO2, jenž údajně způsobuje oteplování planety, ale kouř neobsahuje navíc oxidy síry, jako při spalování hnědého uhlí, čímž je toto spalování o něco ekologičtější
- výhody plynového krbu jsou dále i ty, že pokud jste například nemocí upoutání na lůžko, nemusíte štípat dříví, či doplňovat jeho zásoby do místnosti
- nejdříve se připojí šroubení k regulačnímu ventilu
- pak se ventil i zapalovací plamínek připevní k rámu
- plamínek hoří neustále a umožňuje snadné znovu zapálení plynu velkého hořáku
- vše se dá ovládat pomoci dlouhých hřídelí z vně krbu
- namontují se hořáky a omezovací trysky
- propojí se elektroinstalace
- pokud zapalovací plamínek z nějaké příčiny zhasne, termočlánek zajisti zastavení přívodu plynu
- vyzkouší se všechny spoje zda plyn neuniká
- umělá polena se vyrábí z keramiky a ohnivzdorné pryskyřice
- vypálí se v peci při teplotě přes 200°C
- poleno se namočí do žáruvzdorné barvy a po vytažení a odkapání se vytvoří detaily ohořelého dřeva, vše se vypálí - barva snese až téměř 1300°C
- součástí dodávky jsou i lávové kameny, které umožní dojem žhavého popele pod poleny
Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá - video
**
Editace: 24.8.2018 - 11:43
Počet článků v kategorii: 346
Url:jak-se-dela-vino
AD
