Víno (jak se co dělá - video)

Zkontrolujte si co kupujete

Zloději kradli baterie z elektronářadí, proto prodejny vystavují nářadí bez baterií.

Nyní se neštítí ani vykrást hotovky - hotová jídla.
Takhle vypadá hotovka po zlodějích kteří si zdarma pochutnali na řízcích.

Date: 14.08.2020 - 13:20

Gardena Combisystem 3108-20 Sběrač ovoce

Vynikající dárek nejen pro dědečky a rodiče, ale i pro všechny sadaře, zahradníky, ovocnáře a pěstitele ovoce.

Výhody

• Není třeba se ohýbat
• Rychlost sběru
• Nerousáte si ruky, když je rosa
• Má otvor na vysýpání, což levné sběrače většinou nemají
• Rukojeť lze použít na jiná nářadí od Gardena

---

---

Sběrač při sběru ořechů

Při sběru ořechu jsme sběrač jen vždy přitlačili shora na plod a jevilo se to lepší, než rotačním způsobem viz video níže:

**VIDEO YOUTUBE




Date: 15.11.2021 - 10:28

Jak se dělají poštovní známky - Jak se co dělá

• 1840 první poštovní známka Penny Black způsobila to, že již odesilatel platil za doručení zásilky a ne až příjemce, který často zásilku odmítl, aby nemusel platit
• Penny Black stála jednu penny a byla na ní královna Viktorie z profilu na černém pozadí
• na současných známkách jsou nejrůznější motivy
• grafik vytvoří návrh, po schválení jde návrh do tiskařské společnosti
• je nutno zhotovit rytou tiskařskou desku podle konceptu, kde odstín barvy představuje hloubku rytí
• obrázek konceptu se přeloží folií, do které se vyryjí důležité obrysy obrázku tzv. liniová rozkresba
• rozkresba se přiloží na plát oceli jejíž povrch se pokryje včelím voskem
• rozkresba se vmáčkne do včelího vosku
• rytec vyryje obrysy do oceli
• vzor se mnohonásobně kopíruje do plastové matrice s povlakem stříbra a matrice se opatří vrstvou niklu
• v niklové desce již bude obtisk vzorů známek pro hlubotisk a niklové desky se opatří vrstvou chromu
• hlubotisk zajistí obtížné napodobování známek
• nejdříve se provádí ofsetové tisknutí na archy - nejdříve se obrázek natiskne na válec a pak z válce na arch
• dále probíhá hlubotisk - na hlubotiskovou šablonu se nanese barva, která vyplní prohlubně (odtud název hlubotisk), obraz je pak lehce vystouplý nad povrchem papíru a vyvolává pocit hloubky
• arch se perforuje pro snadné oddělování jednotlivých známek pomocí detekce barvy viditelné jen pod UV světlem, tak se kontrolují i známky na poštách, kde UV barva chybí, tam je podezření na to, že známka je padělaná a zásilka je vyřazena
• archy se vloží na sebe a hromadně se obstříhají
• známky jsou buď samolepící, nebo je nutno stranu opatřenou lepidlem navlhčit

Jak se dělají poštovní známky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jeden rok je strom svěží, plodí, vše je v pořádku a další rok strom
uschne, nebo některé větve. Oloupe se kůra z větví, jsou ve dřevě
díry, pod kůrou i ve dřevě chodbičky.
Většinu této pohromy mají na svědomí kůrovec, drtník, bělokaz a
kozlíček.

Napadají většinou oslabené stromy (mrazem, suchem, mokrem,
chladem, infekcí, jinými parazity).

Prevence proti kůrovci, drtníku, bělokazu, kozlíčku

• - postřiky zejména na jaře proti hmyzu - puklicím
• - v době sucha zalévání - strom se pak může bránit (dodávat látky pod kůru proti parazitům)
• - přihnojování
• - líčení kůry vápnem (lze pak vidět různé dírky navrtané do kůry, či podezřelé pukliny)
• - odřezávání a okamžité spálení napadených větví až na větevní kroužek
• - ošetření řezu přípravkem pro rychlé zahojení rány, ošetření kůry proti parazitům, nátěr rány latexem
• - vysazování odolnějších odrůd

Obrázek napadené větve jabloně jedním z parazitů (pravděpodobně drtník)

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.