Puk hokejový (jak se co dělá - video)

Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.

Naprostá většina lidí je schopna dělat racionální rozhodnutí v soukromí, ale jakmile má tyto rozhodnutí uskutečnit veřejně, tak to raději vzdá a nechá se převálcovat hlupáky a to je veliká škoda. Každý člověk je v něčem geniální, umí něco, co ostatní ne. Má talent na zpěv, nebo je vnímavý, vyzná se v lidech, řemeslně zručný. Každá vlastnost nechť je Vám ku prospěchu. Naučte se to, aby Vám Vaše vlastnosti sloužily ku prospěchu. Jestliže máte zásadní pravdu, neopouštějte jí. Když jí neopustíte, tak i Vaši protivníci Vás začnou vnitřně uznávat a vážit si Vás. Z malých zrníček úspěchů si složíte svůj budoucí osud.

Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá

• zubní kartáček pochází z Číny okolo roku 1600
• 1780 - hromadná výroba zubních kartáčků v Anglii
• štětiny se používaly z prasete
• rukojeti se dělají z plastu na vstřikovacím lisu
• v hlavici může být téměř 60 otvorů pro štětiny
• štětiny zubních kartáčků jsou z nylonu
• v každém otvoru hlavice je zhruba 24 štětin
• štětiny jsou ohnuty na půl a ukotveny v otvoru pomocí drátku
• štětiny mohou být rovné, nebo zubaté - každý styl má jiné čistící účinky
• různobarevné štětiny nemají vliv na čištění zubů, ale jsou vkládány do hlavice jen z estetických důvodů

Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá - video

**

Označit rovnou linku můžeme pomocí
šňůry značkovací s křídou a vodováhou http://www.marbol.cz/snura-znackovaci-s-kridou-a-vodovahou/226

Nasypeme barvivo do nádobky značkovače (poslouží i nastrouhaná barevná křída ), jeden konec šňůry
zachytíme na hřebíčku, nebo přidrží spolupracovník.
Šňůru natáhneme až k místu kde má linka končit, napneme,
nadzvedneme asi 15 cm kolmo nad stěnu (jako tětivu luku)
a pustíme proti stěně. Část barvy se odstředivou silou přemístí
na stěnu a označí linku, kterou pak jen zvýrazníme, nebo
po jejím okraji lepíme BLUE DOLPHIN - pásku na malbu i fasádu.
Tato páska je lehce snímatelná a nezanechává zbytky lepidla a
umožní malovat rovný okraj, protože pokud
štětečkem přetáhneme mimo, tak barva zůstane na pásce,
ale pod pásku se nedostane (tvrdí výrobce), jelikož páska je nad horním okrajem linky.




Po malování a zaschnutí barvy pásku odstraníme.

1 m2 fotovoltaického panelu umí vyrobit 140 watt (2016) při maximálním slunečním osvitu.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)

Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.