Puk hokejový (jak se co dělá - video)

Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.

Turbína se skládá ze 4 desek tvořených žaluziemi.
Ty jsou proti větru zavřeny, ale po větru se sklopí
a tak kladou minimální odpor a umožní rotaci turbíny.

**

Plísně v bytech vznikají z důvodu vlhkosti místa, kde se vyskytují.

Příčiny vlhkosti stěn v bytech

• špatná hydro izolace stěn a podlah od základů a půdní vlhkosti
• zateplení stěn nevhodným materiálem, který nedovolí odpar vlhkosti ze stěn do okolí
• zateplení neodizolovaných stěn od základů
• tepelné mosty (u odizolovaných stěn může pomoci tepelná izolace)
• nedostatečná výměna vzduchu v místnosti - místnostech (např. staré domy bez hydro izolací, prádelny, místnosti kde je mnoho osob atd.)

O plísních

• plísně jsou mikroskopické houby
• plísně potřebují k životu vlhkost (převážně kouty , rohy místností)
• plísně rostou nejlépe při teplotách +25°C, ale v bytech dokáží růst po celý rok
• plísně se množí sporami a rozrůstáním mycelia
• spory jsou jakoby semínka, která víří vzduchem, způsobují alergické reakce a mohou dokonce vyklíčit v orgánech lidského těla
• plísně se živí prachem ulpívajícím na stěnách - organickou hmotou
• plísně při růstu produkují těkavé látky (zápach plesniviny), které rovněž dráždí sliznice

Jak odstraňovat plísně

• velký rozsah napadením plísní přenechat raději odborné firmě
• plísně odstraňujeme navlhčené, aby spory "neprášily" do okolí
• prádlo namočíme a vypereme
• napadená místa očistíme, omyjeme dezinfekčním prostředkem
• pokusíme se odstranit příčinu vlhnutí místa, věcí atd.
• přípravky obsahující chlor sice plíseň na určitou dobu potlačí, či odstraní, ale zůstávají po nich ve zdivu soli, které zvyšují vlhkost zdiva a tím i výskyt plísní
• naši předkové líčili vápnem a nechávali kouty bílé, aby mohli přelíčit nejčastěji napadená místa plísní, kdykoliv se plíseň začala objevovat

Jak se dělají hasičská auta - Jak se co dělá

• požáry se hasily podáváním kbelíků a jiných nádob s vodou
• 1720 se začaly používat vozy s vodními nádržemi a ručními pumpami
• 1852 parní pumpy
• motorové vozy na počátku 20. století
• rám současných vozů je z hliníku
• vozy je možno dělat přesně na míru dle požadavků požárníků
• kabiny musí být prostorné pro převoz požárníků a ovládání čerpadla
• do povrchu hliníku, který nebude kryt barvou se vybrušují kruhy aby překryly případné škrábance které časem vzniknou používáním
• jednotlivé díly se lakují a sestavují
• vodní čerpadlo dodává výrobce čerpadel
• kardanový hřídel, který pohání kola se používá k pohonu čerpadla když auto stojí a hasí
• elektroinstalace vozu musí být řádně popsána a označena
• namontují se koncovky k připojení hadic, tlakové ventily a ukazatele tlaku

Jak se dělají hasičská auta - Jak se co dělá - video

**

Protože by se vápno snadno deštěm smylo přidává se do vápna fermež lněná.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.

Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.

Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.