Jak určit zralost jablka je již jablko zralé
Je již jablko zralé vhodné ke sklizni
- orientuji se především podle chuti a barvy, jablko vhodné ke sklizni má již chuť, je sladké, voní, ale není ještě moučné (hubkovité, přezrálé)
Pokud odrůda je sladká, jablko již je sladké, chutné, ale ještě tuhé, sklízím... (pokud jsem očesal jablka ještě kyselá a hořká, již ve sklepě nedozrála a podržela si svou nechutnost až do jara) - po rozkrojení jablka vhodného pro sklizeň, jsou semena v jadřinci již tmavá / tmavohnědá až černá)
- dříve se určovalo dle toho, jak snadno lze jablko/stopku odlomit od větvičky.
Pokud se větvička přidržela u spojení se stopkou, stopka se pak naklonila (i s jablkem) od 90° a došlo k odlomení stopky
od větvičky, byl to další důkaz zralosti jablka.
V současnosti mají některé pozdní odrůdy tak pevné spojení stopky s větvičkou, že snadnost odlomení chce zkušenost.
- tradovalo se, že pokud táhnu za jablko a přidrženou větvičku u stopky a stopka se vytrhne z jablka, napovídá to, že
by jablko ještě mělo na stromě den či několik dnů setrvat, ale bylo to u starších odrůd,
které už dnes na zahradách téměř vymizely.
Vytržení stopky z jablka způsobí jeho rychlou zkázu.
Date: 07.10.2020 - 11:53
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Granule je nutné dávkovat, aby je pozřelo, co nejvíce
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).
Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.
Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).
Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.
Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.
Zvolte si pečlivě svého dodavatele energií
Jak ušetřit za plyn a elektřinu:
- každým dalším stupněm vyhřátí místnosti nad +20°C se spotřebuje přibližně 6% energie navíc
- zateplení budov - izolace stěn (úspora až 25%)
- izolační plastová, nebo dřevěná okna a dveře (úspora 25%)
- izolace podkroví a stropů (úspora až 25%)
- izolace podlah (úspora až 25 %)
- moderní kotle šetří až 30% energie proti předchozím generacím kotlů
- solární systémy v kombinaci s tradičními (ohřev vody v letních měsících je plně pokryt sluneční energií)
- malý hořák sporáku = malý hrnec (pokud plameny z hořáku sporáku šlehají mimo dno hrnce nebo na jeho okraj ohřev obsahu hrnce je velmi neekonomický 50%)
- používejte pokličky na hrnce při ohřevu obsahu (úspora 50%)
- používejte na vaření a pečení moderní nádoby, které dokážou akumulovat a směřovat teplo (titanové hrnce, termo-indukční nádoby)
- u varných ploten dbejte aby byli čisté a dno nádob rovněž bez výstupků dokonale rovné
- plňte nádoby jen nezbytně nutným množstvím vody (ohřev párků - stačí když jsou párky jen zality vodou není třeba nad ním 10cm tekutiny jejíž ohřev odebere další kilowatthodiny)
- tlakové hrnce obsah dříve uvaří
- v rychlovarné konvici ohřívejte vždy pouze tolik vody, kolik potřebujete na přípravu nápoje
- ohřívejte pokrmy v mikrovlnné troubě, dochází k přímému ohřevu jen pokrmu
- místo napouštění horké vany se raději sprchujte (úspora 85%)
- při používání úsporné sprchové hlavice a stop ventilu - úspora až 40% teplé vody
- krátké přívody teplé vody k umývadlu či sprchovém koutu (úspora 20%) v dlouhých přívodech zůstane horká voda, která vychladne bez užitku
- izolujte tepelně potrubí s teplou vodou jak ve stěnách tak například ve sklepech atd.
- vyvarujte se zlozvyku při holení a podobně nechat téci horkou vodu
Jak ušetřit za plyn a elektřinu:
- každým dalším stupněm vyhřátí místnosti nad +20°C se spotřebuje přibližně 6% energie navíc
- zateplení budov - izolace stěn (úspora až 25%)
- izolační plastová, nebo dřevěná okna a dveře (úspora 25%)
- izolace podkroví a stropů (úspora až 25%)
- izolace podlah (úspora až 25 %)
- moderní kotle šetří až 30% energie proti předchozím generacím kotlů
- solární systémy v kombinaci s tradičními (ohřev vody v letních měsících je plně pokryt sluneční energií)
- malý hořák sporáku = malý hrnec (pokud plameny z hořáku sporáku šlehají mimo dno hrnce nebo na jeho okraj ohřev obsahu hrnce je velmi neekonomický 50%)
- používejte pokličky na hrnce při ohřevu obsahu (úspora 50%)
- používejte na vaření a pečení moderní nádoby, které dokážou akumulovat a směřovat teplo (titanové hrnce, termo-indukční nádoby)
- u varných ploten dbejte aby byli čisté a dno nádob rovněž bez výstupků dokonale rovné
- plňte nádoby jen nezbytně nutným množstvím vody (ohřev párků - stačí když jsou párky jen zality vodou není třeba nad ním 10cm tekutiny jejíž ohřev odebere další kilowatthodiny)
- tlakové hrnce obsah dříve uvaří
- v rychlovarné konvici ohřívejte vždy pouze tolik vody, kolik potřebujete na přípravu nápoje
- ohřívejte pokrmy v mikrovlnné troubě, dochází k přímému ohřevu jen pokrmu
- místo napouštění horké vany se raději sprchujte (úspora 85%)
- při používání úsporné sprchové hlavice a stop ventilu - úspora až 40% teplé vody
- krátké přívody teplé vody k umývadlu či sprchovém koutu (úspora 20%) v dlouhých přívodech zůstane horká voda, která vychladne bez užitku
- izolujte tepelně potrubí s teplou vodou jak ve stěnách tak například ve sklepech atd.
- vyvarujte se zlozvyku při holení a podobně nechat téci horkou vodu
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá
- vynález nerezové oceli začátkem 20. století
- základní příměsí je chróm, který na povrchu vytváří oxidací ochrannou vrstvu
- s nerezovou ocelí se nejčastěji setkáme u jídelních příborů, nádobí, dřezů atd.
- nerezovou ocel lze znovu recyklovat a tím ušetřit mnoho energie i drahého materiálu
- recyklovaný materiál se vloží do pece a přidá se i nikl pro zvýšení pevnosti a korozivzdornosti
- směs se zahřeje obřími elektrodami až do roztavení a pak se nalije do rafinovací pece
- do rafinovací pece se vhání argon a kyslík a tím se vypálí, nebo vysráží některé nečistoty
- čistá ocel se vypouští do dlouhé formy
- chladnoucí pás se rozdělí na menší kusy a označí speciální křídou pro horké povrchy
- dále se pás protahuje válcovací stolicí a tím se prodlužuje až na délku 600 metrů a ztenčuje se
- pak se pás mírně ochladí a navine na cívku
- pás z cívky se musí znovu očistit v kyselině, kde se odstraní koroze
- plech z cívky se znovu válcuje na požadovanou tloušťku a tím se i zhutní a také vyleští do hladkého povrchu
- následuje další čistění a pás je již téměř jako zrcadlo
- chróm se sloučí s atmosferickým kyslíkem a vytvoří oxid, který ocel chrání před korozí
Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá - video
Editace: 7.10.2020 - 12:14
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-urcit-zralost-jablka-je-jiz-jablko-zrale
