Pěstování rajčat rady nápady
AD MOB
Pěstování rajčat
- venkovní rajčata je lépe předpěstovat, aby dříve rodily, než je zničí plísně a nemoci (vyset do kelímků v březnu - dubnu)- na záhony vysazovat po Zmrzlých (Ledoví muži 12 - 14 květen), nic se nestane, když vysadíme na venkovní záhon kolem 20. května
- do plytké, mělké vrstvy úrodné půdy, pod kterou je podklad neúrodného slínu a pod. se vyplatí rajčata sázet pod úhlem 30°, aby bylo možno i část stonku ponořit do hlíny. Stonek/lodyha pustí kořeny a tím zvýší příjem organických látek z půdy - zvýší se růst i úroda
- boční stonky se odlamují (pokud máme více rostlin vedle sebe a nechceme, aby se dotýkaly)
- vršky se také mohou zaštípnout po dosažení požadované výšky
- spodní listy trpí nejdříve napadením chorobami listů, tak je zahrádkáři odstraňují
- při napadení rostliny chorobou někteří zahrádkáři odstraní téměř všechny listy a ponechají jen listy na vrcholu rostliny
- rajčata by se měla co nejdříve zbavit ranní rosy, proto se dávají na záhon, kde svítí ranní slunce nejdříve, ale i tak mají rady sluníčko
- půdu by měla být bohatá na organické živiny, uhlík (řádně uležený kravský hnůj, kompostovaná tráva po sekání trávníku poslouží na prohnojení záhonu při podzimním rytí, znamenitě)
Date: 15.05.2021 - 09:44
361LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Dobrý den,
nevím jestli tuhle otázku mohu prezentovat v tomto vláknu, ale nevím kam jinam s ním. Sháním vhodný olej pro ošetření 2 roky starého mahagonového stolu. Na ceně nezáleží, chci ovšem kvalitní olej. Doposud jsem používal různé značky, ale že by stůl nějak ošetřili, nebo mu dodali původní barvu, to se říct nedá. Poradíte prosím někdo? Děkuji za odpovědi!
nevím jestli tuhle otázku mohu prezentovat v tomto vláknu, ale nevím kam jinam s ním. Sháním vhodný olej pro ošetření 2 roky starého mahagonového stolu. Na ceně nezáleží, chci ovšem kvalitní olej. Doposud jsem používal různé značky, ale že by stůl nějak ošetřili, nebo mu dodali původní barvu, to se říct nedá. Poradíte prosím někdo? Děkuji za odpovědi!
Solární fólie - fotovoltaické fólie výhody, možnosti a účel.
- Solární fólie slouží k výrobě elektrické energie
- Solární fólie mají i hydroizolační funkci
- Některé solární fólie dávají až o 15 – 20 % více energie oproti klasickým jednovrstvým solárním panelům
- Solární fólie je nenáročná na instalaci, vyměnitelná, lehká, trvanlivá, ohebná
- Dlouholetá záruka na funkci střechy
- Solární fólie mají i termoizolační vlastnosti
- Solární fólie jsou výrazně ekologické šetří životní prostředí protože nezabírají ornou půdu(montují se na střechy stávajících staveb)
- Po fotovoltaické fólii (pokud to výrobce zaručuje) můžete i chodit ve vhodné obuvi
- Fotovoltaická fólie je vhodná pro ploché a mírně šikmé střechy, ale vždy se poraďte s výrobcem, či prodejcem
- Fólii lze vzájemně spojovat svařováním horkým vzduchem nebo topným klínem přístroje s plynulou regulací teplot (dbejte doporučení výrobce)
Výrobce fotovoltaických fólií v České republice je například Fatra, a.s. a fólie nese označení Fatrasol
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Jak se dělají ocelové sudy - Jak se co dělá
- ocelové sudy, barely, bečky
- počátky barelů na konci 19. století pro ropný průmysl
- dřevěné sudy nebyly dokonale těsné a hrozilo velké nebezpečí požárů
- spoje prvních sudů nebyly tak těsné, proto se lemy začaly svařovat
- lis vystřihne dno barelu
- na lem víka se nastříkne těsnící tmel
- podobně se vystřihnou i víka a olemují se na přesnou míru
- do víka se nalisují fitinky - napouštěcí a vypouštěcí otvor a otvor pro únik vzduchu při plnění sudu kapalinou
- ze svitku plechu se nastřihají obdélníkové tabule budoucího pláště sudu
- plech se stočí na stáčecím stroji do tvaru válce a svaří se spoj na odporovém svářecím automatu
- na koncích válce se s vytvoří příruby - lemy na dokonalé spojení s víkem a dnem sudu
- na zaválčovačce se vytvoří dva pruhy které sud vyztuží a také se po nich snadněji kutálí
- přidá se víko a dno a spoje se zaválcují (srolují) v nepropustný 7 vrstvý šev
- barely se kontrolují tlakem vzduchu, který v případě netěsnosti uniká přes spoje, které jsou natřeny mýdlovým roztokem a začnou se tvořit bubliny v místě kde spoj netěsní
- těsné barely se nastříkají barvou a barva se vypálí v peci
- otvory se zazátkují a ten na vzduch se zaplombuje
Jak se dělají ocelové sudy - Jak se co dělá - video
**
Zemáky dle videa jsou jen položeny na půdu a přikryty slámou, nebo senem, či pokosenou trávou.
To zabrání růstu plevele, půda nevysychá, brambory jsou větší a snadno se vybírají viz video.
**
To zabrání růstu plevele, půda nevysychá, brambory jsou větší a snadno se vybírají viz video.
**
Editace: 15.5.2021 - 10:03
Počet článků v kategorii: 361
Url:pestovani-rajcat-rady-napady
AD
