Příčiny povodní
AD MOB
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
355LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Tepelný výměník vzduch voda se skládá ze závitů měděné trubičky,
kterou protéká voda. Kolem závitů trubičky proudí horký vzduch,
který předává teplo kapalině v trubičce.
**
kterou protéká voda. Kolem závitů trubičky proudí horký vzduch,
který předává teplo kapalině v trubičce.
**
Větrné elektrárny byly z počátku přijímány, jako naprosto ekologický zdroj energie, ale prvotní nadšení již u některých občanů ochladlo.
Jaké jsou příčiny tohoto negativního nahlížení některých občanů na větrné elektrárny?
- větrné elektrárny se stavějí u nás většinou na kopcích a někomu může vadit, že nezapadají do malebné krajiny našich hor, či dokonce tuto krajinu hyzdí
- vrtule vydávají typický svištivý zvuk, pokud se otáčejí a bydlet poblíž větrného parku nemusí být příjemné ani pro oči, ba ani pro uši
- někteří lidé mají obavy, že výstavbou větrných parků v blízkosti obce klesne cena jejich nemovitostí a poklesne i atraktivita lokality, tedy turistický ruch
- obavy ze zpomalení průchodu cyklon přes naše území a tím větší riziko vzniku povodní
Jaké jsou příčiny tohoto negativního nahlížení některých občanů na větrné elektrárny?
- větrné elektrárny se stavějí u nás většinou na kopcích a někomu může vadit, že nezapadají do malebné krajiny našich hor, či dokonce tuto krajinu hyzdí
- vrtule vydávají typický svištivý zvuk, pokud se otáčejí a bydlet poblíž větrného parku nemusí být příjemné ani pro oči, ba ani pro uši
- někteří lidé mají obavy, že výstavbou větrných parků v blízkosti obce klesne cena jejich nemovitostí a poklesne i atraktivita lokality, tedy turistický ruch
- obavy ze zpomalení průchodu cyklon přes naše území a tím větší riziko vzniku povodní
Puška na mouchy funguje na principu dávky zrníček soli
vystřelených z hlavně tlakem vzduchu.
Do zásobníku nasypeme sůl, stlačíme vzduch a zbraň je připravena k použití.
Princip je patentován a do ovzduší neuvolňuje jedovaté insekticidy.
Ukázka pušky na sůl proti mouchám a jejího účinku na přiloženém videu níže:
**
vystřelených z hlavně tlakem vzduchu.
Do zásobníku nasypeme sůl, stlačíme vzduch a zbraň je připravena k použití.
Princip je patentován a do ovzduší neuvolňuje jedovaté insekticidy.
Ukázka pušky na sůl proti mouchám a jejího účinku na přiloženém videu níže:
**
Jak se dělají párky - Jak se co dělá
- hod-dog - párek v rohlíku je oblíbeným pokrmem rychlého občerstvení
- němečtí přistěhovalci je v USA (New York) prodávali již v roce 1860
- na výrobu hod-dogů se používá směs vepřového, hovězího a kuřecího masa
- maso jsou většinou odřezky svalové tkáně po porcování masa
- vepřové s hovězím se řádně pomele a přidá se kuřecí namleté
- dále se přidá škrob, sůl a dochucovadla
- přidá se voda a vše se promísí
- přídavek kukuřičného sirupu dodá jemnou nasládlou chuť
- směs se plní do plastového střívka
- střívko se vždy zakroutí po určité délce, což je délka párku
- párky pak jdou přes komoru s tekutým kouřem, který prosákne dovnitř a během uzení dodá hot-dogům příchuť uzeného
- po uzení se párky chladí ve slané sprše
Jak se dělají párky - Jak se co dělá - video
**
Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
Editace: 2013-06-09 07:09:41
Počet článků v kategorii: 355
Url:priciny-povodni
AD
