Příčiny povodní
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají karty - Jak se co dělá
- původ hracích karet je v Číně v 9. století
- balíček obsahuje 52 karet a 4 barvy
- materiál dvě vrstvy kartónu spojeného lepidlem tudíž není vidět skrz
- nejdříve se vytvoří vzor pro tiskové desky
- pak se dělá digitální obtah pomocí laseru se přenesou body na čistý film
- laminovací stroj spojí vyvolané filmy s kartónem a tím se vytvoří obtah jak budou karty vypadat
- nyní se vyrobí tiskové desky z polymeru za pomocí počítače jsou leptány vzory
- připraví se barvy do barevnice žlutá modrá a červená
- desky s kartami jsou připevněny k rotujícímu válci a dochází k tisku
- kombi je kráječ který již rozdělí kartón na jednotlivé karty
- karty jsou složeny do balíčků a odstřihnou se jim rohy v rohové stolici
Jak se dělají karty - Jak se co dělá - video
Jak vyrobit lněné plátno - ruční postup - video
Postup:Historické psaní o lnu ZDE
- len je rostlina, pěstuje se na poli, po dozrání se vytrhá a sváže do malých snopů (kolem 10.srpna - augusta), suší se např. na půdě
- ze stonku se pazdeří a tobolky odstraňují pomocí drhlenu
- stonky již bez tobolek se rozloží na trávě aby se vyrosily ( narušení stonku pro snadnější odrolení pazdeří a uvolnění vlákna)
- stonky se pak rozlámou na lamačce (trdlici)
- na hřebenu se vyčeše vlákno
- vlákno se spřede na kolovratu
- ze spředených nití se tká plátno na tkalcovském stavu - plátno lze pak použít na šití oděvu
**VIDEO YOUTUBE
Date: 07.06.2020 - 08:13
Extrudovaný polystyren (XPS)
- nízký součinitel tepelné vodivosti 0,03 W / mK
- nízká objemová hmotnost
- nenasákavost
NEVÝHODY:
- destrukce při teplotě nad 70 ° C
POUŽITÍ:
- izolace podlah, stěn, základů atd.
Perlit se vyrábí z expandovaných hornin
- snáší vysoké teploty
- je nasákavý
- používá se jako násyp nebo příměs do malt a betonu
- zlepšuje tepelnou izolaci omítek a betonů
- je odolný proti hnilobě i škůdcům
Pěnový polyetylén
- součinitel tepelné vodivosti 0,04 W / m3
- je ohebný, pružný a nenasákavý
- destrukce při teplotách nad 80 ° C
- izolace potrubí např. v plovoucích podlahách, stěnách atd.
Pěnový polyuretan
- součinitel tepelné vodivosti je 0,02 až 0,035 W / m3
- měkký polyuretan se nazývá molitan
- tvrdý pěnový polyuretan se požívá na rovné i šikmé střechy, jako hydroizolace a ochrana proti vlhkosti
Pěnové sklo ze skleněné drtě a práškového uhlí
- nenasákavé
- snese extrémní teploty
- vysoká pevnost v tlaku
- požití v místech velké zátěže izolace (střechy, terasy, zdi)
Minerální vlna z roztavených hornin buď skleněná, nebo kamenná
- skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická, lze ji stlačit, smotat
- kamenná vlna má několikanásobně větší hustotu než skleněná vlna vyrábí se ve formě desek a nemění objem
- součinitel tepelné vodivosti je 0,035 až 0,076 W / m3
- snáší vysoké teploty
- nesmí přijít do kontaktu s vodou (nasákne)
- použití na izolaci střech, stěn, potrubí, podlah
Heraklit dřevěná vlna lisovaná s cementem do desek
- výborně se na heraklit nahazuje malta - omítka
- akumuluje teplo
- nehořlavý
- pohlcuje hluk
- tepelně-izolační vlastnosti jsou horší jak u předešlých materiálů
- pro tepelnou izolaci nutno kombinovat s minerálními vlnami
- nízký součinitel tepelné vodivosti 0,03 W / mK
- nízká objemová hmotnost
- nenasákavost
NEVÝHODY:
- destrukce při teplotě nad 70 ° C
POUŽITÍ:
- izolace podlah, stěn, základů atd.
Perlit se vyrábí z expandovaných hornin
- snáší vysoké teploty
- je nasákavý
- používá se jako násyp nebo příměs do malt a betonu
- zlepšuje tepelnou izolaci omítek a betonů
- je odolný proti hnilobě i škůdcům
Pěnový polyetylén
- součinitel tepelné vodivosti 0,04 W / m3
- je ohebný, pružný a nenasákavý
- destrukce při teplotách nad 80 ° C
- izolace potrubí např. v plovoucích podlahách, stěnách atd.
Pěnový polyuretan
- součinitel tepelné vodivosti je 0,02 až 0,035 W / m3
- měkký polyuretan se nazývá molitan
- tvrdý pěnový polyuretan se požívá na rovné i šikmé střechy, jako hydroizolace a ochrana proti vlhkosti
Pěnové sklo ze skleněné drtě a práškového uhlí
- nenasákavé
- snese extrémní teploty
- vysoká pevnost v tlaku
- požití v místech velké zátěže izolace (střechy, terasy, zdi)
Minerální vlna z roztavených hornin buď skleněná, nebo kamenná
- skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická, lze ji stlačit, smotat
- kamenná vlna má několikanásobně větší hustotu než skleněná vlna vyrábí se ve formě desek a nemění objem
- součinitel tepelné vodivosti je 0,035 až 0,076 W / m3
- snáší vysoké teploty
- nesmí přijít do kontaktu s vodou (nasákne)
- použití na izolaci střech, stěn, potrubí, podlah
Heraklit dřevěná vlna lisovaná s cementem do desek
- výborně se na heraklit nahazuje malta - omítka
- akumuluje teplo
- nehořlavý
- pohlcuje hluk
- tepelně-izolační vlastnosti jsou horší jak u předešlých materiálů
- pro tepelnou izolaci nutno kombinovat s minerálními vlnami
- kočičí, nebo psí trus a moč do děr
- kočka, nebo jezevčík na zahradě
- chytací kleště na krtky v vložené na dno odkryté chodby kudy krtek chodí a přikryté kbelíkem
- zátvory - pasti
- kuna a lasice sídlící v blízkosti výskytu krtků
- zašlapat všechny krtince a počkat si kde začne krtek znovu rýt, místo vyhrábnout hbitě motykou, krtka šoupnout do kbelíku a přenést jinam
- kousek PE-PO podpalovač vložit do nory
- kočka, nebo jezevčík na zahradě
- chytací kleště na krtky v vložené na dno odkryté chodby kudy krtek chodí a přikryté kbelíkem
- zátvory - pasti
- kuna a lasice sídlící v blízkosti výskytu krtků
- zašlapat všechny krtince a počkat si kde začne krtek znovu rýt, místo vyhrábnout hbitě motykou, krtka šoupnout do kbelíku a přenést jinam
- kousek PE-PO podpalovač vložit do nory
Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá
- obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
- destilaci znali již staří Římané
- ve středověku se destiláty vyráběly z vína
- v ČR z ovoce nejčastěji švestky
- v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
- zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
- pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
- pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
- kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
- destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
- v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
- mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
- některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
- rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu
Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video
Editace: 2013-06-09 07:09:41
Počet článků v kategorii: 364
Url:priciny-povodni