Příčiny povodní
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak si snadno z prken vyrobit úhelník 30x40x50 cm
Prkna musí být delší. Po spojení se zkrátí - zaříznou.
Důležité je, aby prkna byla spojena v poměru 30x40x50 centimetrů.
Nejdříve si spojíme prkna pro 30 a 40 cm ramena.
Pak od šroubu spoje naměříme 30 na prvním a 40 cm na druhém prkně.
Na třetím prkně si vyznačíme znaménka pro otvory ve vzdálenosti 50 cm.
Sešroubujeme ve vyznačených místech.
Přečnívající konce se odříznou a máme úhelník.
Další poměr je 708x708x1000 milimetrů
Date: 12.06.2020 - 11:37Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
Jak se dělá odsavač par - Jak se co dělá
- zhruba od začátku 19. století užívání kamen s odvodem par mimo místnost
- vystřihne se z plechu základní díl exhastoru i s otvory pro kabely, vypínač, ventilátor atd.
- z plechu se vytvarují kanály pro odvod par
- rohové spoje se bodují, je to rychlejší a vzhledově hezčí, jak šroubové spoje
- odstraní se plastový povrch, který chránil plechy před poškrábáním
- kryt se opatří názvem a čárovým kódem
- umístí se osvětlení, panel s kontrolními diodami, která funkce je zrovna používána
- namontuje se motor na gumové podložky, ty tlumí hluk
- vzduchotěsnost krytu kolem ventilátoru zajišťuje silikonový tmel
- testuje se chod motoru a regulace osvětlení
- namontují se odjímatelné filtry z hliníkové síťoviny
- dokončí se montáž a výrobek se zabalí do krabice a může být expedován do obchodu
Jak se dělá odsavač par - Jak se co dělá - video
Plnící válečky šetří nejen čas ale hlavně barvu, již nebudete muset neustále namáčet váleček a navíc barva z válečku nekape. Speciální povrch válečku z mikrovláken rozděluje barvu rovnoměrně po ploše válečku pro dokonalý nátěr.
Postup:
Naplníte váleček barvou
Uzavřete
Malujete
https://www.cool-ceny.cz/malirska-plnici-sada-paint-roller-2596
Postup:
Naplníte váleček barvou
Uzavřete
Malujete
https://www.cool-ceny.cz/malirska-plnici-sada-paint-roller-2596
Druhy herbicidů:
Starane, Lontrel, Bofix, Travin, postřiky a přípravky můžete střídat.
Starane - hubení odolných dvouděložných plevelů v obilovinách.
Lontrel - selektivní herbicid, s vodou mísitelný kapalný koncentrát, k hubení odolných dvouděložných plevelů, zejména heřmánků, heřmánkovců, pcháčů v obilovinách.
Bofix - herbicidní přípravek pro postřik trávníku a travních porostů proti dvouděložným plevelům.
Travin - pampelišku lékařskou, sedmikrásku chudobku, svízel přítulu, pohanku opletku, konopici, ptačinec žabinec, penízek rolní, pomněnku rolní, lilek černý. Dobře hubí : heřmánkovec přímořský, kokošku pastuší tobolku, hluchavky, rdesno, zemědým lékařský, kopřivu žahavku, starček obecný, jitrocel plazivý, černohlávek obecný, pcháč oset.
Kdy aplikovat postřik:
- dbejte pokynů výrobce
- trávník by měl být aspoň 10 dnů nesekaný, aby plevel měl dostatečnou listovou plochu pro aplikaci postřiku
- aplikujeme ráno, nebo večer
- teplota vzduchu cca +18°C
- slunný den (déšť by smyl přípravek)
O trávnících všeobecně
Správná výška čerstvě pokoseného trávníku: cca 5 cm
Zalévání trávníku: spotřeba cca 25 litrů na metr čtvereční za týden.
Zaléváme zhruba dvakrát týdně 13 litrů na metr plochy.
Každodenní zalévání nenutí rostliny vytvářet kořenový systém, který by sám hledal
další zdroje vody. Takový trávník je pak velmi choulostivý na výpadky zavlažování.
Zalévá se večer, nebo v noci (přirozené i rosa se vytváří v nočních hodinách).
Hnojiva na trávník
Hnojíme 1x za měsíc, či dle pokynů výrobce.
HORTUS - HNOJIVO NA TRÁVNÍK 1 kg / 25 Kč
TRAVIN - 1 kg cena: 80 Kč
HORTUS - HNOJIVO PRO PODZIMNÍ VÝŽIVU TRÁVNÍKU 1 kg cena: 25 Kč
HORTUS - STOP-MECH s výživou 1 kg cena: 50 Kč
TRAVIN - 1 kg cena: 100 Kč
TRUMF - PODZIM - 1 kg cena: 80 Kč
SEDOSCOTE Trávník - 1 kg cena: 120 Kč
PREMIUM - TRÁVNÍK 1 kg cena: 140 Kč
FLORIA Travní hnojivo s účinkem na krtky - 1 kg cena: 80 Kč
Starane, Lontrel, Bofix, Travin, postřiky a přípravky můžete střídat.
Starane - hubení odolných dvouděložných plevelů v obilovinách.
Lontrel - selektivní herbicid, s vodou mísitelný kapalný koncentrát, k hubení odolných dvouděložných plevelů, zejména heřmánků, heřmánkovců, pcháčů v obilovinách.
Bofix - herbicidní přípravek pro postřik trávníku a travních porostů proti dvouděložným plevelům.
Travin - pampelišku lékařskou, sedmikrásku chudobku, svízel přítulu, pohanku opletku, konopici, ptačinec žabinec, penízek rolní, pomněnku rolní, lilek černý. Dobře hubí : heřmánkovec přímořský, kokošku pastuší tobolku, hluchavky, rdesno, zemědým lékařský, kopřivu žahavku, starček obecný, jitrocel plazivý, černohlávek obecný, pcháč oset.
Kdy aplikovat postřik:
- dbejte pokynů výrobce
- trávník by měl být aspoň 10 dnů nesekaný, aby plevel měl dostatečnou listovou plochu pro aplikaci postřiku
- aplikujeme ráno, nebo večer
- teplota vzduchu cca +18°C
- slunný den (déšť by smyl přípravek)
O trávnících všeobecně
Správná výška čerstvě pokoseného trávníku: cca 5 cm
Zalévání trávníku: spotřeba cca 25 litrů na metr čtvereční za týden.
Zaléváme zhruba dvakrát týdně 13 litrů na metr plochy.
Každodenní zalévání nenutí rostliny vytvářet kořenový systém, který by sám hledal
další zdroje vody. Takový trávník je pak velmi choulostivý na výpadky zavlažování.
Zalévá se večer, nebo v noci (přirozené i rosa se vytváří v nočních hodinách).
Hnojiva na trávník
Hnojíme 1x za měsíc, či dle pokynů výrobce.
HORTUS - HNOJIVO NA TRÁVNÍK 1 kg / 25 Kč
TRAVIN - 1 kg cena: 80 Kč
HORTUS - HNOJIVO PRO PODZIMNÍ VÝŽIVU TRÁVNÍKU 1 kg cena: 25 Kč
HORTUS - STOP-MECH s výživou 1 kg cena: 50 Kč
TRAVIN - 1 kg cena: 100 Kč
TRUMF - PODZIM - 1 kg cena: 80 Kč
SEDOSCOTE Trávník - 1 kg cena: 120 Kč
PREMIUM - TRÁVNÍK 1 kg cena: 140 Kč
FLORIA Travní hnojivo s účinkem na krtky - 1 kg cena: 80 Kč
Editace: 2013-06-09 07:09:41
Počet článků v kategorii: 364
Url:priciny-povodni
