Golfové míčky (jak se co dělá - video)

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá

• náplň tužky je tuha, tedy grafit, což je uhlík
• grafit objeven v polovině 16. století v Anglii
• 1795 - grafit vypálený s hlínou - různá tvrdost tužky
• dřevo pro tužku musí být snadno ořezávatelné, ale zároveň pevné
• Výroba tužky - technologie:
• do destiček se vyfrézují drážky pro tuhu a vyplní se pružným pojivem, aby se tuhy snadno nelámaly
• stroj uloží do každého žlábku destičky tuhu
• tuha je grafit s hlínou vypáleny při teplotě přes 800°C
• pastelky mají tuhu z vosku, hlíny a barviva
• na destičku se přiloží identická destička se žlábky, tak aby tuhy byly uprostřed mezi destičkami a zatíží se do doby než lepidlo slepí obě destičky dohromady
• pak se destičky rozřežou na jednotlivé tužky
• tužky se dále opracují například do šesti hranu tak, že stroj vytvoří drážky s profilem tří horních ploch shora a to samé ze spodku a tužky se pak oddělí od sebe
• tužky barví se a lakují
• některé se na konci opatří gumou která je nalisována do hliníkového obalu
• tužky se označí dle druhu tvrdosti a textem
• další stroj je ořeže a uloží do obalu

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá

• větrné elektrárny vyrábí elektrický proud z větru, který otáčí vrtulí připojenou k alternátoru
• vítr je ekologický a obnovitelný zdroj energie

Výroba větrné elektrárny do 500 watt

• vrtule se vyrábí z latí cedru
• hrubý výřez se provede pásovou pilou
• profil vrtule se provádí na kopírovacím stroji dle šablony
• vrtuli je nutno naprosto dokonale vyvážit a povrchově upravit vhodnými nátěry
• připraví se alternátor
• důležité jsou uhlíkové kartáče, které budou sbírat vyrobenou elektřinu ať je vrtule natočena jakýmkoliv směrem
• regulátor otáček vrtule při silném větru vrtuli brzdí a musí být také dokonale vyvážený
• směrovka vrtule reaguje na směr větru a natáčí vrtuli proti němu

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

V horkém létě 2015 je zvýšený zájem o klimatizace. Je mobilní klimatizace dobrou volbou?
Klimatizace pracuje například na principu ledničky, ale zatímco u ledničky je chlazený prostor odizolován od "radiátoru" - chladiče ledničky, tak u mobilních klimatizací tomu tak mnohdy není.
V lepším případě je k chladiči přiváděn vzduch z venčí a ohřátý odváděn do venkovního prostoru.
V horším případě je ohřátý vzduch odváděn do té samé místnosti, kterou klimatizace ochlazuje, což ve výsledku ještě vzduch v místnosti ohřeje o příkon, který klimatizace spotřebuje.
Pevné klimatizace mají chladič například na stěně budovy (z venčí) a proto je teplo z chladiče odváděno do venkovního ovzduší a ne do místnosti.

Jak se dělá žula - Jak se co dělá

• žula též granit je velmi odolný, kyselým dešťům odolávající dekorativní kámen
• žula vzniká z roztaveného magmatu, který stoupá vzhůru štěrbinami v zemské kůře, jak tuhne mění se v žulu
• žuly se ukrývají pod nánosem horniny, jakmile je lom otevřen trhají se bloky 30 m dlouhé, 7 m široké odvrtáním a odtržením pomocí výbušnin
• tyto bloky se pak trhají na menší bloky 3x1,5x1,5 metru vážící 20 tun, které je možno zpracovat v továrnách
• bloky se řežou na desky kotoučovou pilou osazenou diamanty přesto je řezání velmi pomalé, rozřezání bloku trvá i 3 dny
• desky se leští brusnými hlavami
• nakonec se desky rozřežou na přesný rozměr zadaný zákazníkem

Jak se dělá žula - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.