Nejlepší postřik proti plísni okurkové
AD MOB
Plíseň je houba, nebo skupina hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Některé plísně jsou i užitečné například pokud produkují antibiotika, enzymy, organické kyseliny.
Plíseň okurková (žlutozelené skvrny, napadená rostlina hyne) se ničí přípravky obsahujícími měď, ale mnoho
zahrádkářů upouští od tohoto způsobu ochrany rostlin a volí
raději výsadbu resistentních odrůd.
Mléko a postřiky obsahující kravské mléko plíseň okurkovou nezničí!
Mozaika okurková Cucumber mosaic virus
je virus, který napadá okurky a ostatní tykvovité rostliny a to i rostliny pěstované pod krytem.
Proti mozaice okurkové, jakožto viru se lze bránit především výsevem odolných druhů.
Bakteriální skvrnitost jsou průsvitné žlutohnědé skvrny na listech, sliz tvoří stříbřitý povlak.
Postřik se provádí přípravkem Kuprikol 50 nebo Chamion 50 WP (chorobu jen omezí). Pomáhá výsev resistentních druhů.
Padlí okurkové moučnaté bělavé skvrny na listech, listy odumírají, můžeme aplikovat postřik přípravkem Europaren 50 WP.
Všeobecně u okurek provádíme zálivku ke kořenům, ale nepřelévat.
Napadené listy i natě okurek nesmí přijít do kompostu jinak se plísně a viry šíří dál do celého okolí.
Odolné okurky:
Bimbostar F1 velmi raná odrůda okurek s vysokým výnosem naprosto odolná proti plísni okurkové a virové mozaice !
Twigy F1 poloraná a vysoce výnosná odrůda do všech oblastí, je odolná proti virové mozaice a padlí
Některé plísně jsou i užitečné například pokud produkují antibiotika, enzymy, organické kyseliny.
Plíseň okurková (žlutozelené skvrny, napadená rostlina hyne) se ničí přípravky obsahujícími měď, ale mnoho
zahrádkářů upouští od tohoto způsobu ochrany rostlin a volí
raději výsadbu resistentních odrůd.
Mléko a postřiky obsahující kravské mléko plíseň okurkovou nezničí!
Mozaika okurková Cucumber mosaic virus
je virus, který napadá okurky a ostatní tykvovité rostliny a to i rostliny pěstované pod krytem.
Proti mozaice okurkové, jakožto viru se lze bránit především výsevem odolných druhů.
Bakteriální skvrnitost jsou průsvitné žlutohnědé skvrny na listech, sliz tvoří stříbřitý povlak.
Postřik se provádí přípravkem Kuprikol 50 nebo Chamion 50 WP (chorobu jen omezí). Pomáhá výsev resistentních druhů.
Padlí okurkové moučnaté bělavé skvrny na listech, listy odumírají, můžeme aplikovat postřik přípravkem Europaren 50 WP.
Všeobecně u okurek provádíme zálivku ke kořenům, ale nepřelévat.
Napadené listy i natě okurek nesmí přijít do kompostu jinak se plísně a viry šíří dál do celého okolí.
Odolné okurky:
Bimbostar F1 velmi raná odrůda okurek s vysokým výnosem naprosto odolná proti plísni okurkové a virové mozaice !
Twigy F1 poloraná a vysoce výnosná odrůda do všech oblastí, je odolná proti virové mozaice a padlí
346LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá
- větrné elektrárny vyrábí elektrický proud z větru, který otáčí vrtulí připojenou k alternátoru
- vítr je ekologický a obnovitelný zdroj energie
Výroba větrné elektrárny do 500 watt
- vrtule se vyrábí z latí cedru
- hrubý výřez se provede pásovou pilou
- profil vrtule se provádí na kopírovacím stroji dle šablony
- vrtuli je nutno naprosto dokonale vyvážit a povrchově upravit vhodnými nátěry
- připraví se alternátor
- důležité jsou uhlíkové kartáče, které budou sbírat vyrobenou elektřinu ať je vrtule natočena jakýmkoliv směrem
- regulátor otáček vrtule při silném větru vrtuli brzdí a musí být také dokonale vyvážený
- směrovka vrtule reaguje na směr větru a natáčí vrtuli proti němu
Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá - video
**
Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá
- skleněné ozdobné předměty se tvoří foukáním a tvarováním za tepla
- při foukání skla se vhání vzduch to rozžhavené skleněné baňky za stálého otáčení
- při tvarování skla se žhavé sklo tvaruje do formy
- na výrobu těchto předmětu (talířů, táců) se používá tabulové sklo
- na papír se nakreslí obrys táce a položí tabule skla
- nožem na řezání skla se obřeže tvar táce na sklo
- gumovým tloučem se tlačí na sklo vedle obrysu a tak, aby sklo puklo v obrysu
- přebytečné sklo se odřízne a rozlomí - zůstane sklo ve tvaru obrysu táce
- sklo tvaru talíře se položí na kresbu a obkreslí se obrysy a doplní barvy, povrch se může í stříkat pistolí na nanášení barev
- sklo se vloží do formy, která snáší vysoký žár
- v peci se pak sklo rozžhaví na 843°C, je vláčné jako karamel a vlastní vahou klesne do formy čímž kopíruje její povrch, jako lívanec vložený do talíře
Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá - video
**
To je škoda, že mezi sebou neválčí. Jsou chytřejší, než lidé.
Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.
Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.
Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.
Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.
Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá
- pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
- zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
- oblibu si získalo až po roce 1940
- pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
- po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
- pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
- na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
- pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
- jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
- z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
- do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
- pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
- na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video
**
Editace: 1340005067
Počet článků v kategorii: 346
Url:nejlepsi-postrik-proti-plisni-okurkove-id-190
AD
