Jak odstranit starou barvu ze dřeva
Opalování nátěru se provádí horkovzdušnými pistolemi elektrickými, plynovými, benzínovými. Je zde velké nebezpečí požáru, zejména u benzínových a plynových letlamp. Také tenké plechy se snadno zkroutí a rozteče se letovaný spoj. U oken pak mohou popraskat tabulky, takže je nutno na tabulky vložit izolační materiál. Jakmile barva začne bobtnat - vytváří se puchýřky, zkoušíme jí seškrábnout škrabkou. Nutné jsou rukavice a pracovní oděv nehořlavý i ochrana zraku.
Odstraňovače nátěrů obsahující vosky nejsou vhodné na odstraňování barvy ze dřeva, protože vosk vnikne do podkladu a další barva již nemůže přilnout na tomto mastném podkladu. Chraňte si především oči a pokožku ochrannými pomůckami.
U všech výše uvedených prací používejte předepsané ochranné pomůcky.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna z jámy (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Všechna zrníčka písku mají být pro promíchání obalena vápennou kaší.
Malta má být plastická, aby dobře přilnula k materiálu a vyplnila dutiny.
Neměla by být moc řídká - téci, vyjma malt k nástřiku jako podkladu - tzv. špric.)
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 hašeného vápna? Kubík, 1 m3 již vyhašeného vápna v jámě váží 800 až 1200 kg.
Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 6 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (první maltu by měl namíchat zkušený zedník a určit poměr dle druhu písku, který už bude dodržován)
(čím více vápna, tím větší přilnavost, ale tendence k tvoření puklin při vysychání a tím menší pevnost malty)
(malta by měla chvíli držet na lžíci, než se odlepí a odpadne - nabereme na lžíci 3cm vrsvtu malty, lžíci rychle obrátíme o 180° maltou dolů a malta by měla chvilinku tak 2 sekundy držet na lžíci, pak se odlepit a spadnout. Pokud hned odpadne, je třeba přidat vápna)
(s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )
Vápno se nejdříve rozmíchá s trochou vody a cementem (pokud bude součástí malty)
a pak se do míchačky postupně přidává písek.Pokud je směs suchá, přidá se trošku vody, až malta
zase prochází mezi žebry lopatek míchačky a je plastická, netrhá se, ale ani neteče.
Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.
Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
//dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138
Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.
Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.
Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!
Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
//tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf
//dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf
Co to jsou solární farmy a fotografie jedné z nich.
Solární farma je vlastně jiný název pro solární elektrárnu.
Je to určitá plocha osazená fotovoltaickými panely, které přeměňují sluneční (solární) energii v energii elektrickou.
Nevýhodou je, že mnohdy zabírají kvalitní zemědělskou půdu a také, že se panely nenatáčí (rok 2010) za sluncem.
Proto v ranních a odpoledních hodinách dochází k ke snížení získané energie z panelu.
Natáčení panelů za sluncem by však značně prodražilo vybudování takové elektrárny a otřesy při natáčení panelů by zřejmě snížily jejich životnost. Navíc údržba a provoz takové elektrárny by se citelně prodražil.
Částečné řešení je použití speciálních skel, která dokážou lomit určitou část paprsku směrem do kolektoru.
Další nevýhoda je ta, že v zimních měsících solární farmy mnoho energie do sítě nedodají a právě v tyto měsíce energie potřebujeme zhruba 10x více, jak v letních měsících .
Možná Vás napadá umístit takovou solární farmu na oběžnou dráhu Země. Pak by na ní svítilo Slunce neustále a paprsky by dopadaly kolmo na plochu panelu. Ano takové projekty již existují a je jen otázkou času, kdy se stanou skutečností.
- uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.
- lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)
- další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech
- uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)
- obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky
- obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)
Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?
Výměník tepla na kouřovod
Pozor! Většina současných tepelných spotřebičů má tak vysokou účinnost, že dodatečný výměník tepla již nepotřebují.
To znamená: Spaliny do kouřovodu / komína odcházejí natolik ochlazeny, že další schlazení v ekonomizeru
/ výměníku by vedlo k tomu, že by mohlo dojít k vracení se spalin zpět do spotřebiče / místnosti a udušení,
či ohrožení na životě obyvatel bytu / domu, kde je spotřebič umístěn.
Horký vzduch má větší objem, než studený a proto stoupá vzhůru nad chladný vzduch - čím je teplejší, tím rychleji.
Spaliny jsou navíc těžší vzduchu a proto potřebují mít teplotu tak vysokou, aby v dostatečné míře stoupaly kouřovodem do komína a dále komínem až k jeho ústí do venkovního prostoru.
Přílišným ochlazením spalin dojde k snížení jejich odvodu kouřovodem a k ohrožení života udušením osob pobývajících v místnostech, kde je spotřebič umístěn i v místnostech kam se může dostat kysličník uhelnatý / uhličitý ze spotřebiče / kamen, kotle krbu atd. při hoření / doutnání.
Výměník tepla na kouřovod dříve známý pod názvem GALO ( galo )
Zkušenosti
Kvůli výše uvedeným zkutečnostem se mi výměník tepla osvědčil jen u kamen, kde plameny odcházely / šlehaly přímo do kouřovodu a tudíž topení bylo ztrátové - rozžhavená roura do ruda.U kamen, kde byl problém zatopit a i po rozhoření měly sklon k zhasínání plamene po přechodu na ekonomický provoz, výměník hoření / spalování a odvod spalin ještě zhoršil, tudíž musel být odstraněn.
To samé platí i o příliš dlouhém kouřovodu v místnosti - spaliny se příliš ochladily a padaly zpět do spotřebiče - bránily odvodu nově vznikajících ve spotřebiči a kouř/spaliny bylo cítit v místnosti, kde byl spotřebič umístěn.
Po zkrácení kouřovodu se již problém nevyskytoval.
Date: 10.11.2020 - 11:26
Díl 1.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 2.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 3.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 4.
**VIDEO YOUTUBE
Editace: 2015-08-22 07:54:55
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-odstranit-starou-barvu-ze-dreva