Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Jak odstranit starou barvu ze dřeva


AD MOB

Broušením hrubým smirkem zrnitost 40 - 180 (vzniká prach, který může být i jedovatý pokud barva obsahuje olovo - používejte respirátor, brýle, nebo ochrannou masku), dokončení se provádí smirkem jemným - je možno používat i brusky s různými nástavci pro méně dostupná místa.

Opalování nátěru se provádí horkovzdušnými pistolemi elektrickými, plynovými, benzínovými. Je zde velké nebezpečí požáru, zejména u benzínových a plynových letlamp. Také tenké plechy se snadno zkroutí a rozteče se letovaný spoj. U oken pak mohou popraskat tabulky, takže je nutno na tabulky vložit izolační materiál. Jakmile barva začne bobtnat - vytváří se puchýřky, zkoušíme jí seškrábnout škrabkou. Nutné jsou rukavice a pracovní oděv nehořlavý i ochrana zraku.

Odstraňovače nátěrů  obsahující vosky nejsou vhodné na odstraňování barvy ze dřeva, protože vosk vnikne do podkladu a další barva již nemůže přilnout na tomto mastném podkladu. Chraňte si především oči a pokožku ochrannými pomůckami.

U všech výše uvedených prací používejte předepsané ochranné pomůcky.

 

 

359LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


43

Jak hasit vápno | jak-hasit-vapno-id-202


Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.


Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.

Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf

[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf

Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD


Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.

Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
188

Německo a elektrárny na spalování uhlí | nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli


S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

29

Jak na plevel v zelenině | jak-na-plevel-v-zelenine-id-188


V zelenině (mrkev, petržel, okurky atd.) se mi osvědčilo
vyplet záhon a posypávat mezi řádky travou ze sekačky.
Vrstvička trávy zabraňuje rychlému vysychání, pukání
zeminy a navíc značná část plevelů má snížené podmínky pro klíčení
a růst (teplo, světlo, přístup vzduchu). Navíc tráva slouží, i jako hnojivo a ušetříme za
chemické herbicidy.
262

Luxfery (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-luxfery


Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá

  • luxfery jsou stavební materiály
  • ve 20. a 30. letech 20. století byly stěžejní pro styl art deco
  • používají se na stavbu stěn a oken se zajímavými vlastnostmi
  • luxfery propouští světlo, tepelně izolují, zvukově izolují
  • vyrábí se z drceného recyklovaného skla, křemičitého písku, uhličitanu sodného a vápence
  • směs se v peci rozpálí na 1500°C za vzniku skleněné taveniny
  • z pece se vypustí dávka skla na polovinu luxfery do připravené formy
  • razník vymodeluje tvar luxfery i vzor a tavenina se musí ochladit z 1000 na 600°C aby luxfera držela tvar
  • na dalším stroji se dvě poloviny luxfery spojí do sebe a zataví
  • luxfery musí chladnout velmi pomalu v samostatné peci, aby nepopraskaly
  • po ochlazení na 80°C mohou opustit pec
  • na závěr se provede kontrola lícování obou polovin luxfery
  • aby malta ulpěla na bocích luxfer nanáší se na ně tekutý vinyl

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá - video

**

207

Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu | nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu


Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.


Editace: 2015-08-22 07:54:55
Počet článků v kategorii: 359
Url:jak-odstranit-starou-barvu-ze-dreva

AD
11 Share
Share
Tweet