Umělá inteligence - poslání člověka ve Vesmíru
AD MOB
Každý tvor na zemi má svoje místo, své poslání. Pokud jej ztratí, často zanikne (i jako živočišný druh).
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
351LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?
Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?
- uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.
- lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)
- další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech
- uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)
- obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky
- obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)
Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?
Jak zlikvidovat plevel na chodníku a to ekologicky
Postup:- do rozprašovače se dá bílý ocet a za slunného počasí, se postříkají
listy rostlin
- ocet možno ředit 1 díl octu na 3 díly vody
- možno přidat i kuchyňskou sůl pro vyšší účinek a to 1 díl
- lžíci přípravku na mytí nádobí, pro lepší smáčivost
Vroucí voda se solí
Rozpustíme sůl ve vodě - nasycený roztok - dokud se rozpouští,tak přidáváme sůl.
Uvede se do varu a horkou vodou se polijí spáry s plevelem.
Jiný postup s využitím močoviny
- močovinu rozpouštět v potřebném množství vody, např.v plastové konvi i několik dnů, až se roztok řádně nasytí
a další močovina se již nerozpouští. Nechat ještě tři dny
odstát a polít tímto roztokem spárky mezi kachlíky, kde
bují plevel.
Vysokotlaký čistič odstraní i trávu mezi dlaždicemi
Vysokotlaké čističe si poradí s drobnou trávou mezi dlaždicemitaké, ale vyplaví i těsnící písek, proto je třeba jej pak
doplnit - např. keramický pískem.
Date: 20.06.2020 - 16:33
Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá
- zimní bundy jsou různé, ale jen kvalitní zimní bunda ochrání před silným mrazem
- kvalitní zimní bundy jsou sice drahé, ale jsou lehké, nepromokavé, pohodlné a zachrání lidský život
- nejdříve se přípravy návrh, který počítač upraví na různé velikosti
- materiál se položí ve více vrstvách a na něj se přišpendlí nákres
- vrstvy se rozstříhají elektrickými nůžkami na jednotlivé díly
- vnitřní bunda tepelně izoluje a vnější chrání proti nepřízni počasí
- vnitřní bunda má nylonovou podšívku
- na ní se položí tlustá polyesterová vrstva
- vrstvy se sešiji k sobě
- odstříhají se přebytečné okraje
- díly se obšijí lemovacím stehem
- vnější bunda se skládá ze silného nylonu, který propustí páru zevnitř, ale nepropustí déšť zvenčí
- pod ní je podobná vrstva, ale z většími dírkami
- nakonec se svrchní a spodní bunda sešijí dohromady, ale jen na nejnutnějších místech, aby se neporušila tepelná izolace bundy
- speciální zip je vyroben z odolného nylonu, jezdec je pokrytý niklem čímž vydrží 7x více
Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá - video
**
Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá
- již ve 12. století Číňané namotávali přebytečný vlasec
- dnešní navijáky se dělají z lehkých a pevných materiálů
- umožňují rychlé odvíjeni vlasce a zaseknutí
- moderní navijáky mají více rychlostí
- klec navijáku je z hliníku s velkými otvory pro případné rozmotání vlasce
- vřeteno je z nerez oceli a navíjí se na něj vlasec
- na vřeteni jsou i dvě ozubená kolečka
- další kolečka tvoří převodovku a lze tedy měnit rychlost navíjeni
- pojistky umožní správné napnutí vlasce
- cvrček vydává zvuk, když se ryba chytí na vlasec
- přehazovačka volí převod rychlosti navíjeni
- kompletní cívka se vloží do klece navijáku
- na cívce je až 900 metrů vlasce
- přidá se víko s ovládacími prvky
Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá - video
**
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Editace: 2013-05-27 13:32:24
Počet článků v kategorii: 351
Url:umela-inteligence-poslani-cloveka-ve-vesmiru
AD
