Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Zimní bundy (jak se co dělá - video)


AD MOB

Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá

  • zimní bundy jsou různé, ale jen kvalitní zimní bunda ochrání před silným mrazem
  • kvalitní zimní bundy jsou sice drahé, ale jsou lehké, nepromokavé, pohodlné a zachrání lidský život
  • nejdříve se přípravy návrh, který počítač upraví na různé velikosti
  • materiál se položí ve více vrstvách a na něj se přišpendlí nákres
  • vrstvy se rozstříhají elektrickými nůžkami na jednotlivé díly
  • vnitřní bunda tepelně izoluje a vnější chrání proti nepřízni počasí
  • vnitřní bunda má nylonovou podšívku
  • na ní se položí tlustá polyesterová vrstva
  • vrstvy se sešiji k sobě
  • odstříhají se přebytečné okraje
  • díly se obšijí lemovacím stehem
  • vnější bunda se skládá ze silného nylonu, který propustí páru zevnitř, ale nepropustí déšť zvenčí
  • pod ní je podobná vrstva, ale z většími dírkami
  • nakonec se svrchní a spodní bunda sešijí dohromady, ale jen na nejnutnějších místech, aby se neporušila tepelná izolace bundy
  • speciální zip je vyroben z odolného nylonu, jezdec je pokrytý niklem čímž vydrží 7x více

Jak se dělají zimní bundy - Jak se co dělá - video

**


359LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


92

100 Wattové žárovky a spotřeba energie | 100-wattove-zarovky-a-spotreba-energie-id-492


Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
165

Upevňovací karabiny | upevnovaci-karabiny-id-2355


Inteligentní alternativa ke komplikovaným napínacím vačkovým zařízením a
bungee gumovým kabelům s háčky.
Snadné uchycení nákladu například na vozíku za auto.

**
216

Je používání řepky olejné jako biopaliva ekologické? | je-pouzivani-repky-olejne-jako-biopaliva-ekologicke


Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:

Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou.jpg

329

hektolitr na litry a kubíky metry krychlové | hektolitr-na-litry-a-kubiky-metry-krychlove


Převod hektolitr na litry a kubíky

  • 1 hektolitr == 100 litrů
  • 1 kubík == 1 metr krychlový == 1 m3
  • 1 kubík == 10 hektolitrů
  • 1 metr krychlový == 10 hektolitrů
  • 1 dm3 == 1 litr
  • 10 x 10 x 10 cm == 1 litr
  • 1000 ml == 1 litr
  • 1000 cm3 == 1 litr
  • 1 cm3 == 1 ml (mililitr)
  • 1 decilitr == 100 ml
  • 1 litr == 10 decilitrů
  • 1 litr == 100 centilitrů

Date: 12.06.2020 - 22:10
198

Povodně a doba ledová | povodne-a-doba-ledova


S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.


Editace: 25.8.2018 - 21:14
Počet článků v kategorii: 359
Url:jak-se-delaji-zimni-bundy

AD
11 Share
Share
Tweet