Jak uchovat solární energii na zimní období
AD MOB
Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
359LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá
Ve videu uvidíte:- pleny pro děti se používají od 40. let minulého století
- jednorázové pleny si většina rodičů chválí
- důležité jsou polymerové vysoce absorpční částice
- ty se smíchají s nacupovaným papírem a vznikne materiál podobný vatě - jádro pleny
- vata se upraví do pásu, ten se olemuje dalšími pruhy materiálu a okraje se slepí
- pás se stlačuje aby byl pro děti pohodlný
- pás jádra se nařeže na části
- jinde se vytvoří další pasy s plastu a textilu
- pak se přidají pasy manžet a lemů
- přidají se upínáky
- všechny vrstvy se spojí dohromady za pomocí počítačové kontroly
- boční části plen jsou poskládány
- pleny se rozstříhají na jednotlivé kusy
- lis stlačí hotové pleny
- lopatky je složí na půl
- pak se dokončí složení
- balí se pro distribuci
- suchá plena váží 45 gramů
- mokrá přes 500 gramů
- polymery se změní v gel a vážou vlhkost
Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá - video
**
Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.
Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.
Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf
[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf
Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD
Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.
Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.
Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf
[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf
Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD
Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
Prasknutá šablona
- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.
- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.
Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá
- skleněné ozdobné předměty se tvoří foukáním a tvarováním za tepla
- při foukání skla se vhání vzduch to rozžhavené skleněné baňky za stálého otáčení
- při tvarování skla se žhavé sklo tvaruje do formy
- na výrobu těchto předmětu (talířů, táců) se používá tabulové sklo
- na papír se nakreslí obrys táce a položí tabule skla
- nožem na řezání skla se obřeže tvar táce na sklo
- gumovým tloučem se tlačí na sklo vedle obrysu a tak, aby sklo puklo v obrysu
- přebytečné sklo se odřízne a rozlomí - zůstane sklo ve tvaru obrysu táce
- sklo tvaru talíře se položí na kresbu a obkreslí se obrysy a doplní barvy, povrch se může í stříkat pistolí na nanášení barev
- sklo se vloží do formy, která snáší vysoký žár
- v peci se pak sklo rozžhaví na 843°C, je vláčné jako karamel a vlastní vahou klesne do formy čímž kopíruje její povrch, jako lívanec vložený do talíře
Jak se dělá sklo tepelně tvarované - Jak se co dělá - video
**
Vosí jed ze žihadla může vést až k alergickému (anafylaktickému) šoku a dokonce smrti. Při lehčím průběhu jde o velmi bolestivé poranění.[link=//deraplus.cz/pro-domacnosti/vosy-srsne]Vosy[/link] navíc likvidují izolace budov... [link]vosy[/link]
Editace: 1341745979
Počet článků v kategorii: 359
Url:jak-uchovat-solarni-energii-na-zimni-obdobi-id-216
AD
