Jak uchovat solární energii na zimní období
Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá
Co uvidíte:- ananas anglicky pineapple
- ananas pochází z Jižní Ameriky
- pěstuje se v tropických oblastech vyžaduje 23 - 30°C
- na Havaji byl vyšlechtěn extra sladký kultivar Del Monte
- postřik etylénem pro vývoj květů
- 5 měsíců po rozkvětu (rok od předchozí sklizně) je možno sklízet
- ananas musí být správně sladký pro sklizeň
- před zpracováním je nutno řádné mytí
- jen I. jakost jde na vývoz
- IV. jakost se lisuje na šťávu
- ananasy se odjádrují, zbaví slupky a nakrájí na plátky
- plátky se mohou sušit a pak balit, nebo konzervovat
- ananasy na vývoz se zalijí speciálním voskem proti rychlému přezrání a mají korunku
Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá - video
Když se urodí více ovoce, často dochází k polámání větví
a někdy i k úplnému zničení stromu.
Jak zabránit polámání přetížených větví?
Dobré je část nekvalitního ovoce obrat, aby se větev
odlehčila.
Pokud to nestačí, větve podkládáme podpěrami tak,
aby již větev nadzvedly a přenesly váhu ovoce na sebe.
Zhotovení podpěry se skládá ze tří prken - latí.
Jedna je nosná. Musí být dostatečně dlouhá, aby mohla nadzvednout větev.
Další se přibije nahoru, to tvaru písmene T, ale nosnou lať necháme
5cm přečnívat.
Další se přibije na nosnou i na T lať, jako vzpěra viz obrázek.
a někdy i k úplnému zničení stromu.
Jak zabránit polámání přetížených větví?
Dobré je část nekvalitního ovoce obrat, aby se větev
odlehčila.
Pokud to nestačí, větve podkládáme podpěrami tak,
aby již větev nadzvedly a přenesly váhu ovoce na sebe.
Zhotovení podpěry se skládá ze tří prken - latí.
Jedna je nosná. Musí být dostatečně dlouhá, aby mohla nadzvednout větev.
Další se přibije nahoru, to tvaru písmene T, ale nosnou lať necháme
5cm přečnívat.
Další se přibije na nosnou i na T lať, jako vzpěra viz obrázek.
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá
- 1895 - vynález výherního automatu s třemi kotouči se symboly
- současné výherní automaty, jsou řízeny počítačem
- v horní části výherního automatu jsou reproduktory, elektrické obvody, ale také elektromagnetické počítadlo vhozených a vyplacených mincí
- ve spodní části je vyryto výrobní číslo dle zákona
- další důležité součásti jsou tiskárna výherních lístků a přístroj na přijímání bankovek
- dále se nainstaluje páka na spouštění kotoučů a desítky různých tlačítek pro různé druhy sázek
- skla chránící kotouče jsou potřena elektricky vodivou látkou, aby nebylo možno podvádět pomocí různých elektronických přístrojů
- výherní automaty mohou být osazeny i přístroj pro příjem platebních karet
- namontují se kotouče na každém kotouči je 18 až 22 symbolů
- nakonec se automat osadí počítačem, který nejen volí program hry, ale zajišťuje, aby automat nepřivedl majitele na mizinu
- výherní automaty jsou pro kasína zdrojem 65% příjmů
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá - video
Cena je orientační, v provozovně bude určeno množství nežádoucích příměsí a kvalita suroviny!
Platí: čím čistější surovina, tím více peněz.
Fe železo, litina, ocel 3 - 5,50 KCZ za kilogram
Nástrojová ocel ,chrom,vanad,wolfram a jejich sloučeniny 20 - 50 KCZ / kg
Nerez 20 - 35 KCZ / kg
Cu měď 100 - 140 KCZ / kg
Cu-kabely až 40 KCZ / kg
Mosaz 40 - 80 KCZ / kg
Bronz 50 - 100 KCZ /kg
Hliník 15 - 35 KCZ / kg
Al - kabely 3 KCZ / kg
Olovo:
Pb - kusové měkké, čisté 25 KCZ / kg
Pb - automobilové akumulátory 8 - 10 KCZ / kg
Pb - záložní zdroje od počítačů 8 KCZ / kg
Pb – mašle 24 KCZ / kg
Cín 10 - 20 KCZ / kg
Nikl čistý, nový i starý a jeho slitiny 170 KCZ
Titan čistý nový, starý a jeho slitiny 20 KCZ
Slinuté karbidy 300 KCZ a více / kg
Elektromotory obyčejné 16 KCZ / kg
Ledničkové kompresory 9 KCZ / KG
Papír a plasty
Smíšené papíry 0,10 KCZ / kg
Kartony, lepenky 1,00 KCZ
Časopisy 1,50 KCZ
Noviny 1,50 KCZ
Plastové folie - čiré 2,00 KCZ
Plastové folie - barevné 1,00 KCZ
Platí: čím čistější surovina, tím více peněz.
Fe železo, litina, ocel 3 - 5,50 KCZ za kilogram
Nástrojová ocel ,chrom,vanad,wolfram a jejich sloučeniny 20 - 50 KCZ / kg
Nerez 20 - 35 KCZ / kg
Cu měď 100 - 140 KCZ / kg
Cu-kabely až 40 KCZ / kg
Mosaz 40 - 80 KCZ / kg
Bronz 50 - 100 KCZ /kg
Hliník 15 - 35 KCZ / kg
Al - kabely 3 KCZ / kg
Olovo:
Pb - kusové měkké, čisté 25 KCZ / kg
Pb - automobilové akumulátory 8 - 10 KCZ / kg
Pb - záložní zdroje od počítačů 8 KCZ / kg
Pb – mašle 24 KCZ / kg
Cín 10 - 20 KCZ / kg
Nikl čistý, nový i starý a jeho slitiny 170 KCZ
Titan čistý nový, starý a jeho slitiny 20 KCZ
Slinuté karbidy 300 KCZ a více / kg
Elektromotory obyčejné 16 KCZ / kg
Ledničkové kompresory 9 KCZ / KG
Papír a plasty
Smíšené papíry 0,10 KCZ / kg
Kartony, lepenky 1,00 KCZ
Časopisy 1,50 KCZ
Noviny 1,50 KCZ
Plastové folie - čiré 2,00 KCZ
Plastové folie - barevné 1,00 KCZ
Ohon může kometu i předběhnout
Z našeho světa jsme zvyklí, že když jedeme na kole, tak vlasy,
nebo oblečení plápolají za námi.
Tento jev způsobuje odpor vzduchu, který stojí na místě (kdy nefouká vítr)
a my se pohybujeme. Okolní vzduch nás brzdí a co je lehčí, tak za námi plápolá.
Ne toliko u komety. Ve Vesmíru je vzduchoprázdno - vakuum, ale
každé těleso něco vyzařuje např. elektromagnetické vlny - proud částic.
Čím je těleso teplejší a větší, tím větší proud částic z něj vystřeluje.
U Slunce tomuto jevu říkáme Sluneční vítr a sluneční záření.
Sluneční záření dokáže vyvinout 10 000 krát větší tlak na plochu,
než Sluneční vítr.
Právě tyto radiace způsobí, že chvost komety směřuje vždy
po směru tohoto větru/záření.
Plyny směřují vždy kolmo od Slunce, ale na prachové částice a úlomky již
působí daleko více gravitace Slunce a vytvářejí zakřivenou stopu.
Pokud se kometa blíží ke Slunci, tak nám
to připadne normální, pokud se od Slunce vzdaluje, tak nás to překvapí.
V případě Slunečního větru a záření je to přeci jen lehčí na pochopení proč se tak děje.
Částice vystřelované ze Slunce mají mnohonásobně vyšší rychlost (450km/s Sluneční vítr)
(a fotony se šíří rychlostí světla),
než vzdalující se kometa (např. 70km/s) a vytváří tlak na její ohon a tlačí jej směrem od Slunce.
Proto její prachoplynný chvost jí může předběhnout,
i když se vzdaluje od Slunce.
Co se děje s ohonem komety
Ohon komety (plyny a prach) je z velké části nenávratně ztracen.Někdy ani jádro komety nepřežije přiblížení ke Slunci a rozpadne se působením gravitace a tepla.
Občas některá kometa dopadne i na povrch Slunce. Date: 25.07.2020 - 09:04
Editace: 1341745979
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-uchovat-solarni-energii-na-zimni-obdobi-id-216
