Jaká energie je ekologická?

Nejen asijské země se potýkají z nedostatkem
stavební plochy či vysokými náklady na zřízení
vlastního bydlení, ale je i mnoho těch, kteří o bydlení
přišli a pro takové by mini dům mohl být přechodným řešením.
Dům navrhl Van Bo Le-Mentzel a v současnosti (2012)
nese označení nejmenší dům světa.
V domečku lze sedět, pojíst, pracovat na počítači, ale
i spát pokud se domeček překlopí na stěnu.
Stěny domku jsou z polykarbonátu, který zajišťuje, jak
prostup světla, tak i základní tepelnou izolaci proti chladu.
Půdorys domečku je 1m².

**

Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá

• zelenina může růst i ve vodě obohacené o živiny - hydroponie
• kultivace na plovoucím voru
• nasají se do otvorů v roštu
• překlopí se od oázy - buněk v houbovitém bloku kde naklíčí
• bloky oázy po naklíčení semen se položí na hladinu bazénu 30 cm hlubokého
• v nádrži se pouze doplňuje voda, živiny a hnojiva
• z 4 dny již semena zjevně klíčí - v létě po 7 dnech první listy
• sazenice se přesadí na polystyrenové bloky
• po 13 dnech v létě na další blok s méně otvory aby byly dál od sebe
• poslední přesazení 26. dne v létě - 45. den v zimě do řídkých boxů po 18 kusech
• znovu se desky se sazenicemi položí na hladinu kde přetrvají až do sklizně
• na 1m2 lze umístit 500 sazenic při hydroponii
• hydroponie nepotřebuje chemické ošetřování a umělá hnojiva neunikají do okolí
• za 45 dnů v létě a za 75 dnů v zimě jsou saláty připraveny na sklizeň

Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá - video

**

Vitamíny obsažené v paprice

B1, B2, C, E, A, kyselina listová, draslík, hořčík, vápník, železo, zinek a jód.

Léčivé účinky papriky

• - z pálivé se dělají přípravky na prokrvení pokožky a její prohřátí, např. při revmatických problémech
• - posilují orgány krevního oběhu (srdce, cévy, žíly)
• - zmírňují migrénu a bolesti hlavy
• - zlepšují zrak a kondici vazivových tkání

Žloutnutí listů

• - paraziti (mšice, molice atd.)
• - patrně nadmíra zalévání - přemokřená půda
• - málo živin, malý kořenáč, přesadit pokud je v kořenáči
• - zkusit přihnojit, ale opatrně

Výsev paprik

• - někdo již v polovině ledna, ale nejlépe v polovině února do 3 cm vrstvy vlhkého substrátu na teplém místě, teploty okolo +20, dbáme na to aby substrát nevyschnul, přikrýt třeba mikrotenovým sáčkem atd.
• - semena by měla vzejít do 14 dnů
• - po vytvoření základních - dvouděložných lístků se mohou přesazovat jednotlivě do kořenáčů o průměru 10 cm se substrátem
• - trvale ven na záhon, či na balkón se vysazují až po Ledových mužích a to je po 14. květnu
• - pokud ale přetrvává chladné počasí, počkáme až na jeho konec, někdy se vyplatí až po Medardově kápi - počasí okolo 8.června spojené s výrazným ochlazením
• - papriky chráníme před teplotami nad +30 stíněním skleníků apod.
• - papriky potřebují dostatek slunce (balkón obrácený k jihu se jim bude líbit)

Papriky velmi pálivé

Habanero

Papriky víceleté

Capsicum pubescens - je druh chilli papričky

Papriky jednoleté

Capsicum annuum - paprika setá (roční) vybíráme rané druhy, aby stačily dozrát v našich podmínkách


Date: 26.06.2020 - 20:18

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Inteligentní alternativa ke komplikovaným napínacím vačkovým zařízením a
bungee gumovým kabelům s háčky.
Snadné uchycení nákladu například na vozíku za auto.

**