Jaká energie je ekologická?
AD MOB
Lidé stále více uvažují zda získávání "ekologické" je opravdu ekologické.
Uveďme si pár příkladů získávání energie v současnosti a zjistíme, že každé nějak negativně ovlivňuje životní prostředí.
Uveďme si pár příkladů získávání energie v současnosti a zjistíme, že každé nějak negativně ovlivňuje životní prostředí.
- uhelné elektrárny - znečištění ovzduší, oxid uhličitý, těžba uhlí, změna krajiny, zástavba orné půdy
- plynové elektrárny = znečištění ovzduší, oxid uhličitý, zástavba orné půdy
- jaderné = jaderný odpad, možnost úniku radioaktivní látky, páry z chladících věží, zástavba orné půdy
- větrné elektrárny = velká energetická náročnost při jejich výrobě, spotřeba barev na nátěry, náklady na údržbu , relativně malý výkon, nevyrábí bez větru, relativně vysoká hlučnost, zabíjí ptáky, hyzdí krajinu, její stín snižuje výnosy na polích, zpomalení rychlosti větru v nízkých výškách
- solární elektrárny fotovoltaické = hyzdí krajinu, zabírají často úrodnou půdu, v noci nevyrábí elektřinu, jejich výroba i likvidace je energeticky/ekologicky náročná
- solární termo elektrárny zrcadlové = zábor půdy, spalují hmyz i ptactvo, které se ocitne v místě koncentrace paprsků
- termální vrty = ochlazování podzemních vrstev, možnost zemětřesení
- přílivové / odlivové elektrárny = zpomalování otáčení Země
355LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Je již jablko zralé vhodné ke sklizni
- orientuji se především podle chuti a barvy, jablko vhodné ke sklizni má již chuť, je sladké, voní, ale není ještě moučné (hubkovité, přezrálé)
Pokud odrůda je sladká, jablko již je sladké, chutné, ale ještě tuhé, sklízím... (pokud jsem očesal jablka ještě kyselá a hořká, již ve sklepě nedozrála a podržela si svou nechutnost až do jara) - po rozkrojení jablka vhodného pro sklizeň, jsou semena v jadřinci již tmavá / tmavohnědá až černá)
- dříve se určovalo dle toho, jak snadno lze jablko/stopku odlomit od větvičky.
Pokud se větvička přidržela u spojení se stopkou, stopka se pak naklonila (i s jablkem) od 90° a došlo k odlomení stopky
od větvičky, byl to další důkaz zralosti jablka.
V současnosti mají některé pozdní odrůdy tak pevné spojení stopky s větvičkou, že snadnost odlomení chce zkušenost.
- tradovalo se, že pokud táhnu za jablko a přidrženou větvičku u stopky a stopka se vytrhne z jablka, napovídá to, že
by jablko ještě mělo na stromě den či několik dnů setrvat, ale bylo to u starších odrůd,
které už dnes na zahradách téměř vymizely.
Vytržení stopky z jablka způsobí jeho rychlou zkázu.
Date: 07.10.2020 - 11:53
2 díly (hmotnostní) písku : 1 díl cementu (hmotnostní) , nebo 3 písku : 1 cementu (např. 150 kg písku : 50 kg cementu) (velmi kvalitní beton, všechna zrna písku jsou obalena cementem, beton dostatečně odolává povětrnostním vlivům)
4 až 6 dílů (kg) písku : 1 díl (kg) cementu - beton s nízkou pevností, zrna písku již nejsou dostatečně obalena cementem, povrch se začne drolit vlivem povětrnostních podmínek (voda+mráz).
Do směsi se ještě přidává plastifikátor (např. alphalith 3 BV) a voda.
Kameniva o zrnitosti 4-8 mm zvyšují pevnost betonu a pak lze snížit dávku cementu.
Jestliže si odvážíte kolik váží lopata cementu a kolik písku, je nutné objemové množství dodržovat, ne tedy do další míchačky jen na špičku lopaty cementu a pak vrchovaté lopaty písku !!!!
Na výrobu betonu se používá říční - praný písek (stříbrný, šedý), který je zbaven příměsí hlíny a dalších nečistot.
Hlína a jiné nečistoty písek znehodnotí a je pro výrobu kvalitního betonu nepoužitelný.
Vnitřní směs může obsahovat kameniva o větší zrnitosti, povrch se pak vyrovná betonem z písku o malé zrnitosti tzv. potěrákem .
Výroba betonu:
http://www.mct.cz/PDF/WEB-VYROBA%20BETONU.pdf
Míchání betonu
- ručně - na tabuli plechu či rovný beton se dá hromádka písku a v patřičném poměru cement. Hromádka se pak přehazuje na novou hromádku a zpět nejméně 5x. Přidá se voda do prohlubně ve středu hromádky a znovu se vše řádně promíchá.
- strojně - v míchačkách - čím déle, tím lépe cement obalí zrníčka písku a beton je kvalitnější, ne však déle jak 1 hodinu. Proto z domichávačů (aut s velkou míchačkou) je beton jeden z nejkvalitnějších, protože se míchá po celou dobu cesty k zákazníkovi.
4 až 6 dílů (kg) písku : 1 díl (kg) cementu - beton s nízkou pevností, zrna písku již nejsou dostatečně obalena cementem, povrch se začne drolit vlivem povětrnostních podmínek (voda+mráz).
Do směsi se ještě přidává plastifikátor (např. alphalith 3 BV) a voda.
Kameniva o zrnitosti 4-8 mm zvyšují pevnost betonu a pak lze snížit dávku cementu.
Jestliže si odvážíte kolik váží lopata cementu a kolik písku, je nutné objemové množství dodržovat, ne tedy do další míchačky jen na špičku lopaty cementu a pak vrchovaté lopaty písku !!!!
Na výrobu betonu se používá říční - praný písek (stříbrný, šedý), který je zbaven příměsí hlíny a dalších nečistot.
Hlína a jiné nečistoty písek znehodnotí a je pro výrobu kvalitního betonu nepoužitelný.
Vnitřní směs může obsahovat kameniva o větší zrnitosti, povrch se pak vyrovná betonem z písku o malé zrnitosti tzv. potěrákem .
Výroba betonu:
http://www.mct.cz/PDF/WEB-VYROBA%20BETONU.pdf
Míchání betonu
- ručně - na tabuli plechu či rovný beton se dá hromádka písku a v patřičném poměru cement. Hromádka se pak přehazuje na novou hromádku a zpět nejméně 5x. Přidá se voda do prohlubně ve středu hromádky a znovu se vše řádně promíchá.
- strojně - v míchačkách - čím déle, tím lépe cement obalí zrníčka písku a beton je kvalitnější, ne však déle jak 1 hodinu. Proto z domichávačů (aut s velkou míchačkou) je beton jeden z nejkvalitnějších, protože se míchá po celou dobu cesty k zákazníkovi.
Oxid uhličitý je velmi důležitým plynem, který potřebují rostliny
ke svému růstu. Bez oxidu uhličitého by život ve formě jak je známe
nebyl možný. Uhlík je velmi vzácná surovina a v přírodě je po něm
velká poptávka zejména v rostlinné říši, ale i živočichové je využívají
k stavbě svých těl.
Holandští farmáři zjistili, že pokud se do skleníků vhání určité množství
spalin z plynových kotelen, rostliny vykazují bujnější růst, protože mohou
snadněji získávat drahocenný uhlík pro stavbu těla a pro farmáře to
pak znamená znatelně vyšší zisk.
ke svému růstu. Bez oxidu uhličitého by život ve formě jak je známe
nebyl možný. Uhlík je velmi vzácná surovina a v přírodě je po něm
velká poptávka zejména v rostlinné říši, ale i živočichové je využívají
k stavbě svých těl.
Holandští farmáři zjistili, že pokud se do skleníků vhání určité množství
spalin z plynových kotelen, rostliny vykazují bujnější růst, protože mohou
snadněji získávat drahocenný uhlík pro stavbu těla a pro farmáře to
pak znamená znatelně vyšší zisk.
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
https://www.darky.cz/stehovaci-popruhy
**
Silikonové rukavice
Pomocník pro manipulaci s horkým nádobím a náčiním, kde hrozí popálení.
https://www.xdomacnost.cz/silikonova-kuchynska-rukavice-p-2894.html
**
Silikonové rukavice
Pomocník pro manipulaci s horkým nádobím a náčiním, kde hrozí popálení.
https://www.xdomacnost.cz/silikonova-kuchynska-rukavice-p-2894.html
Editace: 2014-08-22 08:39:28
Počet článků v kategorii: 355
Url:jaka-energie-je-ekologicka
AD
