Měřící pásmo, metr (jak se co dělá - video)
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá
- pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
- zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
- oblibu si získalo až po roce 1940
- pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
- po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
- pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
- na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
- pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
- jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
- z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
- do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
- pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
- na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají šipky - Jak se co dělá
- hra šipky má své kořeny ve středověku u anglických vojáků, kteří se bavili tím, že zapichovali šípy do sudu, ale v zimě bylo třeba se přesunout do místnosti a i šípy bylo třeba zmenšit - odtud šipky
- tělo šipky
- šipky se vyrábí z hliníkové tyče soustružením na automatu
- do jednoho konce se našroubuje plášť
- do těla šipky se vyfrézují zářezy pro stabilizační křidélka
- plášť šipky je z mosazi a soustruží se též na automatickém soustruhu
- plášť je aerodynamický opatřen na povrchu vrypy proti klouzání v prstech
- plášť profesionálních šipek je z wolframu a hráči si jej nechají dělat na míru
- do pláště se nalisuje ostrý ocelový hrot
- křidélka (letky) se vyrábějí z potištěného polyesteru
- tělo šipky se přišroubuje k plášti
- do výřezu na konci šipky se zasunou letky
Jak se dělají šipky - Jak se co dělá - video
Jak se dělají hasičské hadice - Jak se co dělá
- první hadice v 17. století z kůže, po vysušení praskaly
- přelom byly bavlněné pogumované
- polyesterové s pogumováním se používají v současnosti
- vnější část hadice - plášť musí odolat vnějším vlivům, je namočen do polymeru
- polyuretan a lepivé kuličky jsou základem pro výstelku vnitřní části hadice
- vnější hadicí se protáhne dlouhé lano
- pak se pomocí jiného lana vtáhne do něj vnitřní plášť
- nakonec se pomocí dalšího lana vtáhne třetí vnitřní trubice
- zarovnají se konce hadic a mohou se vrstvy spojit
- jeden konec hadice s připojí k parní trysce která vhání tlakovou páru do hadice
- hadice se natahuje aby se narovnaly záhyby
- horká pára rozpustí lepidlo a vrstvy se spojí
- pak se vžene do hadice studený vzduch až do doby vytvrzení lepidla
- hadice se navine na cívku
- konce hadic se opatří koncovkami pro připojení k agregátům, či spojení navzájem
- hadice se musí otestovat na vysoký tlak
- hadice se vysuší a mohou již sloužit požárníkům
Jak se dělají hasičské hadice - Jak se co dělá - video
1 m2 fotovoltaického panelu umí vyrobit 140 watt (2016) při maximálním slunečním osvitu.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
Jak stříhat vinnou révu na jaře popis a video | jak-strihat-vinnou-revu-na-jare-popis-a-video-id-678
Koncem února již někteří vinaři stříhají vinnou révu - hlavy.
Vybírají se dva zdravé výhony co nejblíže středu mezi dráty
aby se mohly snadněji vyvázat a popínat po těchto drátech.
Spodní blíže kmínku se nechává jako čípek na příští rok.
Čípek je dlouhý na dvě zdravá očka.
Nad ním zdravý šlahoun nejlépe proti čípku se zkrátí na 8 oček.
Ten bude rodit v tomto roce. V dalším roce se odstraní, nebo na
něm se bude základ pro nový čípek a tažeň.
Viz video:
**VIDEO YOUTUBE
Vybírají se dva zdravé výhony co nejblíže středu mezi dráty
aby se mohly snadněji vyvázat a popínat po těchto drátech.
Spodní blíže kmínku se nechává jako čípek na příští rok.
Čípek je dlouhý na dvě zdravá očka.
Nad ním zdravý šlahoun nejlépe proti čípku se zkrátí na 8 oček.
Ten bude rodit v tomto roce. V dalším roce se odstraní, nebo na
něm se bude základ pro nový čípek a tažeň.
Viz video:
**VIDEO YOUTUBE
Jak se dělá žula - Jak se co dělá
- žula též granit je velmi odolný, kyselým dešťům odolávající dekorativní kámen
- žula vzniká z roztaveného magmatu, který stoupá vzhůru štěrbinami v zemské kůře, jak tuhne mění se v žulu
- žuly se ukrývají pod nánosem horniny, jakmile je lom otevřen trhají se bloky 30 m dlouhé, 7 m široké odvrtáním a odtržením pomocí výbušnin
- tyto bloky se pak trhají na menší bloky 3x1,5x1,5 metru vážící 20 tun, které je možno zpracovat v továrnách
- bloky se řežou na desky kotoučovou pilou osazenou diamanty přesto je řezání velmi pomalé, rozřezání bloku trvá i 3 dny
- desky se leští brusnými hlavami
- nakonec se desky rozřežou na přesný rozměr zadaný zákazníkem
Jak se dělá žula - Jak se co dělá - video
Editace: 16.8.2018 - 12:12
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-dela-merici-pasmo-metr