Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Měřící pásmo, metr (jak se co dělá - video)


AD MOB

Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá

  • pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
  • zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
  • oblibu si získalo až po roce 1940
  • pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
  • po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
  • pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
  • na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
  • pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
  • jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
  • z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
  • do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
  • pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
  • na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov

Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video

**


350LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


165

Upevňovací karabiny | upevnovaci-karabiny-id-2355


Inteligentní alternativa ke komplikovaným napínacím vačkovým zařízením a
bungee gumovým kabelům s háčky.
Snadné uchycení nákladu například na vozíku za auto.

**
188

Německo a elektrárny na spalování uhlí | nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli


S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

69

Materiály vhodné k zateplení | materialy-vhodne-k-zatepleni-id-317


Extrudovaný polystyren (XPS)
- nízký součinitel tepelné vodivosti 0,03 W / mK
- nízká objemová hmotnost
- nenasákavost
NEVÝHODY:
- destrukce při teplotě nad 70 ° C
POUŽITÍ:
- izolace podlah, stěn, základů atd.

Perlit se vyrábí z expandovaných hornin
- snáší vysoké teploty
- je nasákavý
- používá se jako násyp nebo příměs do malt a betonu
- zlepšuje tepelnou izolaci omítek a betonů
- je odolný proti hnilobě i škůdcům


Pěnový polyetylén
- součinitel tepelné vodivosti 0,04 W / m3
- je ohebný, pružný a nenasákavý
- destrukce při teplotách nad 80 ° C
- izolace potrubí např. v plovoucích podlahách, stěnách atd.


Pěnový polyuretan
- součinitel tepelné vodivosti je 0,02 až 0,035 W / m3
- měkký polyuretan se nazývá molitan
- tvrdý pěnový polyuretan se požívá na rovné i šikmé střechy, jako hydroizolace a ochrana proti vlhkosti

Pěnové sklo ze skleněné drtě a práškového uhlí
- nenasákavé
- snese extrémní teploty
- vysoká pevnost v tlaku
- požití v místech velké zátěže izolace (střechy, terasy, zdi)

Minerální vlna z roztavených hornin buď skleněná, nebo kamenná
- skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická, lze ji stlačit, smotat
- kamenná vlna má několikanásobně větší hustotu než skleněná vlna vyrábí se ve formě desek a nemění objem
- součinitel tepelné vodivosti je 0,035 až 0,076 W / m3
- snáší vysoké teploty
- nesmí přijít do kontaktu s vodou (nasákne)
- použití na izolaci střech, stěn, potrubí, podlah

Heraklit dřevěná vlna lisovaná s cementem do desek
- výborně se na heraklit nahazuje malta - omítka
- akumuluje teplo
- nehořlavý
- pohlcuje hluk
- tepelně-izolační vlastnosti jsou horší jak u předešlých materiálů
- pro tepelnou izolaci nutno kombinovat s minerálními vlnami
202

Kam se poděl oxid uhličitý CO2? Uhlík nad zlato. | kam-se-podel-oxid-uhlicity-co2-uhlik-nad-zlato


Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?


  • uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.

  • lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)

  • další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech


  • uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)

  • obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky

  • obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)



Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?
64

Energetické štítky budov a domů | energeticke-stitky-budov-a-domu-id-254


Průkaza energetické náročnosti budovy (PENB) dale energetické štítky.
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.

Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.

Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.

Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc


Editace: 16.8.2018 - 12:12
Počet článků v kategorii: 350
Url:jak-se-dela-merici-pasmo-metr

AD
11 Share
Share
Tweet