Měřící pásmo, metr (jak se co dělá - video)

Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.

Bednění - šalunk , šaluňk se používá se používá na vytvoření formy
pro sypaní a hutnění betonu.
Většinou se konstrukce po zatvrdnutí betonu odstraňuje, ale někdy
se ponechá a to například pokud je forma zhotovena z betonových
desek, které se pak stanou součástí celého bloku.
Bednění musí být řádně zajištěno, protože tlak betonu bude s výškou
dosahovat značných hodnot a došlo by k zborcení celé konstrukce i
k smrtelným úrazům.
Konstrukce musí být vodě odolná, aby se vlhkem nerozpadla.
Musí i pod tlakem betonu držet stálý tvar.
Bednění musí dostatečně těsnit, jinak beton bude unikat mezi spárami
a budou se vytvářet dutiny v betonu, což má negativní vliv na jeho
pevnost.
Nejčastějším materiálem na zhotovení bednění jsou dřevěná prkna
o tloušťce 25 mm. Výroba takového bednění je sice pracná, ale
můžete si jej přizpůsobit na míru, jak potřebujete.
Problém je, že většinou se takové bednění nedá použít opakovaně.

Firmy v současnosti používají systémové bednění, které se
montuje z panelů, čímž se značně zvýší produktivita práce
a bednění lze použít opakovaně.
Výhodou je, že bednění je dimenzováno na předepsané hodnoty a
má stabilní kotvící prvky, ale i přesto je zapotřebí vše řádně propočítat.

Důležité je, aby bednění nebylo odstraněno před řádným zatvrdnutím
betonu na předepsanou hodnotu, jinak může dojít k praskání betonu,
nebo zhroucení zabetonované části např. stropu, což je víc než
nebezpečné.

Velká spára mezi deskami bednění umožní unikání betonu z formy
a vytváření nežádoucích dutin v betonu, čímž je betonování znehodnoceno
viz obrázek.

Past na krysy, potkany a myši.
Na bedýnku připevníme pás hladkého plechu tak
tenkého aby se ohnul pod váhou myši, která pokud
se dostane na jeho volný konec vlastní váhou způsobí
prohnutí pásku a sklouzne do plastového sudu - kbelíku, který stojí
pod koncem pásky.
Na dno kbelíku vložíme pochutiny (ořechy, špek, sálám,
pšenici atd.), myš neodolá a bude po proužku plechu,
který posypeme strouhaným sýrem,
snažit dostat se k návnadě a tím způsobí prohnutí plechu
a pokud bude plech hladký, myš již nemá šanci viz video.
Na dno kbelíku můžeme nalít milimetr stolního oleje, myš
pak nemůže vylézt po stěně ven. Kbelík pravidelně
kontrolujeme zda se v ocitl nějaký hlodavec, nebo naše kočka.

**

Jak se dělají tetra pack obaly - Jak se co dělá

• obaly tetra pack slouží k uchovávání potravin po dobu až 1 roku bez nutnosti použít konzervační prostředky
• obal tvoří především papír, který lze recyklovat
• obal se skládá z umělohmotné, papírové vrstvy a fólie
• umělohmotná vrstva zabrání prosakování tekutin
• nejdříve se vytvoří potisk na roli papíru
• pak se cívka papíru navede do laminovacího stroje, kde se vrstva papíru spojí s vrstvami umělé hmoty a fólie
• do laminovacího přístroje se zavede i tenká hliníková fólie
• teplem se vrstvy spojí a válce je slisují dohromady
• potištěný papír opatřený již všemi vrstvami se navine na velký válec
• válec se postupně navinuje na dělený válec a papír je přitom rozřezáván, takže vznikne nakolik samostatný úzkých cívek, ze kterých se pak již stříhají jednotlivé pláště samotných obalů
• malé cívky se vloží do plnícího stroje a papír prochází sterilizačním prostředím
• stroj pak svine papír do trubice
• trubici plní tekutinou (mlékem, vodou, šťávami)
• pak trubici řeže a zapečetí na jednotlivá balení

Jak se dělají tetra pack obaly - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá

• dřeváky jsou obuv s dlouhou historií
• vyrábí se většinou z topolového dřeva
• topolové se snadno tvaruje a má málo suků a tím i málo třísek zadřených
• nařežou se hranoly
• ty se soustruží na kopírovacím stroji dle šablony
• pravá i levá bota se soustruží naráz ale otáčí se protisměrně
• dutiny se tvoří na dvojité vyvrtávačce
• dřeváky se nechají vyschnout
• brousí se
• vypálí se kresby a ozdoby
• vymalují se barvami
• natřou se fermeží

Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá - video

**