Výměník tepla ekonomizér galo na kouřovod zkušenosti
Výměník tepla na kouřovod
Pozor! Většina současných tepelných spotřebičů má tak vysokou účinnost, že dodatečný výměník tepla již nepotřebují.
To znamená: Spaliny do kouřovodu / komína odcházejí natolik ochlazeny, že další schlazení v ekonomizeru
/ výměníku by vedlo k tomu, že by mohlo dojít k vracení se spalin zpět do spotřebiče / místnosti a udušení,
či ohrožení na životě obyvatel bytu / domu, kde je spotřebič umístěn.
Horký vzduch má větší objem, než studený a proto stoupá vzhůru nad chladný vzduch - čím je teplejší, tím rychleji.
Spaliny jsou navíc těžší vzduchu a proto potřebují mít teplotu tak vysokou, aby v dostatečné míře stoupaly kouřovodem do komína a dále komínem až k jeho ústí do venkovního prostoru.
Přílišným ochlazením spalin dojde k snížení jejich odvodu kouřovodem a k ohrožení života udušením osob pobývajících v místnostech, kde je spotřebič umístěn i v místnostech kam se může dostat kysličník uhelnatý / uhličitý ze spotřebiče / kamen, kotle krbu atd. při hoření / doutnání.
Výměník tepla na kouřovod dříve známý pod názvem GALO ( galo )
Zkušenosti
Kvůli výše uvedeným zkutečnostem se mi výměník tepla osvědčil jen u kamen, kde plameny odcházely / šlehaly přímo do kouřovodu a tudíž topení bylo ztrátové - rozžhavená roura do ruda.U kamen, kde byl problém zatopit a i po rozhoření měly sklon k zhasínání plamene po přechodu na ekonomický provoz, výměník hoření / spalování a odvod spalin ještě zhoršil, tudíž musel být odstraněn.
To samé platí i o příliš dlouhém kouřovodu v místnosti - spaliny se příliš ochladily a padaly zpět do spotřebiče - bránily odvodu nově vznikajících ve spotřebiči a kouř/spaliny bylo cítit v místnosti, kde byl spotřebič umístěn.
Po zkrácení kouřovodu se již problém nevyskytoval.
Date: 10.11.2020 - 11:26
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak připravit rybízový sirup za syrova
.- (čerstvě) natrhaný rybíz opereme pod tekoucí vodou (rychle chytí plíseň, proto je nejlepší jej do 24 hodin zpracovat)
- odšťavňujeme buď v elektrickém odšťavňovači, nebo v ručním mlýnku, či v malém lisu na ovoce (zde je třeba mít rozemletý rybíz a lisovat pomalu, aby rybízová kaše nestříkala ven mezi destičkami lisu, vhodné pro lisování jednoho a více 12 litrových kbelíků rybízu )
- šťávu dáme do nádoby takového objemu, aby 2x přvyšovala objem šťávy ( 10 litrů šťávy - 20 litrová nádoba)
- na 1 litr šťávy vysypeme do nádoby 1 kg cukru ( na 10 litrů 10 kg) - někdo přidává vodu do šťávy až 1,5 litru vody na litr šťávy, ale snižuje tím koncentraci suroviny i cukru a zvyšuje náchylnost šťávy k plesnivění a tím k znehodnocení - uvědomme si, že plísně, které napadají potraviny jsou vlastně houby a tudíž jsou některé druhy prudce jedovaté, zkažené zavařeniny či šťávu nekonzumujte
- přidáme konzervační přísadu, kde máme vytištěno na obale na kolik litrů šťávy postačí obsah jednoho sáčku
- můžete přidat i kyselinu citronovou
- nechejte 24 hodin odležet za občasného míchání, aby se cukr všechen rozpustil ve šťávě
- nalijte do čistých petláhví až po okraj
- pevně zašroubujte
- uložte v suchu, temnu a chladu
- výhodnost - z jednoho litru sirupu připravíte i 20 litrů limonády, tedy náklady na jeden litr limonády se pohybují mezi 1 až 2 KCZ (pokud používáte vlastní vodu a rybíz).
Nápoje vyrobené z domácího rybízového sirupu nezpůsobují nechutenství a nemají nepříjemnou pachuť na jazyku a pocit poleptání hrtanu, jako limonády z některých umělých sladidel. Některá umělá sladidla se leckdy vylučují i potem a nepříjemně páchnou.
To je škoda, že mezi sebou neválčí. Jsou chytřejší, než lidé.
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Jak nastavit senzor pohybu - časovač, stmívání, citlivost na pohyb.
- TIMER dát na minimum (abych nemusel dlouho čekat při nastavování dalších hodnot)
- LUX dát na maximum (aby snímač pracoval i ve dne, nakonec seřídím na skutečné osvětleni plochy, kdy budu chtít, aby již senzor pracoval. např. při stmívání)
- SENS. (SENSITIVE) - CITLIVOST - tímto ovladačem nastavuji citlivost. MAX+ značí že senzor reaguje do max vzdálenosti udávané výrobcem. Pokud potřebuji menší citlivost, snižuji jí otáčením ovladače směrem k -.
- Pokud nechci čekat na vypnutí časovačem, vypnu el. proud do senzoru. Po znovu-zapnutí čekám asi 5 vteřin, aby čidlo bylo plně aktivováno.
- LUX - jakmile nastane soumrak, tak nastavím ovladačem LUX intenzitu světla. Mohu tuto situaci simulovat zacloněním prostoru, ale ideální je stav, kdy již potřebuji, aby senzor sepnul. Hledám polohu, kdy již nespíná a pak pootáčím do +, dokud nesepne.
- SENS. - přezkouším ještě CITLIVOST, popřípadě seřídím, či natočím - naklopím.
- TIMER - nyní seřídím časovač. Většinou jen nepatrné pootočení (10°) způsobí prodloužení času o 1 až 2 minuty.
Vitamíny obsažené v paprice
B1, B2, C, E, A, kyselina listová, draslík, hořčík, vápník, železo, zinek a jód.
Léčivé účinky papriky
- - z pálivé se dělají přípravky na prokrvení pokožky a její prohřátí, např. při revmatických problémech
- - posilují orgány krevního oběhu (srdce, cévy, žíly)
- - zmírňují migrénu a bolesti hlavy
- - zlepšují zrak a kondici vazivových tkání
Žloutnutí listů
- - paraziti (mšice, molice atd.)
- - patrně nadmíra zalévání - přemokřená půda
- - málo živin, malý kořenáč, přesadit pokud je v kořenáči
- - zkusit přihnojit, ale opatrně
Výsev paprik
- - někdo již v polovině ledna, ale nejlépe v polovině února do 3 cm vrstvy vlhkého substrátu na teplém místě, teploty okolo +20, dbáme na to aby substrát nevyschnul, přikrýt třeba mikrotenovým sáčkem atd.
- - semena by měla vzejít do 14 dnů
- - po vytvoření základních - dvouděložných lístků se mohou přesazovat jednotlivě do kořenáčů o průměru 10 cm se substrátem
- - trvale ven na záhon, či na balkón se vysazují až po Ledových mužích a to je po 14. květnu
- - pokud ale přetrvává chladné počasí, počkáme až na jeho konec, někdy se vyplatí až po Medardově kápi - počasí okolo 8.června spojené s výrazným ochlazením
- - papriky chráníme před teplotami nad +30 stíněním skleníků apod.
- - papriky potřebují dostatek slunce (balkón obrácený k jihu se jim bude líbit)
Papriky velmi pálivé
HabaneroPapriky víceleté
Capsicum pubescens - je druh chilli papričkyPapriky jednoleté
Capsicum annuum - paprika setá (roční) vybíráme rané druhy, aby stačily dozrát v našich podmínkáchDate: 26.06.2020 - 20:18
Editace: 18.11.2020 - 09:18
Počet článků v kategorii: 364
Url:vymenik-tepla-na-kourovod-zkusenosti