Sáček do vysavače s ponožkou pro snadné hledání nasátých předmětů hubice z brček

Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá

Co uvidíte:

• míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
• míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
• uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
• kuličky se obalí lepidlem
• jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
• pak se omotá další přízí 3 pramennou
• pak se přidá ještě další vrstva
• vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
• vrstvy vláken se napustí lepidlem
• 48 hodin se suší
• plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
• na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
• na míčku je 108 stehů
• výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden

Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Výměník tepla na kouřovod

Pozor! Většina současných tepelných spotřebičů má tak vysokou účinnost, že dodatečný výměník tepla již nepotřebují.
To znamená: Spaliny do kouřovodu / komína odcházejí natolik ochlazeny, že další schlazení v ekonomizeru / výměníku by vedlo k tomu, že by mohlo dojít k vracení se spalin zpět do spotřebiče / místnosti a udušení, či ohrožení na životě obyvatel bytu / domu, kde je spotřebič umístěn.

Horký vzduch má větší objem, než studený a proto stoupá vzhůru nad chladný vzduch - čím je teplejší, tím rychleji.
Spaliny jsou navíc těžší vzduchu a proto potřebují mít teplotu tak vysokou, aby v dostatečné míře stoupaly kouřovodem do komína a dále komínem až k jeho ústí do venkovního prostoru.
Přílišným ochlazením spalin dojde k snížení jejich odvodu kouřovodem a k ohrožení života udušením osob pobývajících v místnostech, kde je spotřebič umístěn i v místnostech kam se může dostat kysličník uhelnatý / uhličitý ze spotřebiče / kamen, kotle krbu atd. při hoření / doutnání.

Výměník tepla na kouřovod dříve známý pod názvem GALO ( galo )

Zkušenosti

Kvůli výše uvedeným zkutečnostem se mi výměník tepla osvědčil jen u kamen, kde plameny odcházely / šlehaly přímo do kouřovodu a tudíž topení bylo ztrátové - rozžhavená roura do ruda.

U kamen, kde byl problém zatopit a i po rozhoření měly sklon k zhasínání plamene po přechodu na ekonomický provoz, výměník hoření / spalování a odvod spalin ještě zhoršil, tudíž musel být odstraněn.

To samé platí i o příliš dlouhém kouřovodu v místnosti - spaliny se příliš ochladily a padaly zpět do spotřebiče - bránily odvodu nově vznikajících ve spotřebiči a kouř/spaliny bylo cítit v místnosti, kde byl spotřebič umístěn.
Po zkrácení kouřovodu se již problém nevyskytoval.
Date: 10.11.2020 - 11:26

Jak se dělají kleště - Jak se co dělá

• kleště vynález z doby zhruba 2000 let př.našim letopočtem
• na řeckých malbách bohové v kovárně používají kleště
• kleště dodnes používají zejména kováři, zámečníci, instalatéři, mechanici, ale i lékaři
• kleště se skládají z rukojetí, nýtu a čelistí
• díly kleští se formují v bucharu z rozžhaveného prutu ocele
• výkovek se vloží do lisu kde se odstřihnou přebytky
• na čelistech se vyfrézují zuby
• oba díly se izotermicky kalí při teplotě přes 800°C 2 hodiny
• pak se ponoří do studené vody pro stejnoměrné zakalení
• zuby čelistí se laserově zpevní
• oba díly se snýtují
• vše se obrousí do hladká kromě rukojetí
• laser gravíruje logo
• konce rukojetí se ponoří do tekutého vinylu
• pak se vloží do pece pro vytvrzení vinylu

Jak se dělají kleště - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Kupte si hrnec jak s termostatem, tak i s časovačem, tepelně izolovaný (dvojitá stěna, jako u termosky) šetří elektřinu.
Současné hrnce mají i display kde můžete vidět stav procesu zavařování a drží lépe zvolenou teplotu.
Před prvním použitím čtěte pečlivě návod výrobce, pokud předepisuje vyvaření hrnce 15 minut tak je proveďte,
ale někdy při prvním použití dojde k vypalování nějakých látek takže v místnosti bude asi pěkný smrad,
dobré provádět na verandě či dvorku. Při dalším použití už smrad nebyl cítit.

Sklenice někdo dává jen na dno do jedné vrstvy i když některé hrnce mohou mít i více sklenic nad sebou.
Zdá se že spodní se nejvíce prohřívají a horní pak již nejsou tak sterilizované.
Vody dávám do zavařovacího hrnce tolik, aby dosahovala do 3/4 výšky sklenice.
Nenechávejte horkou vodu v hrnci a do ní nevkládejte studené sklenice jinak popraskají!
Vodu před novou dávkou zchladím na +30 částečným vypuštěním horké a přidáním studené.



Teplotu můžete poprvé zkontrolovat i teploměrem na zavařování, abyste mohli zjistit případnou odchylku,
u mně naměřil lihový teploměr více o +2 stupně, ale pak teplotu držel přesně po celou dobu zavařování.
Bylo mi poraděno, že nechat o něco déle sklenice zavařovat než je předepsáno, ale to bude asi
u starších typů hrnců, kdy například ohřeje na +80 a znovu sepne při +70, pak je výsledná teplota
+75 a tím pádem je nutné déle nechat sterilizovat.

Po skončení procesu se má horká voda vypustit do kovové nádoby a sklenice nechat vychladnout v hrnci,
nebo pokud chceme znovu zavařovat, tak vyndat sklenice na ručník a pak je překrýt dalším ručníkem,
aby velmi pomalu chladly a nepukaly.

Video zavařování třešní návod recept tutoriál diskuse
**VIDEO YOUTUBE

Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.

Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.