Pomůcky pro zahrádkáře
AD MOB
Roubovací nůžky Cepistar.
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají keramické nože - Jak se co dělá
- Japonsko dávnověká tradice mečířů a mistrů ostrých čepelí
- jedna firma na ostrově Kyushu - Kjúšú začala vyrábět čepele z keramiky
- keramické nože nahrazují nože z nerez oceli
- výhody keramický čepelí: nereziví, chemicky odolný, netupí se, nevznikají skvrny na něm, neabsorbuje pachy, neničí vitamíny
- keramika čepelí je na druhém místě v tabulce tvrdosti za diamantem
- v Západní Austrálii na předměstí Perthu se nachází důl Dardanab
- těží se v něm zirkon - hlavní složka pro keramické čepele
- zirkon je třeba vyrýžovat na obřích strojích z namleté horniny
- těžší sedimenty se pak elektromagneticky třídí a znovu rýžují
- čistý zirkon putuje do Číny na další zpracování
- pak zirkon putuje do japonského města Sendaj do firmy Kyocera - výroba keramických nožů
- zde se prášek zirkonia naformuje ve vysokotlakém lisu
- pod tlakem 300 tun se vylisuje tvar nože velmi křehké
- výlisky nožů se tvrdí v ohni při 1400°C 48 hodin a dosáhnou extrémní tvrdosti
- nože je třeba nabrousit a to provádí profesionální mistři
- nože se brousí na kotoučích pokrytých diamantovým prachem
- do nožů se přimíchává kov aby byly odhaleny v detektorech
Jak se dělají keramické nože - Jak se co dělá - video
Jak se dělá stavební dříví - Jak se co dělá
- dříví provází člověka na jeho cestě od samotného počátku
- nejdříve asi, jako nástroje a nářadí, pak jako součást staveb a strojů
- zpracování dříví bylo velmi namáhavé a v současnosti je lidská dřina nahrazena převážně stroji
- stromy se před úpravou na stavební dříví nechají 20 minut máčet pro odstranění nečistot a změknutí kůry
- kmen dále putuje do odkornovačce, kde je zbaven kůry mezi rotujícími válci s hroty
- klády se řežou na pilách zvaných katr, jsou to dlouhé ploché pásy vertikálně uchycené se zuby, nebo na kotoučových pilách
- klády se rozřežou na trámy, fošny, latě, desky libovolné síly (záleží na kvalitě a průměru kmene)
- vše se třídí a kontroluje dle jakosti, provoz může být plně automatizován
Jak se dělá stavební dříví - Jak se co dělá - video
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá
- pilky mohou být lupenkové, ocasky, pásové, kotoučové, pilky na kov a další dle účelu
- listy pilek na kov se vyrábí z ocelových slitin
- z plechu se vystřihne tvar plátku
- plátky se položí vedle sebe a vyfrézuji se zuby na všech najednou
- v dalším stroji se zuby střídavě mírně vyhnou, aby řez byl o něco širší, než tloušťka listu pily
- průchodem listu po indukční cívkou se zuby rozžhaví na 1200°C a nechají zchladnout na vzduchu a tím se zakalí - budou tvrdší
- pak se plátky někdy i barví a označí
- dále se vyrobí rám pilky v otáčivé stroji, kde se automaticky provedou jednotlivé operace
- list se vloží do rámu a pomocí šroubu s křídlovou maticí se napne
Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá - video
Co je to fotovoltaická fasáda?
Fotovoltaická fasáda je využití plochy fasády objektu k výrobě elektrické energie pomocí fotovoltaických článků - panelů.
První fotovoltaická fasáda v České republice byla instalována na jižní fasádu hotelu Corinthia Panorama Hotel
v Praze.
Fotovoltaickou fasádu instalovala firma Solartec.
Fotovoltaická fasáda na panelovém domě - paneláku
Jak by mohl vypadat panelový dům, obložený fotovoltaickou fasádou.
Fasáda by bránila přehřívání a vyráběla elektrický proud

Editace: 1564034888
Počet článků v kategorii: 364
Url:pomucky-pro-zahradkare-id-2339
AD