Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Uhlík je pro život na Zemi nenahraditelný


Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

spotreba-oxidu-uhliciteho-oceany-a-vegataci-souse

326LW NO topic_id



Další témata ....(Topics)


30

Jak na peťour maloúborný | jak-na-petour-malouborny-id-189


synonyma: pěťour malokvětý

slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.

Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.



Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD



Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.

Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122


Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
188

Německo a elektrárny na spalování uhlí | nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli


S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

256

Koblihy (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-koblihy


Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá

  • koblihy dříve masné pečivo se smažily ve vepřovém sádle
  • holandští přistěhovalci je přivezli do Ameriky, tehdy měly tvar koule
  • přišlo se na to, že pokud se ze středu část těsta odstraní, kobliha se lépe propeče a tak vznikly vdolky
  • vdolky známe kynuté a třené
  • třené vdolky se dávkují přímo z trysek do horkého oleje a smaží se 1,5 minuty
  • Kynuté vdolky:
  • hnětací stroj vypracuje těsto
  • pak se vytvoří placka
  • vyválí se na tloušťku 2cm
  • posype se skořicí a svine v roládu
  • práškový škrob z kukuřice zabrání přilnutí těsta na krájecí nože
  • nastříhané koblihy jdou do kynárny na 20 minut kde obsažené kvasnice těsto nakynou
  • koblihy se smaží 2 minuty v oleji, automat je i obrátí v polovině cesty smažící pánví
  • po opuštění smažící pánve se koblihy zalijí polevou, kterou vzduch odfoukne a zůstane tak jen tenká vrstva na koblize

Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá - video

187

Zákaz klasických žárovek a vliv na spotřebu energie | zakaz-klasickych-zarovek-a-vliv-na-spotrebu-energie


Proč se neprojeví zákaz používání klasických žárovek na spotřebě energie? Jak se takový zákaz může negativně projevit na životním prostředí a na zaměstnanosti obyvatelstva?
- elektřina spotřebovaná na osvětlení se podílí zhruba 2% na celkové spotřebě elektřiny
- na klasické žárovky tak připadalo ne více než 1% (zbytek byly zářivky)
- největším žroutem elektřiny v domácnostech je vytápění ( v zimních měsících i 100 kW za den)
- abyste 100 kW prosvítili za jednu hodinu 60 W žárovkami, museli byste v domácnosti rozsvítit 1 666 žárovek
- rychlovarná konvice má příkon 2000 W
- průtokové ohřívače 2000 až 3000 W
- přímotopy 2000 W a více
- žehličky 2000 až 2500 W

Vidíme, že žárovky nejsou hlavní příčinou vysoké spotřeby elektřiny a jejich zákaz se nemůže promítnout na spotřebě elektřiny.
Navíc svítí přirozeným světlem, ze kterého se tak rychle neunaví oči a nezačnou bolesti hlavy.
V zimním období, kdy jsou především používány, zároveň ohřívají vzduch v místnosti, takže se nemusí tolik topit přímotopem. Žárovky jsou mnohem ekologičtější než zářivky, protože neobsahují jedovatou rtuť, kterou obsahují zářivky a výbojky. Pokud zářivky neskončí ve sběrnách nebezpečného opadu znamenají vážné riziko pro životní prostředí.

Proč by stát neměl zasahovat do tržního ekosystému?
Problém je nejistota výrobců elektrospotřebičů v tom, že nevědí, který výrobek bude zakázán příště. To nahrává mimo evropským zemím, kam výrobci těchto spotřebičů odcházejí a přemísťují tam svou výrobu a tím pomáhají zvýšit zaměstnanost, národní důchod i blahobyt v těchto zemích na úkor EU.
293

Rostlinný olej (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-rostlinny-olej


Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá

  • rostlinný olej se získává lisováním převážně semen a plodů rostlin
  • hlavní plodiny pro výrobu rostlinného oleje jsou slunečnice, kukuřice, bavlník, sojové boby, len, konopí, sezam, canola (brukev řepka), kanolový olej
  • Lisování za studena:
  • jen malé podniky používají tuto technologii, ale olej je světlejší a chutnější
  • semena slunečnice se nasypou do nízkotlakého lisu
  • teplota při lisování nepřesáhne 40°C, odtud tedy název "lisování za studena"
  • na lisování se používá vřetenový lis a je třeba bedlivě hlídat teplotu vznikající lisováním, aby olej nebyl znehodnocen
  • ze 100 kg semen slunečnice se získá 38 litrů oleje vysoké kvality
  • zbytky po lisování - pokrutiny - jsou používány, jako krmivo pro hospodářská zvířata
  • po lisování se olej filtruje
  • olej uchováváme ve skleněných tmavých láhvích, aby nebyl znehodnocen - plastové láhve jsou naprosto nevhodné

Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá - video



Editace: 2016-01-29 10:46:04
Počet článků v kategorii: 326
Url:uhlik-je-pro-zivot-na-zemi-nenahraditelny
Share
Share
Tweet