Olej na teakové dřevo

Užitečný objem bubnu automíchače.
Automíchač - domíchavač betonové směsi může zpravidla přepravit
objem do 9 m3 - devět metrů krychlových, kubických.

Dosah transportního zařízení automíchače: asi 14 metrů

Kubík betonu cena: 2013 s DPH asi 2000 korun.

Kubík betonu váha: 2500 kg/m3 (od 400 do 6000 kg)

Grafické znázornění užitečného objemu míchačky automíchače betonu.

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

BIOLIT gel proti hlodavcům
Gely jsou vhodné tam, kde je nežádoucí roznášení jedovatých granulí
hlodavci po objektu, kde byl přípravek aplikován.

Lanirat PG - granule k hubení hlodavců
Rodenticidní nástraha ve formě červeně zbarvených granulí určená k hubení škodlivých hlodavců (potkan, krysa, myšice a myš domácí) v uzavřených objektech jako jsou chaty, kolny, bytové prostory, sklepy, půdy apod.

Kumatox G granulovaný jed na potkany a myši
Kumatox G - granule 300g Rozsah použití: granulovaná požerová nástraha modře zabarvená, určená k hubení potkanů, krys a myší domácích v prostorách hospodářských a obytných objektů. Obsahuje chuťový odpuzovač pro lidi. Používá se bez dalších úprav.
Návod k použití:nástrahy se pokládají na místa největšího výskytu hlodavců, do blízkosti jejich nor, obvyklých zdrojů potravy a vody a na cestičkách k nim. Hromádky granulí se kladou na nepropustné misky

RATIMOR granule na myši
Požerová nástraha k jednorázovému hubení potkanů, krys a myší domácích.
Rodenticidy jsou pesticidy určené k hubení hlodavců, také se používá termín deratizace.
Rodenticid ve formě granulí s aktivní látkou bromadiolonem určený k hubení myši domácí a černých nebo šedých potkanů.
Přednosti:
* Vysoká účinnost v malém množství rodenticidu
* Menší nebezpečí pro necílové druhy (psi, kočky, domácí zvířata) díky přidané látce Bitrex (chuťový odpuzovač pro necílové druhy jako jsou psi, kočky, a jiní domácí mazlíčci)
* dodán BHT (mumifikátor), který způsobuje 'vysušení" uhynulého hlodavce

Effect Rodent granule
Požerová nástraha k jednorázovému hubení potkanů, krys a myší domácích.

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.

Stále více občanů, kteří si uvědomují že ceny energií budou
jen stoupat vzhůru volí jako jedno z řešení stát se energeticky
nezávislým nákupem vlastních pozemků, na kterých pak
pěstují rychle rostoucí dřeviny (Japonský topol, Vrba bílá, šťovík atd.).
Nejen že si zajistí vlastní spotřebu pro vytápění a výrobu elektřiny,
ale mohou i výhodně prodávat přebytky - dřevo zpracované na štěpku.
Ceny pozemků jsou relativně stále ještě na velmi nízké úrovni
(vždyť na hektar zemědělské půdy dříve rodina mnohdy šetřila,
celý život a dnes jej můžete koupit za tři výplaty).
Nebude tomu, ale tak nadále a ceny půdy porostou s tím, jak
lidé pochopí, že investovat do pozemků je ta nejlepší
investice a cesta stát se nezávislým na cenách energie.

Obrázek sazenic Japonského topolu:

Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_topol