Náklady na pěstování bio brambor - celkový rozpočet dle dlouholetých zkušeností
AD MOB
Cena vypěstování 1 kg bio zemáků - brambor - vše pokud možno ručně - 100m2 - 1 ar - 1 hod. práce 250 kcz
Výpočet
Náklady
3 400 - bio kravský hnůj 200kg1 000 - dovoz bio hnoje
2 500 - rytí (10 hod. * 250 kcz)
1 250 - zakoupení sadbových brambor - 30 kg na ar
5 000 - sázení, okopávání, hrobkování
2 500 - obírání mandelinky a škůdců
3 000 - vykopání, sklizeň brambor
1 000 - vyhrabání suchého plevele a zasetí hořčice, jako zelené hnojení
500 - pokosení hořčice a příprava na rytí
20 150 kcz - celkové náklady
150 kg výnos - sklizeno
134 kcz - náklady na vypěstování 1 kg bio brambor
Zisk
2 250 - zisk z případného prodeje, bez nákladů na přepravu k zákazníkoviZtráta
17 900 - celková ztrátaDate: 14.08.2020 - 13:20
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus)
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu
Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.
Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.
Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.
Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD
Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.
Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole
Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.
Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení
Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.
Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.
Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu
Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.

Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.

Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.

Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD
Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.

Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole

Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.

Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení


Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.

Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.

Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
Duvilax ( BD-20 - označení ) je příměs do stavebních směsí
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:
Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:
- zpracovatelnost směsi
- přilnavost
- pružnost
- konečnou pevnost
- snižuje propustnost vody
Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html
Lepení upadlé obklady, obkladačky, kachličky
. Pokud máte doma jen stará švestková povidla, dají se použít.Natřete tenkou vrstvu na kachličku a přiložte na původní místo.
Popřípadě místo očistěte a odstraňte výčnělky, které brání dosednutí obkladu do původní úrovně.
Lepení na staré, ale stále velmi pevně držící obklady
se provádí například pomocí lepidla na obklady ZWALUW.Pokud budete chtít po vytvrzení lepidla novou obkladačku odstranit, vytrhne sebou i obkladačku pod ní, nebo její část v místě lepeného spojení.
Pokud chcete, aby znovu vložený obklad hezky vypadal
bude nejlepší z místa odpadlé kachličky odstranit staré pojivo pomocí kladiva a sekáče (majzlu), nanést nové lepidlo na obklady a obklad přilepit.Tekuté hřebíky a obklady
Použití tekutých hřebíků je vyznačeno výrobcem a většinou je třeba kvalitní podkladový materiál, jako například beton, cihle atd.Proč? Protože samotná vápenná omítka se drolí a není dostatečné pevná takže dojde k vytržení penetrované části lepidlem s omítky a to se nám líbit nebude. Samozřejmě lehký předmět, jako obrázek držet bude a tekutý hřebík pak svůj účel splní k i na omítce.
Jak zlikvidovat plevel na chodníku a to ekologicky
Postup:- do rozprašovače se dá bílý ocet a za slunného počasí, se postříkají
listy rostlin
- ocet možno ředit 1 díl octu na 3 díly vody
- možno přidat i kuchyňskou sůl pro vyšší účinek a to 1 díl
- lžíci přípravku na mytí nádobí, pro lepší smáčivost
Vroucí voda se solí
Rozpustíme sůl ve vodě - nasycený roztok - dokud se rozpouští,tak přidáváme sůl.
Uvede se do varu a horkou vodou se polijí spáry s plevelem.
Jiný postup s využitím močoviny
- močovinu rozpouštět v potřebném množství vody, např.v plastové konvi i několik dnů, až se roztok řádně nasytí
a další močovina se již nerozpouští. Nechat ještě tři dny
odstát a polít tímto roztokem spárky mezi kachlíky, kde
bují plevel.
Vysokotlaký čistič odstraní i trávu mezi dlaždicemi
Vysokotlaké čističe si poradí s drobnou trávou mezi dlaždicemitaké, ale vyplaví i těsnící písek, proto je třeba jej pak
doplnit - např. keramický pískem.
Date: 20.06.2020 - 16:33
Editace: 16.8.2020 - 11:22
Počet článků v kategorii: 364
Url:naklady-na-pestovani-bio-brambor-celkovy-rozpocet-dle-dlouholetych-zkusenosti
AD