Náklady na pěstování bio brambor - celkový rozpočet dle dlouholetých zkušeností

Tepelný výměník vzduch voda se skládá ze závitů měděné trubičky,
kterou protéká voda. Kolem závitů trubičky proudí horký vzduch,
který předává teplo kapalině v trubičce.

**

Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.

Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů  mnohem více.

Extrudovaný polystyren (XPS)
- nízký součinitel tepelné vodivosti 0,03 W / mK
- nízká objemová hmotnost
- nenasákavost
NEVÝHODY:
- destrukce při teplotě nad 70 ° C
POUŽITÍ:
- izolace podlah, stěn, základů atd.

Perlit se vyrábí z expandovaných hornin
- snáší vysoké teploty
- je nasákavý
- používá se jako násyp nebo příměs do malt a betonu
- zlepšuje tepelnou izolaci omítek a betonů
- je odolný proti hnilobě i škůdcům


Pěnový polyetylén
- součinitel tepelné vodivosti 0,04 W / m3
- je ohebný, pružný a nenasákavý
- destrukce při teplotách nad 80 ° C
- izolace potrubí např. v plovoucích podlahách, stěnách atd.


Pěnový polyuretan
- součinitel tepelné vodivosti je 0,02 až 0,035 W / m3
- měkký polyuretan se nazývá molitan
- tvrdý pěnový polyuretan se požívá na rovné i šikmé střechy, jako hydroizolace a ochrana proti vlhkosti

Pěnové sklo ze skleněné drtě a práškového uhlí
- nenasákavé
- snese extrémní teploty
- vysoká pevnost v tlaku
- požití v místech velké zátěže izolace (střechy, terasy, zdi)

Minerální vlna z roztavených hornin buď skleněná, nebo kamenná
- skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická, lze ji stlačit, smotat
- kamenná vlna má několikanásobně větší hustotu než skleněná vlna vyrábí se ve formě desek a nemění objem
- součinitel tepelné vodivosti je 0,035 až 0,076 W / m3
- snáší vysoké teploty
- nesmí přijít do kontaktu s vodou (nasákne)
- použití na izolaci střech, stěn, potrubí, podlah

Heraklit dřevěná vlna lisovaná s cementem do desek
- výborně se na heraklit nahazuje malta - omítka
- akumuluje teplo
- nehořlavý
- pohlcuje hluk
- tepelně-izolační vlastnosti jsou horší jak u předešlých materiálů
- pro tepelnou izolaci nutno kombinovat s minerálními vlnami

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá

• náplň tužky je tuha, tedy grafit, což je uhlík
• grafit objeven v polovině 16. století v Anglii
• 1795 - grafit vypálený s hlínou - různá tvrdost tužky
• dřevo pro tužku musí být snadno ořezávatelné, ale zároveň pevné
• Výroba tužky - technologie:
• do destiček se vyfrézují drážky pro tuhu a vyplní se pružným pojivem, aby se tuhy snadno nelámaly
• stroj uloží do každého žlábku destičky tuhu
• tuha je grafit s hlínou vypáleny při teplotě přes 800°C
• pastelky mají tuhu z vosku, hlíny a barviva
• na destičku se přiloží identická destička se žlábky, tak aby tuhy byly uprostřed mezi destičkami a zatíží se do doby než lepidlo slepí obě destičky dohromady
• pak se destičky rozřežou na jednotlivé tužky
• tužky se dále opracují například do šesti hranu tak, že stroj vytvoří drážky s profilem tří horních ploch shora a to samé ze spodku a tužky se pak oddělí od sebe
• tužky barví se a lakují
• některé se na konci opatří gumou která je nalisována do hliníkového obalu
• tužky se označí dle druhu tvrdosti a textem
• další stroj je ořeže a uloží do obalu

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá - video

**