Lepicí záplata na kbelíky hadice plasty

Jak se dělají tmely - Jak se co dělá

• tmely slouží na utěsňování spár, oken, podlah, nebo na vyplňování prohlubní atd.
• tmely se rozlišují dle složení na latexové, akrylové, silikonové, asfaltové atd.
• Výroba akrylových tmelů:
• smísí se voda s proti plísňovými složkami a složkami, které pomáhají odolávat chladnému počasí
• pak se přidá asi 700kg syntetické pryskyřice
• plastifikátor je přísada, která udrží tmel vláčný
• tmely se také mohou barvit na určitý barevný odstín
• vše s míchá 15 minut
• dávka se testuje tak, že vzorek se nechá ztuhnout a po týdnu se zkouší na ohyb, až pak se může plnit dávka do plastových pístových pump - tub
• akrylové tmely vydrží díky pryskyřici až 30 let
• Jak vytvořit efekt zamrzlého skla:
• nakreslete vzor na papír
• přiložte sklo a na něj pomocí tmelu obtáhněte obrysy
• tmel za 48 hodin zatuhne a vytvoří mřížku
• nyní se průhledná místa mezi mřížkami vyplní silikonem, aby vypadala jako led můžeme silikon rozprostřít gumovou rukavicí, či ocelovým kartáčem

Jak se dělají tmely - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Máte jen jednu aku vrtačku?
Sklopný nádstavec může obsahovat například vrták
a bit-křížový šroubovák.
Stačí jen povytáhnout a otočit o 180°.
Je to rychlejší, než stále měnit vrták za bit šroubováku.

https://geartop.store/products/20pcs-se


Rohový nástavec na vrtačku
Potřebujete vrtat v tísněních prostorech, kde je to s běžným šroubovákem zcela nemožné? Tento vychytaný nástavec na vrtačku vám to umožní! Vrtání je umožněno pod úhlem 90°. Předností nástavce je snadná manipulace a především ulehčení práce.
https://www.bestdarky.cz/rohovy-nastavec-na-vrtacku-p-8243.html

**VIDEO YOUTUBE

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.