Prestige černé obuv z tržnice recenze
Prestige černé po měsíci nošení
Pod dojmem, že kvalita obuvi s tržnice se výrazně zlepšila, byly zakoupeny boty Prestige, černé barvy.Ale po měsíci nošení praskly a začaly se odlepovat podrážky.
Date: 02.03.2020 - 10:49
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
O vodíku se hovoří, jako o palivu budoucnosti,
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá
- rostlinný olej se získává lisováním převážně semen a plodů rostlin
- hlavní plodiny pro výrobu rostlinného oleje jsou slunečnice, kukuřice, bavlník, sojové boby, len, konopí, sezam, canola (brukev řepka), kanolový olej
- Lisování za studena:
- jen malé podniky používají tuto technologii, ale olej je světlejší a chutnější
- semena slunečnice se nasypou do nízkotlakého lisu
- teplota při lisování nepřesáhne 40°C, odtud tedy název "lisování za studena"
- na lisování se používá vřetenový lis a je třeba bedlivě hlídat teplotu vznikající lisováním, aby olej nebyl znehodnocen
- ze 100 kg semen slunečnice se získá 38 litrů oleje vysoké kvality
- zbytky po lisování - pokrutiny - jsou používány, jako krmivo pro hospodářská zvířata
- po lisování se olej filtruje
- olej uchováváme ve skleněných tmavých láhvích, aby nebyl znehodnocen - plastové láhve jsou naprosto nevhodné
Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá - video
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
Poznatky o dalekohledech
Pohled na Slunce přes dalekohled (bez příslušných clon a filtrů) vede téměř k okamžité slepotě!Stručný obsah
- na běžné pozorování přírody levné kapesní mono, nebo binokuláry 12x25 např. od firmy Levenhuk
- pro profesionální pozorování přírody v ruce binokuláry 8x56 Meopta, Levenhuk, Nikon apod.
- pro profesionální pozorování přírody se stativem pozorovací dalekohledy
- pro začínající astronomy dětské do 100 euro - 2 500 korun (v případě nezájmu o pozorování se prodají s minimální ztrátou)
- pro pokročilé astronomy objektiv minimálně s průměrem 70mm!
Nejlepší značky teleskopů
Pozor, většina předních světových výrobců má i levné výrobky, ale kvalita se projeví až s cenou!- Orion United Kingdom (Velká Británie) telescope www.orionoptics.co.uk
- Gskyer (Německo-Čína) gskyer.com
- Celestrom www.celestron.com (levné výrobky nemají dobrou pověst)
- Sky-Watcher skywatcher.com zakladatel pochází z Tchaj-wanu
- Meade www.meade.com/telescopes.html
- Bresser původně německá, dnes dceřiná společnost (Meade) bresser.de/c/en/bresser-gmbh/company-profile/
- Levenhuk levenhuk.cz
- Meopta ČR, jeví se, že vyrábí jen dalekohledy špičkové úrovně zatím chybí astronomické teleskopy eshop.meopta.cz/dalekohledy/
Zaostření binokulárního dalekohledu (dva objektivy - myslivecký)
- zavřeme pravé oko (tam kde je dioptrická korekce na okuláru) a zaostříme na předmět hlavním zaostřovacím prvkem, který se nachází někdo uprostřed, mezi dvěma tubusy dalekohledu a to pouze jen pro levé oko, které máme přiloženo k levému okuláru
- pak levé oko zavřeme a díváme se do pravého tubusu pravým okem
- doostříme jej již jen pomocí dioptrického kroužku na okuláru pro pravé oko
- nyní otevřeme obě oči, díváme se na objekt oběma očima a zkontroluje zda je vše v pořádku a pokud ne, tak celý postup zopakujeme
Zásady před koupí dalekohledu:
- začíná se od levného, víceúčelového (například v Lidlu mívají levné monokulární dalekohledy, velmi skladné, vejdou se do kapsy, cena kolem 10 euro - 250 korun tolik nebolí, pokud dotyčný ztratí zájem o pozorování a taková kukátka najdou uplatnění při procházkách v přírodě atd.)
- pro pozorování přírody, bez stativu-stojanu, jsou velmi vhodné a levné
kapesní dalekohledy 12x25 z lidl-shop.cz pro děti, ale vyhrají si i rodiče
- nebo mnohem dražší a těžší dalekohledy pro myslivce 8x56,
což značí 8x zvětšení a 56mm průměr objektivu. Vyšší zvětšení nezajistí kvalitnější obraz, protože se nám třesou ruce a to se projeví tím, že oko již není schopno chvějící se zvětšený obraz řádně vyhodnotit. - trpělivost přináší růže (neunáhlit se, pokud zájem přetrvává několik měsíců, je možno se podívat po lepším zařízení)
Astronomie
- pro začátečníky v astronomii lze zakoupit dětské dalekohledy za rozumnou cenu (znovu si rodiče ověří zda zájem o pozorování je opravdový a nezrujnuje to jejich kasu. Navíc, levné dalekohledy lze prodat s menší ztrátou jak velmi drahé)
- dalekohled ihned po koupi ztrácí až 40% na ceně (u levného do 2 000 ká to tak nebolí,
ale u dalekohledu za 50 000 je to už bolestivé.
Má to však výhodu, že můžete koupit zánovní dalekohled vysoké kvality v bazaru za téměř poloviční cenu)
Pojmy a základní popis astronomických teleskopů
- čím větší průměr objektivu (apertura v mm), tím větší zvětšení může dalekohled dosáhnout a tím větší světelnost - Aperture ratio (f/)
- světelnost roste s průměrem objektivu a klesá se zvětšením objektu
- čím větší světelnost, tím lépe, tím jasněji se bude jevit pozorovaný objekt
- dosah magnitudy, hvězdné velikosti - limit value (mag) - čím vyšší číslo, tím menší (vzdálenější) objekty můžeme pozorovat
- minimální průměr objektivu 70mm - pokud to myslíme s astronomií vážně a jsme pro věc zapáleni, tak 70mm objektiv bude pro začátek minimum, dovolí totiž zvětšení až 140x s tím, že nejlepší výsledky budou při zvětšení 45x
- maximální možné zvětšení získáme když průměr objektivu v milimetrech násobíme 2x
objektiv 150mm x 2 = 300x zvětšení (kvalita obrazu však již nebude tak vysoká jako při optimálním zvětšení - málokdy je možno využít maximální zvětšení, proto je lépe sledovat hodnotu optimálního zvětšení)
- optimální (nejvhodnější) zvětšení jsou 2/3 průměru objektivu např.
objektiv 150 mm / 3 x 2 = 100x zvětšení (můžeme tak odhadnout, jestli dalekohled bude vhodný pro naše účely)
- zvětšeni 30x - pro základní pozorování hvězdokup, jasných mlhovin a jiných nepříliš jasných objektů.
- zvětšeni 25x - minimum pro pozorování Saturnových prstenců
- optimální zvětšení pro pozorování planet od 120x zvětšení
- 150mm objektiv dovolí max. zvětšení až 300x a sledovat:
- dvojhvězdy, vzdálené od sebe méně než 1 úhlová vteřina.
- dosah magnitudy až 14.
- Měsíční struktury menší než 1,8 km v průměru.
- prachové bouře na Marsu.
- až 7 satelitů Saturnu.
- spoustu malých planetek.
- mnoho kulových hvězdokup je rozlišeno po jednotlivé hvězdy až do centra.
- mnoho detailů mlhovin a galaxií.
- pro pozorování povrchu Měsíce optimální zvětšení od 120x do 200x
- nekvalitní dalekohledy sice zvětší objekt X krát jak mají uvedeno na obalu, ale zvětšený objekt bude spíše připomínat rozmazaný flek
- váha - hmotnost- hvězdářské dalekohledy mohou dosahovat značných hmotností (i 10 a více kg), foto na internetu nic neříká o jeho váze (s těžkým dalekohledem nebude tak jednoduché vyrazit na pozorování noční oblohy za město)
- drahý dalekohled je nutno vidět při koupi, zkontrolovat všechny části dle seznamu dílu, zkontrolovat balení, zda nebylo poškozeno, škrábance, oděrky, prach na součástech značí, že je nutno se výrobku vyhnout)
- drahý dalekohled kupujte s člověkem, který tomu rozumí - ideální je, když už někdo takový dalekohled má a Vy si jej můžete vyzkoušet a víte do čeho jdete
- Čočkový (refraktor) dalekohled
+ méně náchylný na otřesy
+ jednodušší údržba
+ ostrý obraz,
- chromatická vada, barevné okraje světlých objektů
Na obrázku Gskyer frefractor telescope.
- Zrcadlový (reflektor) dalekohled
+ odpadá chromatická vada barevných okrajů
- větší náchylnost na poškození otřesy a znečištění
- aberace/odchylky,
- dlouhá doba potřebná pro tepelnou stabilizaci při přenosu z místnosti na venkovní prostor
- nucená ventilace od průměru 150 mm.
Na obrázku Celestron reflector telescope.
- Katadioptrický hvězdářský dalekohled
+ použití sférického povrchu zrcadel umožňuje zvětšení průměru objektivu
+ cena, jsou levnější než jiné technologie
+ nižší hmotnost
Na obrázku katadioptrický hvězdářský dalekohled a schéma.
Barlowova čočka
Barlowova čočka se vkládá za čočku objektivu (spojku) a tím rozptýlí nepatrně paprsky ze spojky a prodlouží se tím ohnisková vzdálenost objektivu, čili je dosaženo vyššího stupně zvětšení obrazu.Ohnisková vzdálenost čočky
Místo, kde se spojí za čočkou paprsky, které vchází do čočky rovnoběžně.Čím větší ohnisková vzdálenost, tím menší zakřivení čočky, ale i menší zorný úhel.
Například čočka "rybí oko" má velké zakřivení, tím i velký zorný úhel, ale malou ohniskovou vzdálenost a velkou deformaci výsledného obrazu.
U rozptylné čočky, která rozptyluje paprsky, zmenšuje obraz, bude pomyslné ohnisko vyjádřeno zápornou hodnotou a graficky se znázorní před čočkou.
Date: 04.08.2020 - 12:09
Jak se dělají plazmové televize - Jak se co dělá
- televize je prostředníkem, ze kterého můžeme získávat informace o okolním světě
- televizor prochází nepřetržitě vývojem
- plazmová obrazovka je naplněna plynem a je ultra tenká
- plazma vzniká při polární září, bleskových výbojích - ionizovaný plyn
- dvě skleněné tabule mezi nimi se nachází miliony buněk
- na tabulích skla jsou tisíce elektrod, které se navzájem kříží a způsobují výboje v inertních plynech (neon, xenon), které budou v buňkách tzv. plazmu
- neon a xenon imitují jen pro lidské oko neviditelné světlo
- buňky musí být střídavě pokryty červeným, zeleným, nebo modrým fosforem, aby vzniklo záření lidským okem viditelné
- intenzita záření jednotlivých buněk způsobí dojem určitého odstínu jakékoliv barvy v řádu milionů barev a to je víc, než je schopno rozlišit lidské oko
- největším nebezpečím pro plazmovou obrazovku je únik plynů z buněk
- namontují se součásti pro signál, obraz, tunery, zvuk atd.
- na obrazovku se musí vložit další obrazovka pro zesílení kontrastu
- televizory projdou důslednou kontrolou dokonce i na třesení, tedy jestli se přepravou neuvolní šroubová spojení
Jak se dělají plazmové televize - Jak se co dělá - video
Editace: 2.3.2020 - 10:53
Počet článků v kategorii: 364
Url:-prestige-cerne-obuv-z-trznice-recenze-20200302-1049