Solární energie nápady návrhy rady

Jak se dělá javorový sirup - Jak se co dělá

• javory nahromadí škrob během růstové sezony
• s jarním táním se enzymy přemění na cukr
• voda proudící z kořenů promíchá cukr do mízy
• Indiáni uctívaly javory
• brzy na jaře prosekli kůru a mízu zachytávali do nádoby
• mízu vařili v hliněných nádobách
• dnes se míza zachytává pomocí trubiček
• brzy na jaře po mrazech se do stromu navrtají dírky
• z nich se odvádí místa plastikovými trubičkami
• nesmí se poškodit kůra aby míza nezvětrávala a stromy netrpěly
• hadice od stromů vedou do sběrny
• cukr tvoří 2,5 procenta mízy zbytek je voda
• ze 40 litrů mízy je jeden litr sirupu - voda se odpaří vařením
• speciální přístroje dokážou mízu zahustit a tím se nemusí tak dlouho vařit
• je nutno odstranit 66% vody
• obsah cukru se měří pomocí hustoměru
• sirup se filtruje od nečistot a vápníku
• plní se do láhví při teplotě +82 stupňů aby vydržel 4 roky ve sklenici
• javorový sirup je 100% přírodní a má méně kalorií jako med
• obsahuje draslík, vápník a hořčík
• výborný je i na palačinky

Jak se dělá javorový sirup - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělá žula - Jak se co dělá

• žula též granit je velmi odolný, kyselým dešťům odolávající dekorativní kámen
• žula vzniká z roztaveného magmatu, který stoupá vzhůru štěrbinami v zemské kůře, jak tuhne mění se v žulu
• žuly se ukrývají pod nánosem horniny, jakmile je lom otevřen trhají se bloky 30 m dlouhé, 7 m široké odvrtáním a odtržením pomocí výbušnin
• tyto bloky se pak trhají na menší bloky 3x1,5x1,5 metru vážící 20 tun, které je možno zpracovat v továrnách
• bloky se řežou na desky kotoučovou pilou osazenou diamanty přesto je řezání velmi pomalé, rozřezání bloku trvá i 3 dny
• desky se leští brusnými hlavami
• nakonec se desky rozřežou na přesný rozměr zadaný zákazníkem

Jak se dělá žula - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá

Ve videu uvidíte:

• pleny pro děti se používají od 40. let minulého století
• jednorázové pleny si většina rodičů chválí
• důležité jsou polymerové vysoce absorpční částice
• ty se smíchají s nacupovaným papírem a vznikne materiál podobný vatě - jádro pleny
• vata se upraví do pásu, ten se olemuje dalšími pruhy materiálu a okraje se slepí
• pás se stlačuje aby byl pro děti pohodlný
• pás jádra se nařeže na části
• jinde se vytvoří další pasy s plastu a textilu
• pak se přidají pasy manžet a lemů
• přidají se upínáky
• všechny vrstvy se spojí dohromady za pomocí počítačové kontroly
• boční části plen jsou poskládány
• pleny se rozstříhají na jednotlivé kusy
• lis stlačí hotové pleny
• lopatky je složí na půl
• pak se dokončí složení
• balí se pro distribuci
• suchá plena váží 45 gramů
• mokrá přes 500 gramů
• polymery se změní v gel a vážou vlhkost

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá - video

**

S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.

Ve videu se uvádí, že do zhruba dvou litrů dešťové vody
se vloží dvě hrsti listí z bříze a hrstka sušených hub
- hlav kozáka březového.
Vše se nechá ustát 24 hodin při pokojové teplotě,
aby spory začaly klíčit.
Tímto roztokem pak byl polit mokrý trávník v období růstu
těchto hub!
Výsledek se prý dostavil do tří dnů


**