Zapalovací svíčky (jak se co dělá - video)

Zdravím!
Jestli můžete přidat obrázky, tak by to bylo výborné. Je fakt, že skleník ještě nebyl vystaven větru
a pokud začne vibrovat, tak opravdu plotny polykarbonátu mohou vylítnout z těch drážek.
Okna nemám na plastovém pantu, ale na hliníkovém. Je vidět že výrobce odstraňuje nedostatky,
aby byl skleník stabilnější. Uvažuji o obtažení celého spodku nějakým pletivem, které by zabránilo
vylétnutí ploten z rámu.
Plotny jsou zapuštěny zhruba 8 mm v drážkách. Vy je máte taky v drážkách?

Magnetická deklinace δ

Deklinace δ je rozdíl/úhel mezi zeměpisným severem a magnetickým severem. (Magnetický sever se neustále mění a tím střelka kompasu neukazuje přesně na zeměpisný sever). V roce 2010 byla hodnota magnetické deklinace +3°12 minut, přičemž každý rok se odchylka zvýší přibližně o 6 minut. Střelka kompasu směřovala mírně na východ, a to o přibližně o 3°.

Solární panely, satelitní TV antény na domech, či vinohrady jsou směřovány jižním směrem

POZOR! Antény pro příjem internetu mohou být směřovány různým směrem!

Určení světových stran dle hodinek

1. malá ručička nechť směřuje ke slunci
2. v letní čas musíme odhadnout směr malé ručičky o hodinu méně
3. jih se pak bude nacházet mezi malou ručičkou a 12 hodinami
4. pokud máme jen digitální hodinky, můžeme si ciferník namalovat do písku, či hlíny

Dle hvězd

1. najdeme Velký vůz
2. prodloužíme zadní čelo Vozu 5 krát vzhůru a nejdeme Polárku v Malém voze, v špici oje a tím směrem je sever

Dle Měsíce

• čím je výše, tím je více jižním směrem
• D - tvar, dorůstá a bříško míří na západ
• C - couvá a bříško míří na východ

---

Dle stromů osamocených na návrších - letokruhy, kameny, mraveniště

- větve jsou olámané více od severu
- více mechu/lišejníku je ze severní strany kmene, ale i kamenů
- kůra buků je od severu tmavější
- letorosty jsou hustější - blíže u sebe ze severní strany
- velká mraveniště lesních mravenců jsou od severu strmější

Date: 13.07.2020 - 11:20

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá

• harmonika diatonická má 10 dírek lze na ní zahrát 7 notová stupnice
• chromatická harmonika má až 16 dírek a registr který umožňuje produkci více tónů
• foukací harmonika se vyrábí z hruškového dřeva, které vlhkostí slin se tolik nerozpíná
• díl s komůrkami se nazývá hřeben
• jazýčky a kryt jsou z mosazi
• dlouhý jazýček vydává nízký tón a krátký vysoký
• jazýčky se nýtují na plech, který kryje komůrky hřebene
• nýtují se nahoře i dole, aby se využil i vdechovaný vzduch
• pak se jazýčky ladí, pokud je třeba tak se upilují
• pak se kryt s jazýčky přinýtuje na dřevo s komůrkami
• kryt celé harmoniky je z nerezové ocele, nebo stříbra někdy s pozlacením
• náústek je z mosazi upravené pochromováním
• náústek s registrem umožňuje posun o půltónu
• vzduchem se zkouší funkčnost
• harmonika se očistí a je připravena k balení

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá - video

**

Budeme potřebovat
Čistič Tangit, lepidlo Tangit PVC-u, řezák PVC trubek, úkosovač PVC trubek, metr,
značkovač, štětec plochý, savý papír.
Postup

• Trubka se kolmo uřízne, je na to i přípravek.
• Začistí se hrany a vytvoří náběh pro snadné zasunutí trubky do tvarovky.
• Označíme hloubku zasunutí.
• Lepené spoje se řádně očistí čističem Tangit.
• Zkusíme konzistenci lepidla. Stéká z šikmo nakloněného šroubováku praporkovitě, jakoby vytvořilo takový pruhledný cár - cíp. Konzistence podobná medu.
• Natřeme lepidlem spoje ve směru zasunutí, tedy ne jako závit dokola, ale podélně s osou trubky.
• Obě části spojíme zasunutím.
• Lepený spoj bude za 5 minut hotov.

Video návod jak lepit PVC trubky například odpad do kanalizace.
**

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.