Pytlování písku sypkých hmot usnadnění jak na to

Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna z jámy (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Všechna zrníčka písku mají být pro promíchání obalena vápennou kaší.
Malta má být plastická, aby dobře přilnula k materiálu a vyplnila dutiny.
Neměla by být moc řídká - téci, vyjma malt k nástřiku jako podkladu - tzv. špric.)
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 hašeného vápna? Kubík, 1 m3 již vyhašeného vápna v jámě váží 800 až 1200 kg.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 6 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (první maltu by měl namíchat zkušený zedník a určit poměr dle druhu písku, který už bude dodržován)
(čím více vápna, tím větší přilnavost, ale tendence k tvoření puklin při vysychání a tím menší pevnost malty)
(malta by měla chvíli držet na lžíci, než se odlepí a odpadne - nabereme na lžíci 3cm vrsvtu malty, lžíci rychle obrátíme o 180° maltou dolů a malta by měla chvilinku tak 2 sekundy držet na lžíci, pak se odlepit a spadnout. Pokud hned odpadne, je třeba přidat vápna)
(s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Vápno se nejdříve rozmíchá s trochou vody a cementem (pokud bude součástí malty)

a pak se do míchačky postupně přidává písek.
Pokud je směs suchá, přidá se trošku vody, až malta
zase prochází mezi žebry lopatek míchačky a je plastická, netrhá se, ale ani neteče.

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
//dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
//tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

//dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf

Jak se dělají dveře - Jak se co dělá

Uvidíme

• napařování kmene
• loupání kůry z kmene
• loupání dýhy z kmene
• zpravování dýhy
• lepení dýhy
• lepení výplně dveří
• lepení překližky na dveře a dokončení povrchové úpravy a rozměrů dveří
• vrtání otvorů pro panty, kliky a zámky dveří

Jak se dělají dveře - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá

• plynový krb umožňuje čisté spalování, kdy odpadem je sice CO2, jenž údajně způsobuje oteplování planety, ale kouř neobsahuje navíc oxidy síry, jako při spalování hnědého uhlí, čímž je toto spalování o něco ekologičtější
• výhody plynového krbu jsou dále i ty, že pokud jste například nemocí upoutání na lůžko, nemusíte štípat dříví, či doplňovat jeho zásoby do místnosti
• nejdříve se připojí šroubení k regulačnímu ventilu
• pak se ventil i zapalovací plamínek připevní k rámu
• plamínek hoří neustále a umožňuje snadné znovu zapálení plynu velkého hořáku
• vše se dá ovládat pomoci dlouhých hřídelí z vně krbu
• namontují se hořáky a omezovací trysky
• propojí se elektroinstalace
• pokud zapalovací plamínek z nějaké příčiny zhasne, termočlánek zajisti zastavení přívodu plynu
• vyzkouší se všechny spoje zda plyn neuniká
• umělá polena se vyrábí z keramiky a ohnivzdorné pryskyřice
• vypálí se v peci při teplotě přes 200°C
• poleno se namočí do žáruvzdorné barvy a po vytažení a odkapání se vytvoří detaily ohořelého dřeva, vše se vypálí - barva snese až téměř 1300°C
• součástí dodávky jsou i lávové kameny, které umožní dojem žhavého popele pod poleny

Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá

• mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
• 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
• 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
• v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
• tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
• 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
• keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
• povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
• mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
• mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
• na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
• další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
• do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
• na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
• místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
• dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
• procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Cibuli sazečku sázíme od poloviny března do poloviny dubna
Sazečku skladujeme při teplotě +20, nebo měsíc před sázením
dáme do místnosti s teplotou +25 stupňů aby nevybíhala do květu.
Sází se 10 cm od sebe do řádků 25 cm vzdálených.