Sláma nebo fotovoltaika

Cena vypěstování 1 kg bio zemáků - brambor - vše pokud možno ručně - 100m2 - 1 ar - 1 hod. práce 250 kcz

Výpočet

Náklady

3 400 - bio kravský hnůj 200kg
1 000 - dovoz bio hnoje
2 500 - rytí (10 hod. * 250 kcz)
1 250 - zakoupení sadbových brambor - 30 kg na ar
5 000 - sázení, okopávání, hrobkování
2 500 - obírání mandelinky a škůdců
3 000 - vykopání, sklizeň brambor
1 000 - vyhrabání suchého plevele a zasetí hořčice, jako zelené hnojení
500 - pokosení hořčice a příprava na rytí
20 150 kcz - celkové náklady

150 kg výnos - sklizeno
134 kcz - náklady na vypěstování 1 kg bio brambor

Zisk

2 250 - zisk z případného prodeje, bez nákladů na přepravu k zákazníkovi

Ztráta

17 900 - celková ztráta


Date: 14.08.2020 - 13:20

Budeme potřebovat
Čistič Tangit, lepidlo Tangit PVC-u, řezák PVC trubek, úkosovač PVC trubek, metr,
značkovač, štětec plochý, savý papír.
Postup

• Trubka se kolmo uřízne, je na to i přípravek.
• Začistí se hrany a vytvoří náběh pro snadné zasunutí trubky do tvarovky.
• Označíme hloubku zasunutí.
• Lepené spoje se řádně očistí čističem Tangit.
• Zkusíme konzistenci lepidla. Stéká z šikmo nakloněného šroubováku praporkovitě, jakoby vytvořilo takový pruhledný cár - cíp. Konzistence podobná medu.
• Natřeme lepidlem spoje ve směru zasunutí, tedy ne jako závit dokola, ale podélně s osou trubky.
• Obě části spojíme zasunutím.
• Lepený spoj bude za 5 minut hotov.

Video návod jak lepit PVC trubky například odpad do kanalizace.
**VIDEO YOUTUBE

Hranice pozemku se vyznačují například:

• oplocením


• hraničními kameny


• kůly


• tyčemi s tabulkou


• kolíky


• hlavami se závrtným trnem

Hlava hraniční - obrázek

Usnadnění pytlování sypkých hmot

Budeme potřebovat:
1 nepotřebný kbelík plastový, průměru takového, se dal na něj nasoukat patřičný pytel.

• Z kbelíku odstraníme dno.
  
• Nasoukáme na něj pytel.
• Postavíme na zem a naházíme písek, či jiný materiál.
• Jakmile je kbelík téměř plný, tak ho jen vysunujeme směrem vzhůru i s nařaseným pytlem, který se začne plnit odspodu.
• Pak zase dosypeme kbelík a zase posunujeme vzhůru i s řasením, které postupně uvolňujeme, dokud pytel nenaplníme na potřebnou úroveň viz obrázek.

Date: 29.07.2020 - 09:35

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.