Jak se ručně zpracovává len na lněné plátno
Jak vyrobit lněné plátno - ruční postup - video
Postup:Historické psaní o lnu ZDE
- len je rostlina, pěstuje se na poli, po dozrání se vytrhá a sváže do malých snopů (kolem 10.srpna - augusta), suší se např. na půdě
- ze stonku se pazdeří a tobolky odstraňují pomocí drhlenu
- stonky již bez tobolek se rozloží na trávě aby se vyrosily ( narušení stonku pro snadnější odrolení pazdeří a uvolnění vlákna)
- stonky se pak rozlámou na lamačce (trdlici)
- na hřebenu se vyčeše vlákno
- vlákno se spřede na kolovratu
- ze spředených nití se tká plátno na tkalcovském stavu - plátno lze pak použít na šití oděvu
**VIDEO YOUTUBE
Date: 07.06.2020 - 08:13
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak si postavit dřevěný dům, 4 videa v anglickém jazyce.
Díl 1.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 2.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 3.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 4.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 1.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 2.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 3.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 4.
**VIDEO YOUTUBE
Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá
- bumerangy sloužily k lovení zvěře
- některé klacky se při hodu vracely a člověk zkoumal proč
- správně zhotovený bumerang se vrátí téměř přesně na místo vržení
- bumerang má tvar zhruba písmene V a může mít různé velikosti
- bumerang se vyrábí většinou ze dřeva
- dřevo se nařeže na pásy
- napařené dřevo se dá snadno ohnout
- tvar se upravuje přitažením pásů k formě
- pásy se k sobě lepí a znovu formují
- pak se blok nařeže na pásy 8 až 12 mm silné
- pásy se vytvarují do správného tvaru s náběhovými hranami
- bumerang lze vyrábět i z letecké překližky
- konce křídel se vytvarují nahoru ale v opačném směru aby se bumerang vracel
- vše se vyváží a nalakuje
Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá - video
Jak se dělá puk hokejový - Jak se co dělá
- první puky se vyráběly ze dřeva, ale klukům na rybníce stačil kámen, či zmrzlý kus zvířecího trusu
- moderní puk má průměr 7,5 cm a 2,5 cm na výšku
- puky obsahují 11 přísad, základem je přírodní kaučuk, 2 druhy oleje, minerály, práškové uhlí, uhličitan vápenatý, síra
- směs se promíchá na válci o šířce 1,5 metru a průměru 60 cm
- guma se pak vytlačí do válců o průměru puku a ty se nakrájí na před-puky, tedy rozměrově větší puky, které se následovně vytvarují ve formách lisem
- puky se ve formě stlačí a zahřejí na 140°C a při této teplotě vulkanizují po dobu 18 minut
- puky se nechají vychladnout 24 hodin
- z puků se odstraní přebytky vzniklé lisování do formy
- po obvodě puku je vroubkování, které zvětší tření mezi pukem a hokejkou a tedy i zlepší přesnost přihrávky
- nakonec se na puky natisknou loga
Jak se dělá puk hokejový - Jak se co dělá - video
Stále více občanů, kteří si uvědomují že ceny energií budou
jen stoupat vzhůru volí jako jedno z řešení stát se energeticky
nezávislým nákupem vlastních pozemků, na kterých pak
pěstují rychle rostoucí dřeviny (Japonský topol, Vrba bílá, šťovík atd.).
Nejen že si zajistí vlastní spotřebu pro vytápění a výrobu elektřiny,
ale mohou i výhodně prodávat přebytky - dřevo zpracované na štěpku.
Ceny pozemků jsou relativně stále ještě na velmi nízké úrovni
(vždyť na hektar zemědělské půdy dříve rodina mnohdy šetřila,
celý život a dnes jej můžete koupit za tři výplaty).
Nebude tomu, ale tak nadále a ceny půdy porostou s tím, jak
lidé pochopí, že investovat do pozemků je ta nejlepší
investice a cesta stát se nezávislým na cenách energie.
Obrázek sazenic Japonského topolu:
Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_topol
jen stoupat vzhůru volí jako jedno z řešení stát se energeticky
nezávislým nákupem vlastních pozemků, na kterých pak
pěstují rychle rostoucí dřeviny (Japonský topol, Vrba bílá, šťovík atd.).
Nejen že si zajistí vlastní spotřebu pro vytápění a výrobu elektřiny,
ale mohou i výhodně prodávat přebytky - dřevo zpracované na štěpku.
Ceny pozemků jsou relativně stále ještě na velmi nízké úrovni
(vždyť na hektar zemědělské půdy dříve rodina mnohdy šetřila,
celý život a dnes jej můžete koupit za tři výplaty).
Nebude tomu, ale tak nadále a ceny půdy porostou s tím, jak
lidé pochopí, že investovat do pozemků je ta nejlepší
investice a cesta stát se nezávislým na cenách energie.
Obrázek sazenic Japonského topolu:
Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_topol
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
Editace: 7.6.2020 - 12:29
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-rucne-zpracovava-len-na-lnene-platno