Jak se ručně zpracovává len na lněné plátno

Pavouci snižují množství především létajícího hmyzu a v přírodě jsou velmi důležití.
V domácnosti snížíme jejich stav tím, že jim zabráníme vniknutí do bytu (sítě v oknech, dveřích),
dále vysajeme pavučiny, očistíme stěny.
Pavouci se často líhnou na jaře z vajíček kladených na podzim, proto se dříve dělaly před
na jaře před Velikonocemi důkladné očisty domácností.
Pavouka je nejlépe přiklopit sklenicí, mírně sklenici naklopit, vsunout starou pohlednici, nebo
tenký plech tím se sklenice zároveň přikryje a odnést a vypustit pavouka do přírody.


Pokud máte arachnofobii - chorobný strach z pavouků zkuste použít
Biolit na pavouky (cena cca 150 korun) je kontaktní a povrchový insekticid v podobě aerosolu s moderním aplikátorem. Pro použití v domácnostech na přímé usmrcení vyskytnuvšího se pavouka a jiného lezoucího hmyzu (mravenci, rybenky, švábi) nebo pro aplikaci na povrchy, kde se pavouci vyskytují (zdi, stropy, podlahy, rohy) a na cesty, kudy se dostávají dovnitř. Účinnost přípravku zůstane na povrchu zachována po dobu 8 týdnů, pokud není povrch omyt nebo vystaven příménu slunečnímu záření.


Cobra super proti létajícímu a lezoucímu hmyzu
Distributor: SC Interstar Chim S.A.
Cobra super kombinovaná proti létajícímu i lezoucímu hmyzu. Rychle hubí létající hmyz jako mouchy, komáry, vosy, moly, mravence, ovády apod. Působí okamžitě a dlouhotrvajícím způsobem na všechen lezoucí hmyz jako jsou mravence, švábi, pavouci uvnitř i ve venkovních prostorách.

Nádoba může být kbelík, vysoká plechovka od okurek a podobně.
Uděláme sklopné prkénko, které se převáží když myš poleze k návnadě
a po převážení prkénka myš spadne do nádobky s vrstvou rostlinného oleje.
Mastné tlapky již nejsou schopny přisávat se na stěny kbelíku a myš z něj nevyleze.

Jak se dělají mražené ryby - Jak se co dělá

• rychlé zmrazování ryb, jako konzervaci používaly již Inuité (Eskymáci)
• počátkem 20. století i zbytek světa přišel na to, že rychle zmrazení je lepší, jak pomalé
• rybí maso se nalisuje do bloků a šokově se zmrazí hned na lodi pro uchování chuti a struktury
• v továrnách na pevnině se pak bloky řežou na pásy a pásy na tyčinky
• šokově se zmrazí i filety
• při zpracování v továrně se pak bleskově rozpustí povrch horkou sprchou
• na rozpuštěný povrch se snadno zachytí obalová směs (jako na řízky)
• filety projedou lázní z vody a mouky a pak strouhankou
• pak se filety i rybí prsty smaží 28 sekund aby se opražila jen vnější slupka a ryba uvnitř zůstala zmražená
• znovu se namrazí a můžou se balit na prodej

Jak se dělají mražené ryby - Jak se co dělá - video

**

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.

Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů  mnohem více.