Výherní automaty (jak se co dělá - video)

Latinsky: Sambucus nigra
čerstvé plody jsou mírně jedovaté, ale sušením se účinek strácí. Jedovaté jsou i listy i kůra.
Lidově: kozičky, bezinka, psí bez


V dřívějších dobách měli lidé k bezu až posvátnou úctu a dokázali zužitkovat vše, co keř poskytoval. Od tvrdého dřeva, až po květy či plody. Někde se i říkavalo "před heřmánkem smekni, před bezem klekni".

Květ

bezu byl základním lékem při nemocech z nachlazení pro svůj potopudný účinek, mírnil horečky i kašel, ale je i projímavý.

V letních měsících je velmi osvěžující limonáda z květů, která nezpůsobuje pocit plnosti žaludku a neobsahuje chemikálie přidávané do kupovaných limonád.

Jak si vyrobit limonádu z bezových květů:

• do 3 litrové láhve od okurek dáme
• 3 až 5 květů bezu černého (celých okolíků)
• polovinu středně velikého citronu nakrájeného na plátky
• 0,25 litru cukru (jsou na to odměrky, nebo možná máte hrníček o tomto objemu )
• zalijeme vodou a postavíme na místo, kde svítí slunce
• druhý den zkontrolujeme zda se cukr již rozpustil a řádně vše promícháme
• zakryjeme čistou látkou a necháme kvasit
• zhruba po šesti dnech již můžeme nálev zcedit a limonádu dát bud do pet láhví, nebo přímo konzumovat
• pozor - probíhá kvašení, takže řidiči mohou až po jizdě

Limonáda byla velmi oblíbené u zemědělců, jelikož zvyšovala pocení a tím lepší ochlazování organizmu v horkých letních měsících.

Je již jablko zralé vhodné ke sklizni

1. orientuji se především podle chuti a barvy, jablko vhodné ke sklizni má již chuť, je sladké, voní, ale není ještě moučné (hubkovité, přezrálé)
   Pokud odrůda je sladká, jablko již je sladké, chutné, ale ještě tuhé, sklízím... (pokud jsem očesal jablka ještě kyselá a hořká, již ve sklepě nedozrála a podržela si svou nechutnost až do jara)
2. po rozkrojení jablka vhodného pro sklizeň, jsou semena v jadřinci již tmavá / tmavohnědá až černá)
3. dříve se určovalo dle toho, jak snadno lze jablko/stopku odlomit od větvičky. Pokud se větvička přidržela u spojení se stopkou, stopka se pak naklonila (i s jablkem) od 90° a došlo k odlomení stopky od větvičky, byl to další důkaz zralosti jablka.
   V současnosti mají některé pozdní odrůdy tak pevné spojení stopky s větvičkou, že snadnost odlomení chce zkušenost.
   
4. tradovalo se, že pokud táhnu za jablko a přidrženou větvičku u stopky a stopka se vytrhne z jablka, napovídá to, že by jablko ještě mělo na stromě den či několik dnů setrvat, ale bylo to u starších odrůd, které už dnes na zahradách téměř vymizely.
   Vytržení stopky z jablka způsobí jeho rychlou zkázu.

Date: 07.10.2020 - 11:53

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá

• náplň tužky je tuha, tedy grafit, což je uhlík
• grafit objeven v polovině 16. století v Anglii
• 1795 - grafit vypálený s hlínou - různá tvrdost tužky
• dřevo pro tužku musí být snadno ořezávatelné, ale zároveň pevné
• Výroba tužky - technologie:
• do destiček se vyfrézují drážky pro tuhu a vyplní se pružným pojivem, aby se tuhy snadno nelámaly
• stroj uloží do každého žlábku destičky tuhu
• tuha je grafit s hlínou vypáleny při teplotě přes 800°C
• pastelky mají tuhu z vosku, hlíny a barviva
• na destičku se přiloží identická destička se žlábky, tak aby tuhy byly uprostřed mezi destičkami a zatíží se do doby než lepidlo slepí obě destičky dohromady
• pak se destičky rozřežou na jednotlivé tužky
• tužky se dále opracují například do šesti hranu tak, že stroj vytvoří drážky s profilem tří horních ploch shora a to samé ze spodku a tužky se pak oddělí od sebe
• tužky barví se a lakují
• některé se na konci opatří gumou která je nalisována do hliníkového obalu
• tužky se označí dle druhu tvrdosti a textem
• další stroj je ořeže a uloží do obalu

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá - video

**

Sazečku skladuji na suchém místě s teplotou nad 0°C,
tedy na místě, kde nemrzne.
Jako podklad se mi nejvíce osvědčila suchá pšeničná sláma.
Měsíc před výsadbou jí dám do místnosti, kde je +15, aby
se probudila a na záhonu nešla do květu.

Příčiny plísní na zdech stěny jsou vlhké a to z těchto důvodů:
- stěny nejsou odizolovány od základů a vlhnou od nich
- stěny jsou příliš chladné a kondenzuje na nich i v nich teplejší vlhký vzduch místnosti (například pokud přijedeme na chalupu na víkend v zimě a zdi jsou studené po zatopení a ohřátí vzduchu bude docházet k masivní kondenzaci vodních par na promrzlých stěnách)
- zatékání střechou, okapem

Řešení:
- stěny odizolovat od základů
- zabránit zatékání (opravy okapů, střechy)
- používat speciální omítky, nebo omítky vápenné (omítky s příměsí cementu více vlhnou)
- v starých domech kde se malovalo vápnem, znovu použít vápno
- stěny tepelně izolovat zvenčí pokud jsou z kvalitního zdiva např. z pálených cihel
- pravidelně větrat 3 až 5 x za den po 5 minutách v zimě, v létě pokud možno neustále, aby vzduch přesycený vodními parami nekondenzoval na stěnách (Proč v chladném zimním období větrat po etapách? Aby se vzduch řádně ohřál a ohřátý vzduch je schopen pojmout daleko víc vodních par jak studený. V místnosti 4x4x3 metry ohřátý vzduch na 25°C může pojmout téměř 10 litrů vody ve formě vodních par zatímco vzduch vpuštěný zvenčí bude při 0°C obsahovat maximálně 2,5 litru vody a tím jak se bude zahřívat bude zároveň absorbovat vodní páry.)
- pravidelně místnost vytápět, ne nárazově
- z míst napadených plísní tuto plíseň seškrábnout a ošetřit přípravkem SAVO na plísně