Domácí elektrárny
Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.
Co je to kogenerace?
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
Jak se dělá míč americký - Jak se co dělá
- 1869 v prvním zápase amerického fotbalu se hrálo s kulatým míčem z fotbalu
- míč se špatně nesl a nedalo se s ním dobře házet
- proto dnešní míč má tvar podlouhlého citronu
- materiálem na obal míče je hovězí useň, která má dlouhou životnost
- vystřihnou se 4 díly tvaru listu švestky (jako citron z boku)
- pak se na kůži vyrazí loga a značky
- kůže jsou seříznuty - ztenčeny na přesně určenou hmotnost
- kůže se opatří ze spodku podšívkou
- v horním dílu se vytvoří dírka pro ventilek, na okraji dírky pro stažení šňůrkou
- spodní dva díly se sešijí a horní taktéž
- díly se obrátí naruby a spodní se sešijí s horními
- zarovnají se švy, obrátí se plášť lícem nahoru
- vloží se duše, zajistí ventilek
- duše se mírně nafoukne, aby se míč dal lépe sešněrovat
- plně nafouknutý míč nesmí vážit více jak 425 gramů, střední obvod 55 cm a dlouhý obvod 71 cm
Jak se dělá míč americký - Jak se co dělá - video
Jak se dělají náplasti - Jak se co dělá
- náplasti - na poranění po říznutí, nebo otlaku od těsných bot a podobně
- ETS je látka elastická jen jedním směrem a tvoří přilnavou část náplasti
- na jednu stranu látky se nanáší vrstva lepidla
- látka se ohřeje na 49°C a tím se v lepidle vytvoří malé otvory
- látka se stočí do role
- další látka na polštářky je také v roli a stroj jí nařeže na proužky
- nyní se spojí užší proužek polštářku s širším pruhem pokladu a další proužek tvoří ochranný papír (dle technologie výroby)
- dále se již spojené pruhy perforují pro snadné odtrhávání
- náplast se sterilizuje, balí, potiskne se obal
Jak se dělají náplasti - Jak se co dělá - video
Převod hektolitr na litry a kubíky
- 1 hektolitr == 100 litrů
- 1 kubík == 1 metr krychlový == 1 m3
- 1 kubík == 10 hektolitrů
- 1 metr krychlový == 10 hektolitrů
- 1 dm3 == 1 litr
- 10 x 10 x 10 cm == 1 litr
- 1000 ml == 1 litr
- 1000 cm3 == 1 litr
- 1 cm3 == 1 ml (mililitr)
- 1 decilitr == 100 ml
- 1 litr == 10 decilitrů
- 1 litr == 100 centilitrů
Date: 12.06.2020 - 22:10
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá
Co uvidíte:- míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
- míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
- uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
- kuličky se obalí lepidlem
- jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
- pak se omotá další přízí 3 pramennou
- pak se přidá ještě další vrstva
- vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
- vrstvy vláken se napustí lepidlem
- 48 hodin se suší
- plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
- na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
- na míčku je 108 stehů
- výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video
Editace: 2011-03-06 09:05:31
Počet článků v kategorii: 364
Url:domaci-elektrarny
