Skleněnky (jak se co dělá - video)

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá

Ve videu uvidíte:

• pleny pro děti se používají od 40. let minulého století
• jednorázové pleny si většina rodičů chválí
• důležité jsou polymerové vysoce absorpční částice
• ty se smíchají s nacupovaným papírem a vznikne materiál podobný vatě - jádro pleny
• vata se upraví do pásu, ten se olemuje dalšími pruhy materiálu a okraje se slepí
• pás se stlačuje aby byl pro děti pohodlný
• pás jádra se nařeže na části
• jinde se vytvoří další pasy s plastu a textilu
• pak se přidají pasy manžet a lemů
• přidají se upínáky
• všechny vrstvy se spojí dohromady za pomocí počítačové kontroly
• boční části plen jsou poskládány
• pleny se rozstříhají na jednotlivé kusy
• lis stlačí hotové pleny
• lopatky je složí na půl
• pak se dokončí složení
• balí se pro distribuci
• suchá plena váží 45 gramů
• mokrá přes 500 gramů
• polymery se změní v gel a vážou vlhkost

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá

• již ve 12. století Číňané namotávali přebytečný vlasec
• dnešní navijáky se dělají z lehkých a pevných materiálů
• umožňují rychlé odvíjeni vlasce a zaseknutí
• moderní navijáky mají více rychlostí
• klec navijáku je z hliníku s velkými otvory pro případné rozmotání vlasce
• vřeteno je z nerez oceli a navíjí se na něj vlasec
• na vřeteni jsou i dvě ozubená kolečka
• další kolečka tvoří převodovku a lze tedy měnit rychlost navíjeni
• pojistky umožní správné napnutí vlasce
• cvrček vydává zvuk, když se ryba chytí na vlasec
• přehazovačka volí převod rychlosti navíjeni
• kompletní cívka se vloží do klece navijáku
• na cívce je až 900 metrů vlasce
• přidá se víko s ovládacími prvky

Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá - video

**

- kočičí, nebo psí trus a moč do děr
- kočka, nebo jezevčík na zahradě
- chytací kleště na krtky v vložené na dno odkryté chodby kudy krtek chodí a přikryté kbelíkem
- zátvory - pasti
- kuna a lasice sídlící v blízkosti výskytu krtků
- zašlapat všechny krtince a počkat si kde začne krtek znovu rýt, místo vyhrábnout hbitě motykou, krtka šoupnout do kbelíku a přenést jinam
- kousek PE-PO podpalovač vložit do nory

Ohon může kometu i předběhnout

Z našeho světa jsme zvyklí, že když jedeme na kole, tak vlasy, nebo oblečení plápolají za námi. Tento jev způsobuje odpor vzduchu, který stojí na místě (kdy nefouká vítr) a my se pohybujeme. Okolní vzduch nás brzdí a co je lehčí, tak za námi plápolá.

Ne toliko u komety. Ve Vesmíru je vzduchoprázdno - vakuum, ale každé těleso něco vyzařuje např. elektromagnetické vlny - proud částic. Čím je těleso teplejší a větší, tím větší proud částic z něj vystřeluje. U Slunce tomuto jevu říkáme Sluneční vítr a sluneční záření. Sluneční záření dokáže vyvinout 10 000 krát větší tlak na plochu, než Sluneční vítr.

Právě tyto radiace způsobí, že chvost komety směřuje vždy po směru tohoto větru/záření.
Plyny směřují vždy kolmo od Slunce, ale na prachové částice a úlomky již působí daleko více gravitace Slunce a vytvářejí zakřivenou stopu. Pokud se kometa blíží ke Slunci, tak nám to připadne normální, pokud se od Slunce vzdaluje, tak nás to překvapí.
V případě Slunečního větru a záření je to přeci jen lehčí na pochopení proč se tak děje.
Částice vystřelované ze Slunce mají mnohonásobně vyšší rychlost (450km/s Sluneční vítr) (a fotony se šíří rychlostí světla), než vzdalující se kometa (např. 70km/s) a vytváří tlak na její ohon a tlačí jej směrem od Slunce. Proto její prachoplynný chvost jí může předběhnout, i když se vzdaluje od Slunce.

Co se děje s ohonem komety

Ohon komety (plyny a prach) je z velké části nenávratně ztracen.
Někdy ani jádro komety nepřežije přiblížení ke Slunci a rozpadne se působením gravitace a tepla.
Občas některá kometa dopadne i na povrch Slunce. Date: 25.07.2020 - 09:04

Tepelné čerpadlo využívá teplo ze vzduchu, který opouští dům při větrání,
nebo vody, kterou jsme použili na praní, koupání, mytí atd. takže
využije a vrací zpět teplo, které by jinak uniklo do kanalizace a ovzduší.
Můžeme pak předehřívat vzduch, který přichází do domu klimatizací, nebo
vodu sloužící k vytápění.