Skleněnky (jak se co dělá - video)

PARKSIDE® Vysokotlaký čistič PHD 170 B2 mylně nazývaný wapka, nebo vapka dle vyrobce WAP

Pro zajímavost: Skutečná wapka je od firmy WAP Reinigungssysteme GmbH , nástupcem je firma Nilfisk-ALTO.
K jakému účelu byl čistič zakoupen a zvládl na výbornou:

• byl zapotřebí čistič, který dokáže vytvořit tlak přes 100 barů za nízkou cenu a spolehlivý, snadno ovladatelný, kompaktní, skladný, okamžitě připravený k použití
• čistění dlažby od nečistot a vrstvičky mechu
• čistění střešní krytiny od mechu a prachu
• odstraňování rzi a odlupující se barvy před novým nátěrem
• čistění skruží studny
• proplachování odpadové roury
• mytí automobilu a jeho spodku od solné kaše v zimě
• loupání, škrábání čerstvých brambor
• čistění zeleniny před uskladněním
• mytí míchačky, zednického a malířského nářadí
• odstraňování zvětralého povrchu kameniva a omítek
• mech ničí dlažbu, modrá skalice se používá na zabránění růstu mechu na dlažbě, nebo na jeho likvidaci - 5 % roztoku modré skalice ve vodě (500 g modré skalice rozpustíme v 10 litrech vody); Pro stabilizaci prostředku není na škodu druhý den aplikovat jemně postřik sody na praní v tom samém poměru, tedy půl kila sody na deset litrů vody.
• Příprava 1 % bordóské jíchy (prostředek k hubení - houby, plísně na rostlinách): 100 g modré skalice rozpustit v 5 litrech vody v plastové nádobě. V další min. 5 litrové obdobné nádobě rozpustit v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlít opatrně tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěnou modrou skalici (nikdy ne obráceně). Aplikovat do 4 hodin od přípravy. Náhrada za přípravek Kuprikol, nebo Champion.
• zelená skalice dlažbu poškodí tím, že vytváří na ní rezaté fleky - používá se jen na ničení mechu v trávnících

---

Nevýhody:

• vodní filtr ční ze zařízení, není nijak chráněn a je obava že dojde k jeho odlomení při zakopnutí o něj
• určité vibrace, které se mohou lišit mezi jednotlivými výrobky
• hluk, který možná bude vadit sousedům, ale ten vydává každý vysokotlaký čistič
• 480 litrů vody za hodinu, ale je to srovnatelné s daleko dražšími zařízeními

Mech z dlaždice 30x30 cm na obrázku byl odstraněn zhruba za 1 minutu při spotřebě 8 litrů vody na 1 dlaždici, ale povrch dlažby už mech, za roky působení, zcela zničil

Na 1 metr čtvereční bylo tedy zapotřebí zhruba 10 minut a 80 litrů vody.

Obavy vyvolává filtr vody, zda při manipulaci nedojde brzy k jeho odlomení

---

S čističem se přišel seznámit i kocour

Date: 19.11.2021 - 13:55

Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá

• koblihy dříve masné pečivo se smažily ve vepřovém sádle
• holandští přistěhovalci je přivezli do Ameriky, tehdy měly tvar koule
• přišlo se na to, že pokud se ze středu část těsta odstraní, kobliha se lépe propeče a tak vznikly vdolky
• vdolky známe kynuté a třené
• třené vdolky se dávkují přímo z trysek do horkého oleje a smaží se 1,5 minuty
• Kynuté vdolky:
• hnětací stroj vypracuje těsto
• pak se vytvoří placka
• vyválí se na tloušťku 2cm
• posype se skořicí a svine v roládu
• práškový škrob z kukuřice zabrání přilnutí těsta na krájecí nože
• nastříhané koblihy jdou do kynárny na 20 minut kde obsažené kvasnice těsto nakynou
• koblihy se smaží 2 minuty v oleji, automat je i obrátí v polovině cesty smažící pánví
• po opuštění smažící pánve se koblihy zalijí polevou, kterou vzduch odfoukne a zůstane tak jen tenká vrstva na koblize

Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak se dělají písty - Jak se co dělá

• písty jsou součástí motorů, kompresorů, pump atd.
• píst je pohyblivá zátka jezdící ve válci nahoru a dolu, která buď stlačuje vzduch, nebo naopak na ní tlačí rozpínající se plyn při jeho hoření například u motoru automobilu a výsledná energie se pak přenáší pomocí ojnice na klikový hřídel, kterým otáčí a odtud se kroutící moment převádí přes převodovku a další soukolí na hnanou nápravu vozidla
• písty se vyrábějí z hliníkové tyče, hliník je lehký a odolný proti korozi
• tyč se nařeže na špalíky, forma lisu a špalíky se nahřejí na 426°C - tvářecí teplota
• lis z namazaného špalíku vylisuje výkovek - hrubý tvar pístu
• provádí se další dvojí zahřátí na teplotu pro stabilizaci materiálu pístu
• písty se soustruží a vyvrtají se malé mazací dírky po obvodě
• po obvodě se vysoustruží zpravidla 3 drážky, 2 pro pístní kroužky a jedna pro stírací kroužek, který zajišťuje mazaní pístu a odstranění přebytečného maziva
• pístní kroužky působí, jako těsnění a zlepšují výkon motoru
• vyvrtá se otvor pro pístní čep, který spojuje píst s ojnicí
• píst se seřízne - odfrézuje v místě díry pro čep za účelem snížení jeho hmotnosti a tím i případných vibrací motoru
• upraví se hlava pístu, vše musí být velmi přesné, otáčky motoru současných automobilů jsou v rozsahu 1500 až 6200 otáček za minutu
• píst se ještě jednou přesně osoustruží a vyvrtají se díry pro mazání pístního čepu
• písty se označí písmeny a číselnými hodnotami
• písty se ručně odjehlí, odstraní se ostré přechody a zbytky vytažené soustružením
• vystruží se a vybrousí otvor pro pístní čep

Jak se dělají písty - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá

Co uvidíte:

• míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
• míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
• uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
• kuličky se obalí lepidlem
• jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
• pak se omotá další přízí 3 pramennou
• pak se přidá ještě další vrstva
• vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
• vrstvy vláken se napustí lepidlem
• 48 hodin se suší
• plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
• na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
• na míčku je 108 stehů
• výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden

Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE