Skleněnky (jak se co dělá - video)

Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá

• zubní kartáček pochází z Číny okolo roku 1600
• 1780 - hromadná výroba zubních kartáčků v Anglii
• štětiny se používaly z prasete
• rukojeti se dělají z plastu na vstřikovacím lisu
• v hlavici může být téměř 60 otvorů pro štětiny
• štětiny zubních kartáčků jsou z nylonu
• v každém otvoru hlavice je zhruba 24 štětin
• štětiny jsou ohnuty na půl a ukotveny v otvoru pomocí drátku
• štětiny mohou být rovné, nebo zubaté - každý styl má jiné čistící účinky
• různobarevné štětiny nemají vliv na čištění zubů, ale jsou vkládány do hlavice jen z estetických důvodů

Jak se dělají zubní kartáčky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají písty - Jak se co dělá

• písty jsou součástí motorů, kompresorů, pump atd.
• píst je pohyblivá zátka jezdící ve válci nahoru a dolu, která buď stlačuje vzduch, nebo naopak na ní tlačí rozpínající se plyn při jeho hoření například u motoru automobilu a výsledná energie se pak přenáší pomocí ojnice na klikový hřídel, kterým otáčí a odtud se kroutící moment převádí přes převodovku a další soukolí na hnanou nápravu vozidla
• písty se vyrábějí z hliníkové tyče, hliník je lehký a odolný proti korozi
• tyč se nařeže na špalíky, forma lisu a špalíky se nahřejí na 426°C - tvářecí teplota
• lis z namazaného špalíku vylisuje výkovek - hrubý tvar pístu
• provádí se další dvojí zahřátí na teplotu pro stabilizaci materiálu pístu
• písty se soustruží a vyvrtají se malé mazací dírky po obvodě
• po obvodě se vysoustruží zpravidla 3 drážky, 2 pro pístní kroužky a jedna pro stírací kroužek, který zajišťuje mazaní pístu a odstranění přebytečného maziva
• pístní kroužky působí, jako těsnění a zlepšují výkon motoru
• vyvrtá se otvor pro pístní čep, který spojuje píst s ojnicí
• píst se seřízne - odfrézuje v místě díry pro čep za účelem snížení jeho hmotnosti a tím i případných vibrací motoru
• upraví se hlava pístu, vše musí být velmi přesné, otáčky motoru současných automobilů jsou v rozsahu 1500 až 6200 otáček za minutu
• píst se ještě jednou přesně osoustruží a vyvrtají se díry pro mazání pístního čepu
• písty se označí písmeny a číselnými hodnotami
• písty se ručně odjehlí, odstraní se ostré přechody a zbytky vytažené soustružením
• vystruží se a vybrousí otvor pro pístní čep

Jak se dělají písty - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

V obchodě ve sklenici nemáte téměř šanci poznat, zda je med závadný.

Ani zcukernatění medu laikovi příliš nenapoví, snad jen že med by neměl být do poloviny sklenice zcukernatělý a nad ním tekutý. Barva se dá také dotvořit přírodními barvivy a tudíž kupující je snadno oklamán.

Takže jak koupit kvalitní med a kde ho získat?

Téměř na každé vesnici je známý včelař, od kterého lidé kupují med a znají jeho kvalitu. Proto, pokud nemáte vyzkoušenou určitou značku a výrobce je lépe med nakupovat přímo u včelařů.

V obchodech pak kvalitní med mívá obyčejnou etiketu (bílý papírek s černým textem) ručně nalepenou, mnohdy křivě a neesteticky, se jménem a adresou včelaře, jehož můžeme kontaktovat a ověřit si zda se nejedná o padělek.

Něco podobného jako ocelový kartáč do úhlové brusky.
Očistí i zaschlý mech z kamenů.



https://shopolo.cz/product/trimmerhead

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.