Sardinky (jak se co dělá - video)

Samostmívací kukla P600 je dobrá volba pro ty, kteří svařují jen občas
a kukla jim vydrží dlouhé roky, protože u této kukly je možno vyměnit
budící baterie a kukla funguje dál, což není možné u všech levných kukel.
www.proteco-naradi.cz

Video o tom, že létání nemusí být energeticky náročná záležitost.
Studenti z univerzity v americkém Marylandu sestrojili vrtulník na lidský pohon.
V roce 2012 s ním vytvořily rekord když se toto zařízení vznášelo 20 cm nad zemi
po dobu 50 sekund.

Video - vrtulník na lidský pohon
**

Jak se dělají kleště - Jak se co dělá

• kleště vynález z doby zhruba 2000 let př.našim letopočtem
• na řeckých malbách bohové v kovárně používají kleště
• kleště dodnes používají zejména kováři, zámečníci, instalatéři, mechanici, ale i lékaři
• kleště se skládají z rukojetí, nýtu a čelistí
• díly kleští se formují v bucharu z rozžhaveného prutu ocele
• výkovek se vloží do lisu kde se odstřihnou přebytky
• na čelistech se vyfrézují zuby
• oba díly se izotermicky kalí při teplotě přes 800°C 2 hodiny
• pak se ponoří do studené vody pro stejnoměrné zakalení
• zuby čelistí se laserově zpevní
• oba díly se snýtují
• vše se obrousí do hladká kromě rukojetí
• laser gravíruje logo
• konce rukojetí se ponoří do tekutého vinylu
• pak se vloží do pece pro vytvrzení vinylu

Jak se dělají kleště - Jak se co dělá - video

**

Beton snese velké zatížení v tlaku, ale v tahu je pevnost betonu
mnohdy nedostačující (nosníky, mostní konstrukce, místa kde
dochází k průhybu konstrukce zatížením).
Z tohoto důvodu se do betonu přidávají ocelová lana o vysoké
pevnosti v tahu, která zabrání prasknutí nosníku.

Nákres nosníku s ocelovým lanem, která má snížit riziko prasknutí
nosníku - tzv. předpjatý beton. Lano musí být ukotveno v betonu tzv.
kotvou.


Předem předpjatý beton
K předpětí lana se může použít i elektro-ohřev. Teplem se lano
prodlouží, po zchladnutí vytvoří napětí, nebo se konstrukce
napne a zabetonuje, po zatuhnutí betonu již konstrukce vytváří
potřebné napětí.

Předpjatý beton se použil například při stavbě Nuselského mostu
v Praze.

Proč se neprojeví zákaz používání klasických žárovek na spotřebě energie? Jak se takový zákaz může negativně projevit na životním prostředí a na zaměstnanosti obyvatelstva?
- elektřina spotřebovaná na osvětlení se podílí zhruba 2% na celkové spotřebě elektřiny
- na klasické žárovky tak připadalo ne více než 1% (zbytek byly zářivky)
- největším žroutem elektřiny v domácnostech je vytápění ( v zimních měsících i 100 kW za den)
- abyste 100 kW prosvítili za jednu hodinu 60 W žárovkami, museli byste v domácnosti rozsvítit 1 666 žárovek
- rychlovarná konvice má příkon 2000 W
- průtokové ohřívače 2000 až 3000 W
- přímotopy 2000 W a více
- žehličky 2000 až 2500 W

Vidíme, že žárovky nejsou hlavní příčinou vysoké spotřeby elektřiny a jejich zákaz se nemůže promítnout na spotřebě elektřiny.
Navíc svítí přirozeným světlem, ze kterého se tak rychle neunaví oči a nezačnou bolesti hlavy.
V zimním období, kdy jsou především používány, zároveň ohřívají vzduch v místnosti, takže se nemusí tolik topit přímotopem. Žárovky jsou mnohem ekologičtější než zářivky, protože neobsahují jedovatou rtuť, kterou obsahují zářivky a výbojky. Pokud zářivky neskončí ve sběrnách nebezpečného opadu znamenají vážné riziko pro životní prostředí.

Proč by stát neměl zasahovat do tržního ekosystému?
Problém je nejistota výrobců elektrospotřebičů v tom, že nevědí, který výrobek bude zakázán příště. To nahrává mimo evropským zemím, kam výrobci těchto spotřebičů odcházejí a přemísťují tam svou výrobu a tím pomáhají zvýšit zaměstnanost, národní důchod i blahobyt v těchto zemích na úkor EU.