Sardinky (jak se co dělá - video)
Jak se dělají sardinky - Jak se co dělá
- ryby jsou zdrojem živin, minerálů, vitamínů, mastných kyselin Omega 3
- sardinky se vloží do nádoby s ledovou vodou, aby se uchovaly čerstvé, tedy teplota pod +5°C
- sardinky se třídí na 3 velikosti
- z ryb se strojově odstraní šupiny, hlava, ocas a stroj ryby i vykuchá
- ryby se skládají do konzerv ručně, aby se zabránilo vložení cizorodé látky a ručně se i váží a doplní do správné váhy
- konzervy se obrátí dnem vzhůru a ve vyhřáté peci 100°C setrvají 20 minut
- konzervy se doplní například rajským protlakem a vzduchotěsně zavíčkují
- konzervy se opláchnou horkou vodou a sterilizují
- konzervy se označí etiketami
Jak se dělají sardinky - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.
Jak se dělají ocelové sudy - Jak se co dělá
- ocelové sudy, barely, bečky
- počátky barelů na konci 19. století pro ropný průmysl
- dřevěné sudy nebyly dokonale těsné a hrozilo velké nebezpečí požárů
- spoje prvních sudů nebyly tak těsné, proto se lemy začaly svařovat
- lis vystřihne dno barelu
- na lem víka se nastříkne těsnící tmel
- podobně se vystřihnou i víka a olemují se na přesnou míru
- do víka se nalisují fitinky - napouštěcí a vypouštěcí otvor a otvor pro únik vzduchu při plnění sudu kapalinou
- ze svitku plechu se nastřihají obdélníkové tabule budoucího pláště sudu
- plech se stočí na stáčecím stroji do tvaru válce a svaří se spoj na odporovém svářecím automatu
- na koncích válce se s vytvoří příruby - lemy na dokonalé spojení s víkem a dnem sudu
- na zaválčovačce se vytvoří dva pruhy které sud vyztuží a také se po nich snadněji kutálí
- přidá se víko a dno a spoje se zaválcují (srolují) v nepropustný 7 vrstvý šev
- barely se kontrolují tlakem vzduchu, který v případě netěsnosti uniká přes spoje, které jsou natřeny mýdlovým roztokem a začnou se tvořit bubliny v místě kde spoj netěsní
- těsné barely se nastříkají barvou a barva se vypálí v peci
- otvory se zazátkují a ten na vzduch se zaplombuje
Jak se dělají ocelové sudy - Jak se co dělá - video
Jak se dělá koženka - Jak se co dělá
- koženka je umělá kůže je někdy těžké jí rozeznat od kůže
- do míchacího stroje se dá plastická hmota na ropné bázi
- přidá se stabilizátor UV světla, proti slunečním paprskům
- přidají si složky tlumící hoření
- přidává se práškový vinyl až vznikne řídké těsto
- pak se vinylové těsto přečerpá do míchačky s barvivem
- na cívce je papír se vzorem kůže
- tekuté vinylové těstíčko se nanáší na papír z cívky
- pak papír s vinylem prochází pecí, kde se vytvrdí a dostává strukturu papíru
- druhá dávka vinylu obsahuje nabývací činidlo a říká se jí pěna
- po nanesení na první vrstvu získá materiál tvar a strukturu
- znovu vše prochází pecí a nabývací činidlo zvětší objem vrstvy
- jakmile druhá vrstva přilne k první položí se na ní rubová textilie
- pak se odstraní papír a pod ním je vrstva s výslednou texturou
- někdy se na vinyl tiskne i vzor
- pak se položí vrstva, která dodá materiálu odolnost
- koženka se testuje na hořlavost, v tahu, v ohybu, na opotřebení a termoelasticitu
- hořící koženka musí uhasnout do 2 sekund
Jak se dělá koženka - Jak se co dělá - video
Pasivní dům - definice: Pasivní dům (PD) je stavba, která splňuje přísná kritéria v oblasti energetických úspor provozu domu (zejména úspory za vytápění).
Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.
Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.
Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.
Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.
Granule je nutné dávkovat, aby je pozřelo, co nejvíce
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
Editace: 21.8.2018 - 21:25
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-sardinky