Sardinky (jak se co dělá - video)
Jak se dělají sardinky - Jak se co dělá
- ryby jsou zdrojem živin, minerálů, vitamínů, mastných kyselin Omega 3
- sardinky se vloží do nádoby s ledovou vodou, aby se uchovaly čerstvé, tedy teplota pod +5°C
- sardinky se třídí na 3 velikosti
- z ryb se strojově odstraní šupiny, hlava, ocas a stroj ryby i vykuchá
- ryby se skládají do konzerv ručně, aby se zabránilo vložení cizorodé látky a ručně se i váží a doplní do správné váhy
- konzervy se obrátí dnem vzhůru a ve vyhřáté peci 100°C setrvají 20 minut
- konzervy se doplní například rajským protlakem a vzduchotěsně zavíčkují
- konzervy se opláchnou horkou vodou a sterilizují
- konzervy se označí etiketami
Jak se dělají sardinky - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.
Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.
Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.
Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.
Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.
Jak se dělají písty - Jak se co dělá
- písty jsou součástí motorů, kompresorů, pump atd.
- píst je pohyblivá zátka jezdící ve válci nahoru a dolu, která buď stlačuje vzduch, nebo naopak na ní tlačí rozpínající se plyn při jeho hoření například u motoru automobilu a výsledná energie se pak přenáší pomocí ojnice na klikový hřídel, kterým otáčí a odtud se kroutící moment převádí přes převodovku a další soukolí na hnanou nápravu vozidla
- písty se vyrábějí z hliníkové tyče, hliník je lehký a odolný proti korozi
- tyč se nařeže na špalíky, forma lisu a špalíky se nahřejí na 426°C - tvářecí teplota
- lis z namazaného špalíku vylisuje výkovek - hrubý tvar pístu
- provádí se další dvojí zahřátí na teplotu pro stabilizaci materiálu pístu
- písty se soustruží a vyvrtají se malé mazací dírky po obvodě
- po obvodě se vysoustruží zpravidla 3 drážky, 2 pro pístní kroužky a jedna pro stírací kroužek, který zajišťuje mazaní pístu a odstranění přebytečného maziva
- pístní kroužky působí, jako těsnění a zlepšují výkon motoru
- vyvrtá se otvor pro pístní čep, který spojuje píst s ojnicí
- píst se seřízne - odfrézuje v místě díry pro čep za účelem snížení jeho hmotnosti a tím i případných vibrací motoru
- upraví se hlava pístu, vše musí být velmi přesné, otáčky motoru současných automobilů jsou v rozsahu 1500 až 6200 otáček za minutu
- píst se ještě jednou přesně osoustruží a vyvrtají se díry pro mazání pístního čepu
- písty se označí písmeny a číselnými hodnotami
- písty se ručně odjehlí, odstraní se ostré přechody a zbytky vytažené soustružením
- vystruží se a vybrousí otvor pro pístní čep
Jak se dělají písty - Jak se co dělá - video
Jak se dělají šipky - Jak se co dělá
- hra šipky má své kořeny ve středověku u anglických vojáků, kteří se bavili tím, že zapichovali šípy do sudu, ale v zimě bylo třeba se přesunout do místnosti a i šípy bylo třeba zmenšit - odtud šipky
- tělo šipky
- šipky se vyrábí z hliníkové tyče soustružením na automatu
- do jednoho konce se našroubuje plášť
- do těla šipky se vyfrézují zářezy pro stabilizační křidélka
- plášť šipky je z mosazi a soustruží se též na automatickém soustruhu
- plášť je aerodynamický opatřen na povrchu vrypy proti klouzání v prstech
- plášť profesionálních šipek je z wolframu a hráči si jej nechají dělat na míru
- do pláště se nalisuje ostrý ocelový hrot
- křidélka (letky) se vyrábějí z potištěného polyesteru
- tělo šipky se přišroubuje k plášti
- do výřezu na konci šipky se zasunou letky
Jak se dělají šipky - Jak se co dělá - video
Zde je pěkná série článků - Jak na komáry - //mamedum.cz/tema-mesice-boj-s-komary-ultrazvukove-odpuzovace/ (od elektronických po přírodní odpuzovače komárů)
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá
Co uvidíte:- míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
- míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
- uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
- kuličky se obalí lepidlem
- jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
- pak se omotá další přízí 3 pramennou
- pak se přidá ještě další vrstva
- vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
- vrstvy vláken se napustí lepidlem
- 48 hodin se suší
- plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
- na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
- na míčku je 108 stehů
- výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video
Editace: 21.8.2018 - 21:25
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-sardinky