Motorky (jak se co dělá - video)

Turbína se skládá ze 4 desek tvořených žaluziemi.
Ty jsou proti větru zavřeny, ale po větru se sklopí
a tak kladou minimální odpor a umožní rotaci turbíny.

**

Jak se dělají broušené diamanty - Jak se co dělá

• diamant je krystal tvořený především uhlíkem
• diamant je nejtvrdší přírodní nerost
• broušením diamantu se zlepší světelný odraz a i hodnota diamantu
• diamanty mají vice odstínů
• bílé odstíny jsou nejžádanější pro šperkařství
• úprava začíná odřezáním kazů a chyb
• diamant se řeže bronzovým kotoučem smáčeným diamantovým prachem s olejem
• rozříznutí průměrného diamantu trvá až 4 hodiny
• zarovnání se provádí na kameni z litiny za pomocí oleje a diamantového prachu
• fazety jsou plošky různých tvarů, které odrážejí světlo
• fazety musí mít svůj úhel a tvar, aby diamant na světle zářil
• začíná se horní fazetou, která má největší plochu
• hmotnost se váží na karáty 1/5 gramu
• briliantový výbrus má 58 fazet a používá se nejčastěji již od 17. století

Jak se dělají broušené diamanty - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá

• pilky mohou být lupenkové, ocasky, pásové, kotoučové, pilky na kov a další dle účelu
• listy pilek na kov se vyrábí z ocelových slitin
• z plechu se vystřihne tvar plátku
• plátky se položí vedle sebe a vyfrézuji se zuby na všech najednou
• v dalším stroji se zuby střídavě mírně vyhnou, aby řez byl o něco širší, než tloušťka listu pily
• průchodem listu po indukční cívkou se zuby rozžhaví na 1200°C a nechají zchladnout na vzduchu a tím se zakalí - budou tvrdší
• pak se plátky někdy i barví a označí
• dále se vyrobí rám pilky v otáčivé stroji, kde se automaticky provedou jednotlivé operace
• list se vloží do rámu a pomocí šroubu s křídlovou maticí se napne

Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá - video

**

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.