Motorky (jak se co dělá - video)

Usnadnění pytlování sypkých hmot

Budeme potřebovat:
1 nepotřebný kbelík plastový, průměru takového, se dal na něj nasoukat patřičný pytel.

• Z kbelíku odstraníme dno.
  
• Nasoukáme na něj pytel.
• Postavíme na zem a naházíme písek, či jiný materiál.
• Jakmile je kbelík téměř plný, tak ho jen vysunujeme směrem vzhůru i s nařaseným pytlem, který se začne plnit odspodu.
• Pak zase dosypeme kbelík a zase posunujeme vzhůru i s řasením, které postupně uvolňujeme, dokud pytel nenaplníme na potřebnou úroveň viz obrázek.

Date: 29.07.2020 - 09:35

V zelenině (mrkev, petržel, okurky atd.) se mi osvědčilo
vyplet záhon a posypávat mezi řádky travou ze sekačky.
Vrstvička trávy zabraňuje rychlému vysychání, pukání
zeminy a navíc značná část plevelů má snížené podmínky pro klíčení
a růst (teplo, světlo, přístup vzduchu). Navíc tráva slouží, i jako hnojivo a ušetříme za
chemické herbicidy.

V období od 1. 1. do 31. 12. 2014 bylo v České republice spotřebováno 57,236 TWh elektřiny. (zdroj: Energetický regulační úřad)

1 hektar lesa (100 x 100 metrů) má roční přírůstek zhruba 8 tun, 80 metráků (otop na zimu pro jeden rodinný dům, při zateplení pro dva domy).

1 kg smrkového dříví při spálení uvolní 4,4 kWh.

Z hektaru lesa bychom ročně získali 8 000 kg x 4,4 kWh = 35 200 kWh = 35,2 MWh 0,0000352 TWh energie.

Na pokrytí spotřeby elektřiny ČR v roce 2014 bychom potřebovali: 57,236 TWh / 0,0000352 TWh = 1 626 022,72 hektarů lesa.

Ztráty při výrobě elektřiny, jejím rozvodu, těžbě atd. dosadíme 50%.

Budeme potřebovat  1 626 022,72 x 2 = 3 252 045,45 hektarů lesa.

Lesy ČR mají rozlohu 2 655 000 hektarů.

I kdybychom spálili veškerý roční přírůstek lesa v ČR za rok, tak bychom nebyli schopni v roce 2014 pokrýt poptávku po elektřině v naší republice.

Jen pro zajímavost, jaderná elektrárna Temelín vyrobí ročně zhruba 14 TWh elektřiny. Tím ušetří 397 727,27 x 2 = 795 454,54 hektarů lesa což je téměř třetina lesů ČR.

Lidé stále více uvažují zda získávání "ekologické" je opravdu ekologické.
Uveďme si pár příkladů získávání energie v současnosti a zjistíme, že každé nějak negativně ovlivňuje životní prostředí.

• uhelné elektrárny - znečištění ovzduší, oxid uhličitý, těžba uhlí, změna krajiny, zástavba orné půdy



• plynové elektrárny = znečištění ovzduší, oxid uhličitý, zástavba orné půdy



• jaderné = jaderný odpad, možnost úniku radioaktivní látky, páry z chladících věží, zástavba orné půdy



• větrné elektrárny = velká energetická náročnost při jejich výrobě, spotřeba barev na nátěry, náklady na údržbu , relativně malý výkon, nevyrábí bez větru, relativně vysoká hlučnost, zabíjí ptáky, hyzdí krajinu, její stín snižuje výnosy na polích, zpomalení rychlosti větru v nízkých výškách


• solární elektrárny fotovoltaické = hyzdí krajinu, zabírají často úrodnou půdu, v noci nevyrábí elektřinu, jejich výroba i likvidace je energeticky/ekologicky náročná


• solární termo elektrárny zrcadlové = zábor půdy, spalují hmyz i ptactvo, které se ocitne v místě koncentrace paprsků



• termální vrty = ochlazování podzemních vrstev, možnost zemětřesení



• přílivové / odlivové elektrárny = zpomalování otáčení Země

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.