Plazmové televize (jak se co dělá - video)

Jak se dělá vodovodní baterie - Jak se co dělá

• vodovodní kohoutky používali již staří Římané
• vodovodní baterie musí snášet vysoký tlak vody i silný proud
• materiálem bývá často pochromovaná mosaz
• pájení se provádí stříbrnou pájkou
• mosazné části se dají snadno vyleštit do zrcadlového lesku
• díly se poniklují v galvanické lázni
• ve speciální komoře se naváže na povrch dílů zirkonium, která dodá povrchu odolný povlak
• uvnitř baterie je kulový ventil, který ovládá průtok a teplotu vody
• kulový ventil je dutá koule a má dvě dírky pro teplou, studenou vodu a výtok, náklonem páky se ventil natáčí buď oběma dírkami ke zdrojům, nebo jednou víc a jinou méně, čímž vzniká směs vody o určité teplotě, jakou požadujeme
• baterie se po smontování testuje, pokud je vše v pořádku, připojí se páka a baterie se může expedovat

Jak se dělá vodovodní baterie - Jak se co dělá - video

**

Totální herbicidy cena je v průměru 300 až 350 KČ za litr

CLINIC cena za litr 250 KČ
Postřikový totální herbicid se systémovým účinkem, určený k postřiku vytrvalých i jednoletých plevelů.
Obsah: Glyphosate-IPA 480 g/l

DOMINATOR cena za litr cca 250 Kč
totální herbicid ve formě koncentrátu pro ředění vodou k postřiku jednoletých i vytrvalých plevelů.
Nepužívá se k ničení plevelu mezi broskvoni a modříny.

GARLON 4 - cena za litr cca 1500 KČ
postřikový arborocid a herbicid ve formě emulgovatelného koncentrátu k postřiku nežádoucích dřevin, pařezů, buřeně a plevelů v lesním hospodářství, k postřiku svršků železničních tratí a k hubení nežádoucích listnatých dřevin podél železničních tratí.
Obsah: Triclopyr 480 g/l


GLYFOGAN 480 SL - cena 250 KČ za 1 litr
Postřikový neselektivní herbicid se systémovým účinkem pro postřik na list, určený k hubení širokého spektra jednoletých a víceletých plevelů.
Obsah: Glyphosate-IPA 480 g/l


NEUDORFF - FINALSAN plevele cena za litr cca 250 KČ
Totální herbicid postřik k odstranění plevelů i trav, postřik likviduje i mechy a řasy. Po zaschnutí je neškodný pro domácí zvířata. Biologicky odbouratelný.
Obsah: kyselina pelargonová 186,7 g/l (mastná kyselina bežně se vyskytující v přírodě)

ROUNDUP BIAKTIV - 1 l - 350 KČ
Roundup Biaktiv je neselektivní herbicid se systémovým účinkem pro postřik na list, určený k hubení širokého spektra jednoletých a víceletých plevelů. Použití i na vodní plochy a toky.

ROUNDUP KLASIK - 1 l - cena cca 300 KČ
je neselektivní herbicid se systémovým účinkem pro aplikaci na list, určený k hubení širokého spektra jednoletých a víceletých plevelů.
Obsah: Glyphosate-IPA 480 g/l


ROUNDUP RAPID cena 350 KČ za litr
je neselektivní systematický postřikový herbicidní přípravek k hubení vytrvalých a jednoletých plevelů na orné půdě, v ovocných sadech, vinohradech, v okrasných kulturách a k likvidaci nežádoucí vegetace na ostatních plochách.
Herbicid je vybavený TranSorb™ technologií, díky tomu má vyšší obsah účinné látky a na rozdíl od ostatních přípravků se nehromadí v buňkách listů, ale postupuje mezibuněčnými prostorami rovnou do cévního systému rostliny. Díky TranSorb™technologii proniká ROUNDUP RAPID rychle do listů rostlin a proto je odolný dešti 1 hodinu po postřiku, aplikovatelný na rosu, účinný i za nízkých teplot.
Obsah: glyphosate-IPA 551 g/l (glyphosate 450 g/l)

TOUCHDOWN QUATTRO - cena cca 300 KČ za litr
Postřikový totální herbicid se systémovým účinkem pro postřik na list, určený k hubení širokého spektra jednoletých a víceletých plevelů včetně pýru plazivého, pcháče osetu a mléče rolního v ovocných sadech, vinicích, na orné i nezemědělské půdě a proti bolševníku velkolepému.
Obsah: Glyphosate 360 g/l

Pasivní dům - definice: Pasivní dům (PD) je stavba, která splňuje přísná kritéria v oblasti energetických úspor provozu domu (zejména úspory za vytápění).

Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.

Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá

• mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
• 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
• 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
• v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
• tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
• 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
• keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
• povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
• mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
• mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
• na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
• další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
• do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
• na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
• místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
• dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
• procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video

**