Plechovky (jak se co dělá - video)
Jak se dělají plechovky - Jak se co dělá
- plechovky na nápoje jsou obvykle z hliníku a dají se recyklovat
- hliníkový plech je na roli o váze několika tun a lze z ní vyrobit téměř 1 milion plechovek
- lis z pásu vylisuje kruh a z něj vytlačí kalíšek, hrníček
- z hrníčku se vylisuje obal plechovky, při této operaci je nutno řádně mazat, jinak se plech roztrhne
- začistí se okraje a konzervy se očistí v kyselině fluorovodíkové a ionizované vodě s nulovým PH vše o teplotě asi 60°C
- plechovky se potisknou, lakují - zevnitř speciálním lakem na bázi vody, aby nedošlo ke styku potraviny s hliníkem
- vytvaruje se hrdlo
- vadné plechovky se vrátí na recyklaci
- kvalitní plechovky putují do sodovkáren k plnění
- odevzdávejte hliníkové obaly do sběrny, vyděláte si nemalou částku peněz a pomůžete chránit přírodu
Jak se dělají plechovky - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus)
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu
Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.
Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.
Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.
Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD
Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.
Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole
Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.
Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení
Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.
Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.
Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu
Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.

Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.

Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.

Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD
Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.

Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole

Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.

Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení


Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.

Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.

Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
Jak se dělá štětec - Jak se co dělá
- štětce slouží k rovnoměrnému rozetření nátěru z barvy
- pro latexové barvy je vhodný štětec s nylonovými, nebo polyesterovými vlákny
- pro olejové barvy jsou nejlepší štětce z přírodních štětin (prasečí štětiny atd.)
- každý štětec obsahuje až 5 různých délek chlupů, díky tomu je pak patřičně tuhý
- štětiny se vloží do skládacího stroje, učešou se, odstraní se křivé chlupy
- rozloží se a všechny délky se smíchají dohromady
- postavené štětiny se sklepou, aby měly rovnou základnu kořene štětin
- držák, který obepíná štětiny je z plechového pásku
- pásek se navroubkuje, aby lépe držel štětiny a spojí na koncích
- stroj nalisuje určené množství do plechového držáku a štětiny přečnívají na obou koncích
- na jednom u kořene štětin se mezi štětiny vloží lepenka a štětiny se zatlačí zpět do držáku tak, aby do držáku bylo možno vložit rukojeť štětce
- rukojeti se vyrábí většinou z plastu, nebo dřeva
- rukojeti se povrchově upravují postupným máčením ve vanách s příslušnými barvami
- do držáků se nalije epoxidové lepidlo, které prosákne štětinami a drží je pohromadě, navíc po vložení rukojeti, přilepí i jí do držáku
- rukojeť v držáku se ještě zajistí hřebíky, či šroubky
- na rukojeť lze natisknout logo společnosti
Jak se dělá štětec - Jak se co dělá - video
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá
- pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
- zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
- oblibu si získalo až po roce 1940
- pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
- po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
- pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
- na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
- pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
- jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
- z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
- do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
- pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
- na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video
Jak se dělají plastové kanystry - Jak se co dělá
- plastové kanystry na kapaliny - asi největší využití na zásobu pohonných hmot (benzín, nafta)
- materiál odolný proti UV záření, barvivo, polyetylén, recyklovaný plast
- směs se roztaví a vyfoukne do tvaru roury
- roura se stříhá, vloží do formy tvaru kanystru a nafoukne, kde získá potřebný tvar
- také lze do formy vysypat polyetylenový prášek a dvou osou rotací formy jej rovnoměrně rozprostřít po stěnách
- pak se forma rozehřeje na 310°C, prášek se rozpustí a vytvoří na stěně vrstvu tvaru kanystru
- takovým způsobem se mohou vyrábět i velké kryty na zařízení
- z dílů se odstřihnou nežádoucí přebytky
- kanystry se osadí těsněním a zátkami
Jak se dělají plastové kanystry - Jak se co dělá - video
Pergoly - zahradní altánky slouží k příjemnému posezení za teplých dnů,
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.

Vytápění skleníku, pařeniště chlévskou mrvou, posekanou travou
- vrstva 20 cm ušlapaného čerstvého koňského hnoje, nebo čerstvě pokosené trávy sekačkou na drobno, se ušlape do prohlubně v pařeništi, posype se 10 cm vrstvou hlíny a vysadí sazenice - hnůj, tráva se fermentací zahřívají až na +60 a teplo prohřívá půdu
- posekaná tráva se namačká do igelitových pytlů, ty se postaví do skleníku, tráva se prolije konví vody a nechá kvasit, při fermentaci vzniká teplo které vyhřívá skleník
Od severu skleník izolujeme
Ze severní strany slunce nikdy nesvítí a proto je dobré tuto stranu tepelně izolovat bublinkovou folií, či dutým polykarbonátem a podobně.Editace: 19.8.2018 - 13:51
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-plechovky