Plechovky (jak se co dělá - video)

Past na krysy, potkany a myši.
Na bedýnku připevníme pás hladkého plechu tak
tenkého aby se ohnul pod váhou myši, která pokud
se dostane na jeho volný konec vlastní váhou způsobí
prohnutí pásku a sklouzne do plastového sudu - kbelíku, který stojí
pod koncem pásky.
Na dno kbelíku vložíme pochutiny (ořechy, špek, sálám,
pšenici atd.), myš neodolá a bude po proužku plechu,
který posypeme strouhaným sýrem,
snažit dostat se k návnadě a tím způsobí prohnutí plechu
a pokud bude plech hladký, myš již nemá šanci viz video.
Na dno kbelíku můžeme nalít milimetr stolního oleje, myš
pak nemůže vylézt po stěně ven. Kbelík pravidelně
kontrolujeme zda se v ocitl nějaký hlodavec, nebo naše kočka.

**

Jak se dělají šipky - Jak se co dělá

• hra šipky má své kořeny ve středověku u anglických vojáků, kteří se bavili tím, že zapichovali šípy do sudu, ale v zimě bylo třeba se přesunout do místnosti a i šípy bylo třeba zmenšit - odtud šipky
• tělo šipky
• šipky se vyrábí z hliníkové tyče soustružením na automatu
• do jednoho konce se našroubuje plášť
• do těla šipky se vyfrézují zářezy pro stabilizační křidélka
• plášť šipky je z mosazi a soustruží se též na automatickém soustruhu
• plášť je aerodynamický opatřen na povrchu vrypy proti klouzání v prstech
• plášť profesionálních šipek je z wolframu a hráči si jej nechají dělat na míru
• do pláště se nalisuje ostrý ocelový hrot
• křidélka (letky) se vyrábějí z potištěného polyesteru
• tělo šipky se přišroubuje k plášti
• do výřezu na konci šipky se zasunou letky

Jak se dělají šipky - Jak se co dělá - video

**

KUPRIKOL 50 - 1 kg cena: 300 Kč
plíseň révová
Obsah: Oxychlorid mědi 84 %

ROVRAL AQUAFLO - 100 ml cena: 300 Kč
plíseň šedá
Zabraňuje klíčení spor a blokující růst mycelia houbových patogenů.
Obsah: Iprodione 255 g/l

KOCIDE 2000 - 4x35 g cena: 150 Kč
plíseň révová
Rungicid a baktericid proti plísním, listovým skvrnitostem, bakteriózám a na protimrazovou ochranu stromů, který je odolný smývání deštěm.
Obsah: Hydroxid měďnatý 53,8 %

RIDOMIL GOLD MZ PEPITE - 4×25 g cena: 150 Kč
plíseň révová
Fungicid, který proniká rychle do rostlin prostřednictvím listů, stonků, kořenů a zabezpečuje ochranu i nových přírůstků.
Obsah: Mancozeb 64 %, Metalaxyl-M 4 %


KUMULUS WG - 1 kg cena: 200 Kč
padlí révové
Kontaktní fungicid na ochranu proti padlí v sadech, vinicích a dalších kulturách.
Obsah: Síra 80 %



MERPAN 80 WG - 5×20 g
plíseň révová
Fungicidní přípravek ve formě ve vodě dispergovatelného mikrogranulátu určený k ochraně jádrovin, révy vinné a okrasných rostlin proti houbovým chorobám.
Obsah: Captan 80 %

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá

• luxfery jsou stavební materiály
• ve 20. a 30. letech 20. století byly stěžejní pro styl art deco
• používají se na stavbu stěn a oken se zajímavými vlastnostmi
• luxfery propouští světlo, tepelně izolují, zvukově izolují
• vyrábí se z drceného recyklovaného skla, křemičitého písku, uhličitanu sodného a vápence
• směs se v peci rozpálí na 1500°C za vzniku skleněné taveniny
• z pece se vypustí dávka skla na polovinu luxfery do připravené formy
• razník vymodeluje tvar luxfery i vzor a tavenina se musí ochladit z 1000 na 600°C aby luxfera držela tvar
• na dalším stroji se dvě poloviny luxfery spojí do sebe a zataví
• luxfery musí chladnout velmi pomalu v samostatné peci, aby nepopraskaly
• po ochlazení na 80°C mohou opustit pec
• na závěr se provede kontrola lícování obou polovin luxfery
• aby malta ulpěla na bocích luxfer nanáší se na ně tekutý vinyl

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá - video

**