Kam se poděl oxid uhličitý?
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Popelnice pro tříděný odpad by měli mít textem označeno pro jaký druh odpadu jsou určeny
a dle tohoto textu je nutno se řídit!
Navíc se často popelnice mohou lišit i barevně a to zpravidla:
- modrá papír - nevhazujte mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby, vícevrstvé obaly
- zelená sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
- žlutá plasty - nesmíte vhazovat novodurové trubky, gumu, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek jako například motorový olej, chemikálie, barvy atd.
- oranžová nápojové kartóny
- bílá pro bílé sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
a dle tohoto textu je nutno se řídit!
Navíc se často popelnice mohou lišit i barevně a to zpravidla:
- modrá papír - nevhazujte mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby, vícevrstvé obaly
- zelená sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
- žlutá plasty - nesmíte vhazovat novodurové trubky, gumu, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek jako například motorový olej, chemikálie, barvy atd.
- oranžová nápojové kartóny
- bílá pro bílé sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
Pokud nemáme zakoupenou již přímo namíchanou penetraci
můžeme si udělat svou vlastní.
Složení penetrace omítky:
1 díl Duvilax BD-20 příměs do stavebních směsí
1 díl cementu
a až 8 dílů vody dle nasákavosti povrchu, aby penetrace pronikla řádně do povrchu
Tuto penetraci můžeme použít na oloupaná místa omítky pokud se již omítka více
nedrolí, jinak je třeba místo očistit následovně:
můžeme si udělat svou vlastní.
Složení penetrace omítky:
1 díl Duvilax BD-20 příměs do stavebních směsí
1 díl cementu
a až 8 dílů vody dle nasákavosti povrchu, aby penetrace pronikla řádně do povrchu
Tuto penetraci můžeme použít na oloupaná místa omítky pokud se již omítka více
nedrolí, jinak je třeba místo očistit následovně:
- omítky otlouct na cihlu
- mírně vyškrábnout spáry mezi zdivem, aby nová omítka se přichytla ve spárách
- očistit zdivo drátěným kartáčem
- vysát prach vysavačem
- napenetrovat
- našpricovat - špric 0,5 až 1 díl vápna (vápno proto, aby se špric udržel na zdivu ) , 1 díl cementu , 2 až 3 díly písku plaveného - říčního
- omitnout jadrovou omitkou (např. CEMIX)
- vrchní omítku pak zvolit buď štukovou , sádrovou a podobně
Jak se dělají poštovní známky - Jak se co dělá
- 1840 první poštovní známka Penny Black způsobila to, že již odesilatel platil za doručení zásilky a ne až příjemce, který často zásilku odmítl, aby nemusel platit
- Penny Black stála jednu penny a byla na ní královna Viktorie z profilu na černém pozadí
- na současných známkách jsou nejrůznější motivy
- grafik vytvoří návrh, po schválení jde návrh do tiskařské společnosti
- je nutno zhotovit rytou tiskařskou desku podle konceptu, kde odstín barvy představuje hloubku rytí
- obrázek konceptu se přeloží folií, do které se vyryjí důležité obrysy obrázku tzv. liniová rozkresba
- rozkresba se přiloží na plát oceli jejíž povrch se pokryje včelím voskem
- rozkresba se vmáčkne do včelího vosku
- rytec vyryje obrysy do oceli
- vzor se mnohonásobně kopíruje do plastové matrice s povlakem stříbra a matrice se opatří vrstvou niklu
- v niklové desce již bude obtisk vzorů známek pro hlubotisk a niklové desky se opatří vrstvou chromu
- hlubotisk zajistí obtížné napodobování známek
- nejdříve se provádí ofsetové tisknutí na archy - nejdříve se obrázek natiskne na válec a pak z válce na arch
- dále probíhá hlubotisk - na hlubotiskovou šablonu se nanese barva, která vyplní prohlubně (odtud název hlubotisk), obraz je pak lehce vystouplý nad povrchem papíru a vyvolává pocit hloubky
- arch se perforuje pro snadné oddělování jednotlivých známek pomocí detekce barvy viditelné jen pod UV světlem, tak se kontrolují i známky na poštách, kde UV barva chybí, tam je podezření na to, že známka je padělaná a zásilka je vyřazena
- archy se vloží na sebe a hromadně se obstříhají
- známky jsou buď samolepící, nebo je nutno stranu opatřenou lepidlem navlhčit
Jak se dělají poštovní známky - Jak se co dělá - video
Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá
- dřeváky jsou obuv s dlouhou historií
- vyrábí se většinou z topolového dřeva
- topolové se snadno tvaruje a má málo suků a tím i málo třísek zadřených
- nařežou se hranoly
- ty se soustruží na kopírovacím stroji dle šablony
- pravá i levá bota se soustruží naráz ale otáčí se protisměrně
- dutiny se tvoří na dvojité vyvrtávačce
- dřeváky se nechají vyschnout
- brousí se
- vypálí se kresby a ozdoby
- vymalují se barvami
- natřou se fermeží
Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá - video
Editace: 1350900079
Počet článků v kategorii: 364
Url:kam-se-podel-oxid-uhlicity-id-286