Skleněné láhve (jak se co dělá - video)
Jak se dělají skleněné láhve - Jak se co dělá
Jak se dělají skleněné láhve - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Citace:
Dobrý den, takto jsme měly skleník také sestavený, ale vítr koncem března nám dal za vyučenou a musely jsme vlastními silami skleník ještě zpevnit. Přes všechny spodní díly jsme přišroubovali kovové příčky, na střešní díly zevnitř také. Jinak se skleník při větru roztančí a vypadávají neboli vystřelují plastové okna. Plastové klouby u otvírání oken jsou po 14 dnech úplně popraskané. Již do skleníku sázím, a jsem zvědavá kolik let vydrží. Příště bych opravdu uvažovala o skleněném. Asi nafotím vnitřek, abychom mohli někomu poradit, jak si skleník ještě zpevnit. Krásný den. D. R.
Dobrý den, takto jsme měly skleník také sestavený, ale vítr koncem března nám dal za vyučenou a musely jsme vlastními silami skleník ještě zpevnit. Přes všechny spodní díly jsme přišroubovali kovové příčky, na střešní díly zevnitř také. Jinak se skleník při větru roztančí a vypadávají neboli vystřelují plastové okna. Plastové klouby u otvírání oken jsou po 14 dnech úplně popraskané. Již do skleníku sázím, a jsem zvědavá kolik let vydrží. Příště bych opravdu uvažovala o skleněném. Asi nafotím vnitřek, abychom mohli někomu poradit, jak si skleník ještě zpevnit. Krásný den. D. R.
Zdravím!
Jestli můžete přidat obrázky, tak by to bylo výborné. Je fakt, že skleník ještě nebyl vystaven větru
a pokud začne vibrovat, tak opravdu plotny polykarbonátu mohou vylítnout z těch drážek.
Okna nemám na plastovém pantu, ale na hliníkovém. Je vidět že výrobce odstraňuje nedostatky,
aby byl skleník stabilnější. Uvažuji o obtažení celého spodku nějakým pletivem, které by zabránilo
vylétnutí ploten z rámu.
Plotny jsou zapuštěny zhruba 8 mm v drážkách. Vy je máte taky v drážkách?
Stavíme-li plot, nebo zahradní kůlnu s tím, že chceme aby sochy byly
snadno demontovatelné (plot či kůlnu potřebujeme občas demontovat),
ale zároveň stabilní můžeme použít v zásadě dva způsoby.
1) První způsob:
Do betonu pod sochou zabetonujeme trubku takového průměru,
aby se do ní dala vsunout socha plotu. Nevýhodou je, že v základové
trubce kondenzuje voda, nebo do ní pronikají dešťově srážky což
zvyšuje korozi spodní části sloupku. Výhodou je, že pokud sochy
plotu demontujeme, patice nepřekáží v chůzi či průjezdu automobilu,
nebo traktoru.
2) Druhý způsob:
Do betonu patice zabetonujeme trubku menšího průměru než je
vnitřní průměr sochy a sochu pak na tuto trubku nasunujeme.
Trubku v patici můžeme vyplnit betonem a tím zabráníme její
vnitřní korozi. Nevýhoda je, že po vysunutí soch plotu či kůlny
budeme o vyčnívající patice zakopávat.
snadno demontovatelné (plot či kůlnu potřebujeme občas demontovat),
ale zároveň stabilní můžeme použít v zásadě dva způsoby.
1) První způsob:
Do betonu pod sochou zabetonujeme trubku takového průměru,
aby se do ní dala vsunout socha plotu. Nevýhodou je, že v základové
trubce kondenzuje voda, nebo do ní pronikají dešťově srážky což
zvyšuje korozi spodní části sloupku. Výhodou je, že pokud sochy
plotu demontujeme, patice nepřekáží v chůzi či průjezdu automobilu,
nebo traktoru.
2) Druhý způsob:
Do betonu patice zabetonujeme trubku menšího průměru než je
vnitřní průměr sochy a sochu pak na tuto trubku nasunujeme.
Trubku v patici můžeme vyplnit betonem a tím zabráníme její
vnitřní korozi. Nevýhoda je, že po vysunutí soch plotu či kůlny
budeme o vyčnívající patice zakopávat.
Oxid uhličitý je velmi důležitým plynem, který potřebují rostliny
ke svému růstu. Bez oxidu uhličitého by život ve formě jak je známe
nebyl možný. Uhlík je velmi vzácná surovina a v přírodě je po něm
velká poptávka zejména v rostlinné říši, ale i živočichové je využívají
k stavbě svých těl.
Holandští farmáři zjistili, že pokud se do skleníků vhání určité množství
spalin z plynových kotelen, rostliny vykazují bujnější růst, protože mohou
snadněji získávat drahocenný uhlík pro stavbu těla a pro farmáře to
pak znamená znatelně vyšší zisk.
ke svému růstu. Bez oxidu uhličitého by život ve formě jak je známe
nebyl možný. Uhlík je velmi vzácná surovina a v přírodě je po něm
velká poptávka zejména v rostlinné říši, ale i živočichové je využívají
k stavbě svých těl.
Holandští farmáři zjistili, že pokud se do skleníků vhání určité množství
spalin z plynových kotelen, rostliny vykazují bujnější růst, protože mohou
snadněji získávat drahocenný uhlík pro stavbu těla a pro farmáře to
pak znamená znatelně vyšší zisk.
Jak se dělají papírové pohárky - Jak se co dělá
- papírový pohárek vynalezen začátku 20. století pro hygienické účely
- impregnace zabraňuje prosakování
- výroba kelímku začíná cívkou papíru opatřeného plastovým povrchem
- papír prochází tiskárnou a nenese se na něj vzor
- řezačka nařeže papír na menší kusy ze kterých se pak stočí kelímek
- vystřihnou se dna kelímků
- obal stočí automat na kopytu ve tvaru kelímku a slepí šev
- vtlačí se dna a teplem se spojí plast na povrchu, tím se spoj utěsní
- stočí se vršek pohárku a vznikne okraj
- vzduchovým potrubím jsou kelímky hnány do skladu k zabalení do sad a pak putují k zákazníkovi
Jak se dělají papírové pohárky - Jak se co dělá - video
V období od 1. 1. do 31. 12. 2014 bylo v České republice spotřebováno 57,236 TWh elektřiny. (zdroj: Energetický regulační úřad)
1 hektar lesa (100 x 100 metrů) má roční přírůstek zhruba 8 tun, 80 metráků (otop na zimu pro jeden rodinný dům, při zateplení pro dva domy).
1 kg smrkového dříví při spálení uvolní 4,4 kWh.
Z hektaru lesa bychom ročně získali 8 000 kg x 4,4 kWh = 35 200 kWh = 35,2 MWh 0,0000352 TWh energie.
Na pokrytí spotřeby elektřiny ČR v roce 2014 bychom potřebovali: 57,236 TWh / 0,0000352 TWh = 1 626 022,72 hektarů lesa.
Ztráty při výrobě elektřiny, jejím rozvodu, těžbě atd. dosadíme 50%.
Budeme potřebovat 1 626 022,72 x 2 = 3 252 045,45 hektarů lesa.
Lesy ČR mají rozlohu 2 655 000 hektarů.
I kdybychom spálili veškerý roční přírůstek lesa v ČR za rok, tak bychom nebyli schopni v roce 2014 pokrýt poptávku po elektřině v naší republice.
Jen pro zajímavost, jaderná elektrárna Temelín vyrobí ročně zhruba 14 TWh elektřiny. Tím ušetří 397 727,27 x 2 = 795 454,54 hektarů lesa což je téměř třetina lesů ČR.
1 hektar lesa (100 x 100 metrů) má roční přírůstek zhruba 8 tun, 80 metráků (otop na zimu pro jeden rodinný dům, při zateplení pro dva domy).
1 kg smrkového dříví při spálení uvolní 4,4 kWh.
Z hektaru lesa bychom ročně získali 8 000 kg x 4,4 kWh = 35 200 kWh = 35,2 MWh 0,0000352 TWh energie.
Na pokrytí spotřeby elektřiny ČR v roce 2014 bychom potřebovali: 57,236 TWh / 0,0000352 TWh = 1 626 022,72 hektarů lesa.
Ztráty při výrobě elektřiny, jejím rozvodu, těžbě atd. dosadíme 50%.
Budeme potřebovat 1 626 022,72 x 2 = 3 252 045,45 hektarů lesa.
Lesy ČR mají rozlohu 2 655 000 hektarů.
I kdybychom spálili veškerý roční přírůstek lesa v ČR za rok, tak bychom nebyli schopni v roce 2014 pokrýt poptávku po elektřině v naší republice.
Jen pro zajímavost, jaderná elektrárna Temelín vyrobí ročně zhruba 14 TWh elektřiny. Tím ušetří 397 727,27 x 2 = 795 454,54 hektarů lesa což je téměř třetina lesů ČR.
Editace: 2018-Aug-Fri 13:32:29
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-sklenene-lahve