Jak opravit vyměnit eternitové šablony

Nejlépe černou hadici namotáme do postupných "kruhů".
Začínáme od středu a stále přidáváme další závity (šnek).
Kolektor je nejlépe umístit na mírně šikmou střechu
natočenou k jihu. Voda může cirkulovat samotíží, nebo
pomocí malého čerpadla do nádrže. Na hadici může být
položena průhledná folie, nebo sklo. Vše může být v dřevěném
rámu.


Kolektor můžeme použít i pro ohřev bazénů.

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

V horkých dnech léta 2015 se za klimatizaci - ochlazení místností spotřebovala mnoho energie a přitom je možné i ušetřit.
Několik zásad jak se bránit přehřání místností:

• větráme, nebo necháme okna otevřena až po poklesu venkovních teplot (po západu slunce), přes den zajistíme jen nutný přívod vzduchu do místnosti


• nepoužíváme, nebo omezíme provoz spotřebičů, které uvolňují teplo (trouba, žehlička)


• zatáhneme venkovní žaluzie, markýzy, stříšky, aby do místností nešlo přímé sluneční světlo


• ventilátor otočný má mnohem nižší spotřebu jak klimatizace a může svůj účel splnit stejně dobře


• klimatizaci pouštíme například jen před spaním, abychom rychleji usnuli a ušetřili tak


• osprchovaní vlažnou vodou

Plnící válečky šetří nejen čas ale hlavně barvu, již nebudete muset neustále namáčet váleček a navíc barva z válečku nekape. Speciální povrch válečku z mikrovláken rozděluje barvu rovnoměrně po ploše válečku pro dokonalý nátěr.



Postup:

Naplníte váleček barvou

Uzavřete

Malujete


https://www.cool-ceny.cz/malirska-plnici-sada-paint-roller-2596

Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus)
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu

Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.





Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.


Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.



Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD

Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.


Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole




Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.


Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení



Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.



Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.



Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.