Tetra pack obaly (jak se co dělá - video)

Jak se dělají karty - Jak se co dělá

• původ hracích karet je v Číně v 9. století
• balíček obsahuje 52 karet a 4 barvy
• materiál dvě vrstvy kartónu spojeného lepidlem tudíž není vidět skrz
• nejdříve se vytvoří vzor pro tiskové desky
• pak se dělá digitální obtah pomocí laseru se přenesou body na čistý film
• laminovací stroj spojí vyvolané filmy s kartónem a tím se vytvoří obtah jak budou karty vypadat
• nyní se vyrobí tiskové desky z polymeru za pomocí počítače jsou leptány vzory
• připraví se barvy do barevnice žlutá modrá a červená
• desky s kartami jsou připevněny k rotujícímu válci a dochází k tisku
• kombi je kráječ který již rozdělí kartón na jednotlivé karty
• karty jsou složeny do balíčků a odstřihnou se jim rohy v rohové stolici

Jak se dělají karty - Jak se co dělá - video

**

Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?

**



Mnohoúhelné pravítko
https://www.xdomacnost.cz/mnohouhle-pravitko-p-2714.html

Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá

• vynález nerezové oceli začátkem 20. století
• základní příměsí je chróm, který na povrchu vytváří oxidací ochrannou vrstvu
• s nerezovou ocelí se nejčastěji setkáme u jídelních příborů, nádobí, dřezů atd.
• nerezovou ocel lze znovu recyklovat a tím ušetřit mnoho energie i drahého materiálu
• recyklovaný materiál se vloží do pece a přidá se i nikl pro zvýšení pevnosti a korozivzdornosti
• směs se zahřeje obřími elektrodami až do roztavení a pak se nalije do rafinovací pece
• do rafinovací pece se vhání argon a kyslík a tím se vypálí, nebo vysráží některé nečistoty
• čistá ocel se vypouští do dlouhé formy
• chladnoucí pás se rozdělí na menší kusy a označí speciální křídou pro horké povrchy
• dále se pás protahuje válcovací stolicí a tím se prodlužuje až na délku 600 metrů a ztenčuje se
• pak se pás mírně ochladí a navine na cívku
• pás z cívky se musí znovu očistit v kyselině, kde se odstraní koroze
• plech z cívky se znovu válcuje na požadovanou tloušťku a tím se i zhutní a také vyleští do hladkého povrchu
• následuje další čistění a pás je již téměř jako zrcadlo
• chróm se sloučí s atmosferickým kyslíkem a vytvoří oxid, který ocel chrání před korozí

Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá - video

**