Lihoviny (jak se co dělá - video)

Že i větrné elektrárny nejsou u konce svého vývoje dokazuje řešení, které je 6x účinnější než klasické větrné elektrárny, jak je známe ze současnosti.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.

Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.

Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá

• již ve 12. století Číňané namotávali přebytečný vlasec
• dnešní navijáky se dělají z lehkých a pevných materiálů
• umožňují rychlé odvíjeni vlasce a zaseknutí
• moderní navijáky mají více rychlostí
• klec navijáku je z hliníku s velkými otvory pro případné rozmotání vlasce
• vřeteno je z nerez oceli a navíjí se na něj vlasec
• na vřeteni jsou i dvě ozubená kolečka
• další kolečka tvoří převodovku a lze tedy měnit rychlost navíjeni
• pojistky umožní správné napnutí vlasce
• cvrček vydává zvuk, když se ryba chytí na vlasec
• přehazovačka volí převod rychlosti navíjeni
• kompletní cívka se vloží do klece navijáku
• na cívce je až 900 metrů vlasce
• přidá se víko s ovládacími prvky

Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá

Na videu uvidíte:

• šlapadla existují již od 18. století
• moderní šlapadla řídí počítač, který volí program dle běžcovi kondice
• výroba rámu z hliníku
• motory pohánějící pás jsou řízeny stroboskopickými impulzy
• zařízení se dá po cvičení složit do menší velikosti
• montáž řídícího systému
• instaluje se i snímač frekvence běžcova tepu
• náklon pásu je měnitelný (běh po rovině či do určitého stoupání)
• závěrečná kontrola šlapadla

Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu

Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)

Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.