Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Lihoviny (jak se co dělá - video)


AD MOB

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá

  • obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
  • destilaci znali již staří Římané
  • ve středověku se destiláty vyráběly z vína
  • v ČR z ovoce nejčastěji švestky
  • v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
  • zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
  • pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
  • pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
  • kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
  • destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
  • v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
  • mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
  • některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
  • rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video

**


350LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


208

Uhlík je pro život na Zemi nenahraditelný | uhlik-je-pro-zivot-na-zemi-nenahraditelny


Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

spotreba-oxidu-uhliciteho-oceany-a-vegataci-souse
194

Energetické štítky budov výhody nevýhody | energeticke-stitky-budov-vyhody-nevyhody


Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.
79

Kam se poděl oxid uhličitý? | kam-se-podel-oxid-uhlicity-id-286


Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
22

Sluneční kolektor z okapového žlabu | slunecni-kolektor-z-okapoveho-zlabu-id-174


Okapový žlab opatříme lesklým povrchem odrážejícím sluneční paprsky.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.

Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.
309

Víno (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-vino


Jak se dělá víno - Jak se co dělá

  • 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
  • v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
  • vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
  • na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
  • čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
  • hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
  • pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
  • pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
  • na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
  • Výroba vína:
  • hrozny se omyjí a rozdrtí
  • lisováním se z směsi získá mošt
  • mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
  • s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
  • bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
  • červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
  • růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
  • červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
  • během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
  • s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
  • po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
  • víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
  • při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
  • barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
  • na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
  • korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
  • víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně

Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video

**



Editace: 16.8.2018 - 10:20
Počet článků v kategorii: 350
Url:jak-se-delaji-lihoviny

AD
11 Share
Share
Tweet